Socha svatého Jana Peregrina v Kadani

V ulici kpt. Jaroše v Kadani ve výklenku v kamenné zdi stojí nezvyklá socha svatého Jana Peregrina.

Tahle socha je tak trochu záhadou. Takřka všechny zdroje hovoří bez jakýchkoli podrobností o tom, že se jedná o svatého Peregrina. Italský světec je patronem rodiček, kočích, při bolestech nohou, při rakovině, moru a nemocných AIDS. Tomu odpovídá nápis na podstavci (pokus ho přečíst bez záruky):

HONORI
REGNI, PATRONI
SANCTI IOANNIS PEREGRINANTIS
VOTA COMI VOVM EXAVDIENTIS

Dozajista je v něm schován i rok vzniku (měl by to být rok 1741), ale nejsem na tyhle věci odborník. Lze narazit na info, že socha je dílem autora místního Trojičního sloupu K. J. Waitzmanna.

Nikde nejsem schopen objevit, proč by tu měl tenhle nezvyklý svatý vlastně stát, stejně jako nenacházím patřičné vysvětlení výjevu. Nic, co je na soše k vidění, nepatří mezi světcovy atributy.

Jediný Památkový katalog se od všech ostatních odlišuje, když tvrdí, že jde o sochu sv. Jana Nepomuckého jako poutníka k Staroboleslavskému Paládiu.

Barokní plastika znázorňující světce v neobvyklém pojetí, s holí v ruce, pohlížející vlevo na trojboký jehlan s rokají a trojičným symbolem ve vrcholu, pochází z r. 1741 z dílny C. J. Waitzmanna. Socha umístěna na konkávně vydutém hranolovém soklu.

Text sice potvrzuje autorství sochy, a jakž takž vysvětluje artefakt, ke kterému světec vzhlíží. Věnec na konci jehlanu ve svatozáři v sobě skrývá zlacený reliéf, alespoň trochu podobný českému Palladiu, nikoli však trojičnímu symbolu (tři jsou jen andílci kolem, uvnitř je Panna Maria s Ježíškem). Neodpovídají ani ostatní atributy – sv. Jan Nepomucký mívá svatozář s pěti hvězdami, tady je „talíř“ s paprsky, místo biretu zlatý klobouk, který je levačkou přitištěn k tělu. Hůl, o níž je v textu řeč, v pravé ruce v roce 2013 chyběla. Jehlan v dezolátním stavu (slepený zřejmě cementem). K erbu nejsem schopen nic říct.

Předběžný restaurátorský průzkum provedl v roce 2011 Ivan Hamáček, v roce 2014 sepsal restaurátorskou zprávu Jan Brabec.

Přitom původní evidenční list památky z roku 1963 hovoří o svatém Peregrinovi (leč zároveň připojuje poznámku, že jde možná o sv. Ivana):

Ve vyzděné zahrádce opatřené tepanou mříží, vyhloubené ve svahu zahrady dětských jeslí, na dvoustupňové podezdívce hranol soklu, vpředu konkávně vydutý a zdobený znakovou kartuší. Po stranách soklu a na horní římse závitové kartuše. Na podstavci s reliéfem Madony v oblacích světec v klerice, s holí v ruce, v kontrapostu, statuárně pojatý, pohlížející vlevo na trojboký jehlan s rokají.

Na hranolu soklu vpředu nápis s chronogramem „honorI regnI patronI / sanCtI IoannIs peregrInantIs / Vota ConIVgVM eXaVDIentIs“

Jak z předchozího snad vyplývá, nejsem schopen určit, kde je pravda…