Hrad Milčany (Kickelsburg, nesprávně Vítkovec)

Na trase červené turistické značky mezi Holanským a Milčanským rybníkem v řídkém borovém lese uprostřed chat a chalup stojí zbytek hradu Milčany.

Je to docela zvláštní pohled. Rekreační oblast, přeplněná výletními objekty, procházka lesem po rovině, a najednou mezi stromy pahýl středověké zdi (o němž se váhá, co je vlastně zač)… A kolem dokola vlastně nic. Jen nezřetelné stopy ve svahu směrem k hladině Holanského rybníka a pak přitesaný kamenný artefakt o hodný kus dál u cesty. Těžko si udělat představu, jak to tu vypadalo, jak rozlehlý areál to musel být…

Historie z dostupných zdrojů na internetu a knih:

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy, Svoboda, Praha 1984
Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999
František Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady okresu Česká Lípa, Argo 2000

Zřícenina hradu Milčany, mylně spojovaná s renesanční tvrzí Vítkovec (objevilo se u A. Sedláčka, ale v současné době je definitivně vyvráceno), stojí na místě, které bylo dle archeologických nálezů osídleno od konce 14. století. Starším panským sídlem býval hrad u Hostíkovic nazývaný nejspíše Milčany, který stával na ostrůvku v sousedním rybníku a zanikl na přelomu čtrnáctého a patnáctého století.

Predikát z Milčan používá už v roce 1366 Přibík, ale v roce 1391 se mluví pouze o milčanském zboží. V roce 1402 se po Milčanech píše Jindřich Berka z Dubé.

Podle rozboru písemných pramenů byl nový hrad, který převzal název staršího sídla, postaven v letech 1391–1402, čemuž přibližně odpovídají výsledky archeologických nálezů. V roce 1402 byl majitelem hradu Jindřich z Dubé. Roku 1437 jej od Chvala Berky z Dubé koupil Zikmund Děčínský z Vartenberka, který založil nedaleký hrad Rybnov. Podle Rudolfa Anděla Milčany v roce 1444 zanikly při vpádu lužického Šestiměstí, ale pravděpodobně nadále existovaly, protože tvořily součást věna Anežky ze Šternberka, která byla druhou manželkou Zikmunda Děčínského. Do roku 1460 byly uváděny jako součást rybnovského panství. V letech 1543–1622 byl hrad zmiňován již jako pustý.

Poslední písemné záznamy se o hradu zmiňují v roce 1622. Do dnešních dní se dochovala pouze část obvodové zdi a zbytky valů a terénních nerovností. Pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka od roku 1958.

Hrad stával na západním okraji Holanského rybníka, na skalním ostrohu odděleném na západní straně vykopaným příkopem a chráněném valem. Zachoval se z něho jen roh paláce, jehož východní stěna je dosud asi 7 m vysoká, zatímco kratší, jižní, pouze asi 3 metry. V tomto torzu je i jedna střílna a množství otvorů pro trámy. Na celém ostrohu jsou vidět četné další zbytky valů a základních zdí i prohloubenin, jejichž funkci nemůžeme bez archeologického průzkumu určit. Při stavbě blízkého kostela v Holanech bylo prý použito i materiálu z opuštěného hradu.

Podobu jednodílného hradu zcela pozměnila těžba pískovce, která snížila terén o tři až čtyři metry. Původní rozsah a podobu hradu lze proto interpretovat jen s obtížemi.

Z původního trojúhelného areálu hradu se do současnosti dochoval nad povrchem terénu dominantní fragment zdiva budovy (výše cca 7 metrů) v jižním nároží z objektu bez bližšího určení funkce, pravděpodobný mělký pozůstatek příkopu na severní straně a téměř neznatelný pozůstatek obvodové hradby projevující se jen jako antropogenní georeliéf. Zdícím materiálem konstrukcí byl zdejší pískovec hrubě opracovaný do kvádrů se zaoblenými rohy a skládaný pečlivě do řádků zdiva s využitím šíbrů. Líce zděné na hrubou vápennou maltu jsou vyplněny sypaným jádrem. Ve zdivu se nacházejí kapsy 30×30 cm coby pozůstatek konstrukce trámového stropu. Menší obezděné kapsy v liniích cca 90 cm nad sebou jsou pozůstatkem visutého lešení. Je patrné, že budova prodělala stavební vývoj, při kterém byl na starším zdivu postavena nová zeď, ve které se dochovaly otvory po trámech lešení.

Původní evidenční karta památky udává, že „na SZ stěně se nachází úzká střílna, na levém okraji fragment lomeného oblouku„.

Další tipy na výlet najdete na stránkách Brána do Čech