weby pro nejsevernější čechy

Hrad Rybnov

Článek je součástí seriálu Hrady a tvrze

Na břehu Holanského rybníka mezi zástavbou podél souběžně vedené červené a zelené turistické značky stojí u výtoku, tvořícího následně Bobří potok, pískovcové skalisko, na němž stával hrad Rybnov.

Prý se na skále dochovaly nepatrné pozůstatky zdiva. Při pohledu zdola se zdá, že to bylo těžké ověřit i za normálních okolností. Aktuálně je to zcela nemožné. Čelní stěna, přiléhající k cestě po břehu rybníka, je kompletně blokována zábranami, zřejmě kvůli nejisté statice masivu. Z pravého boku je voda, z levého boku dům, mající plot přímo pod skalou. Cesta na horní plošinu tak není možná. Foto z roku 2017 k vidění zde ->

Něco málo z dostupné historie, váhající mezi označením hrad či tvrz (všechny informace jsou víceméně variací na fakta z knihy Hrady okresu Česká Lípa Františka Gabriela a Jaroslava Panáčka (ARGO 2000):

Území kolem Rybnova patřilo původně snad pánům z Frýdlantu a od počátku 15. století Berkům z Dubé. Hrad byl založen v letech 1437–1438 Zikmundem z Vartenberka. Při prodeji milčanského panství Chvalem Berkou z Dubé roku 1437 Zikmundovi z Vartenberka se Rybnov (Rübenau) ještě neuvádí, protože však na Milčanech a Rybnově zapsal Zikmund věno své manželce Anežce ze Šternberka a zemřel roku 1438, spadá založení Rybnova mezi tyto roky. Na Rybnov bylo přeneseno centrum panství z nedalekého hradu Milčany snad po jeho zničení Lužičany.

První písemná zmínka pochází z roku 1440 („tvrz nová Rybnow“), kdy už byl správním centrem zdejšího panství. Od roku 1457 patřilo milčanské panství Janovi mladšímu z Vartenberka a po něm od roku 1467 jeho mladšímu synovi Kryštofovi. Jako držitel významnějšího Tolštejna zde ale nesídlil a tvrz sloužila pouze jako správní centrum panství. Od roku 1490 byl majitelem Václav z Vartenberka, který panství věnoval své manželce Kateřině z Hungerkoštu a postavil si nedaleký hrad Vítkovec.

Někdy kolem poloviny šestnáctého století hrad přestal sloužit jako panské sídlo, kterým se stal zámek v Zahrádkách, ale po určitou dobu na něm ještě bydleli vrchnostenští úředníci. Z nich je z roku 1534 znám pouze Alexej Kyj z Kyjova. Naposledy se v písemných pramenech uvádí roku 1545, v roce 1594 je ještě zmíněn zdejší úředník Bedřich Rožnovský z Křtěnova a v Rybnově. Zánik rybnovské tvrze písemné prameny nezaznamenaly, ale je možné, že došlo k jejímu zničení během třicetileté války.

Většina pozůstatků hradu zanikla v důsledku úprav, které probíhaly od počátku devatenáctého století. Dochovaly se jen nepatrné fragmenty zdiva z místního pískovce spojovaného vápennou maltou. Předpokládá se, že dispozice hradu byla dvoudílná, ale dochovala se jen plocha hradního jádra a případné předhradí zcela zaniklo. Mohlo se nacházet na jihovýchodní straně, kde je hradní jádro vymezeno ve skále vytesaným, 6–8 metrů širokým, příkopem. Nejspíše po roce 1840 byl příkop prohlouben a uzpůsoben pro odtok vody z rybníka. Přístup do hradu vedl nejspíše v místech kamenného mostu z roku 1801. Druhou možností je, že předhradí bývalo na severozápadní straně, odkud vede na plošinu hradního jádra cesta. Je však možné, že byla vybudována až v souvislosti s přilehlým hospodářským dvorem. Drobné relikty zdiva jsou pravděpodobně pozůstatkem opevnění hradního jádra.

Další tipy na výlet najdete na stránkách Brána do Čech

Tagy