Hrad Litice u Plzně

Pokud jsem se nedávno zabýval hradem Buben na Plzeňsku, bylo řečeno a) a zbývá ještě říci b). To ovšem zdaleka není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo.
Šlechtický rod, pocházející z této oblasti, sice nese ve svém jméně označení Bubna-Litic, leč paradoxně druhá polovina příjmení není tak úplně odvozena od plzeňského hradu Litice, nýbrž od pozdějšího hradu v Orlických horách, který Drslavicové (předci Bubnů-Liticů) ovšem pojmenovali po svém původním rodovém hradu Litice u Plzně.

Já se budu věnovat hradu původnímu – dnešní hradní zřícenina se nachází na ostrohu nad soutokem Litického potoka a Radbuzy v katastru plzeňské části Litice, na výjezdu z Plzně na Klatovy za Borskou věznicí. Areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Ostrožna byla podle archeologických nálezů osídlena už v pravěku. Jako zakladatel hradu je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12 stol. (patřil tak mezi nejstarší šlechtické hrady u nás) a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní stavba byla zřejmě dřevěná. V polovině 13. století byl hrad přestavěn na kamenný, bergfritového typu. Skládal se ze dvou předhradí (z nichž jedno je již dnes zaniklé) a čtverhranného jádra. Čelní hradba jádra byla dodatečně zesílena, za ní se nacházel na nádvoří volně stojící bergfrit a na nejchráněnějším místě dvoutraktový palác. Přístup do hradu zajišťovala z východu věžovitá brána. Předhradí bylo chráněno opevněným valem a dvojitým příkopem, přístup k vlastnímu hradu byl oddělen příkopem 10 m hlubokým a 30 m širokým. Do dnešních dnů se zachovaly znatelné příkopy, čelní hradba, zbytky zdí hradeb i paláce a výrazné terénní opevnění.

Vlastníkem poloviny hradu byl od roku 1304 načas i český král Václav II. V roce 1318 byl hrad dobyt vojskem Jana Lucemburského poté, co se jeho tehdejší držitelé Rous a Racek postavili panovníkovi. V roce 1367 zadlužení majitelé prodali majetek včetně osady premonstrátům z chotěšovského kláštera, kteří hrad dále pronajímali různým držitelům. Po husitských válkách bylo chotěšovskými udržováno litické panství, ale hrad byl opuštěn. V roce 1782 po zrušení kláštera reformami Josefa II. přešel hrad do správy Náboženského fondu, od něhož jej v roce 1822 odkoupil, spolu s celým chotěšovským panstvím, kníže Karel Alexandr Thurn-Taxis. Na počátku 40. let 19. století byly již zříceniny hradu rozebrány a využity na stavbu domků ve vsi.

K volně přístupnému areálu je uváděn jako nejlepší přístup z ulice U Hradu, která navazuje na ulici Široká a K Valše. Já parkoval až dál, v ulici K Valše těsně před mostem přes vodní nádrž České údolí na Radbuze, odkud se dá k hradu vystoupat lesem mírně strmou stezkou. Moc toho tady k vidění není, s výjimkou nádherného rozhlednu na samotné Litice. Že tu kdysi stávala taková stavba je takřka k neuvěření.