Tambušské vodopády

Na jednu stranu od silnice mezi Malou Velení a Velkou Velení jsou k vidění Veleňské kaskády, na opačné straně jsou v lese skryty Tambušské vodopády.

Na mapy.cz to vypadá, že k vodopádům nevede žádná cesta. To ovšem není až tak úplně pravda, protože na konci Velké Veleně směrem na Malou Veleň odbočuje na kraji lesa ze silnice vyježděná cesta (viz foto), po níž se lze dostat pohodlně až na místo, kde jsou kolem bezejmenného potoka studny (taktéž viz foto).  Na opačné straně cesty (prý bývalého brodu) začíná rokle, v níž se nachází celá řada kaskád, popsaných na webu o vodopádech. Tentokrát se tu lze dočíst i to, jak vzniklo jejich jméno – potok teče na jihovýchodní straně Jedlové (527 m n.m.) dříve Tambusch, na kterém stála stejnojmenná výletní restaurace.

Po pravdě – v tomhle případě snad ani nemá smysl (a nejsem schopen) přesně ztotožnit na zmíněném webu zdokumentovaná místa s viděným a nafoceným. Jednak jsem zjistil, že se mi daleko lépe korytem jakéhokoli potoka stoupá vzhůru, než lopotí dolů jako v tomto případě, takže jsem spíš řešil, jak nespadnout někam po držce, než abych se kochal. Druhak je tu koryto tak zaneřáděno popadanými stromy a ulámanými větvemi, že rozpoznání mnohých míst je prostě nad mé síly. A do třetice vody málo, mnohde jen čůrek nebo jen mokrý mech. Ale nelituji, byť sestup byl víc než dobrodružný a mnohdy mě nutil k výkonům takřka akrobatickým. Místy se skalní prahy překonat dají, někde se ale bylo třeba vracet a kamenné skoky obcházet po okolních svazích. Původně jsem myslel, že dojdu až dolů k železniční trati a cyklostezce podél Ploučnice, ale narazil jsem na další v mapy.cz nezaznamenanou cestu, vedoucí do Malé Veleně, a koryto opustil. Je tedy možné, že jsem neviděl vše.

Projíždím fotky na vodopádovém webu už po několikáté a snažím se je ztotožnit a stále se nedaří. Je těch míst pramálo, kde jsem si jistý.

Další tipy na výlet najdete na stránkách Brána do Čech