Stejně jako v Krásné Lípě na náměstí naleznete Dům Českého Švýcarska, je k vidění v Bad Schandau jeho protějšek, Dům Saského Švýcarska (Informační středisko Národního parku Saské Švýcarsko).
Dovolte bych suše předpokládal, Golema že všichni znáte tu… Tedy, chci říct, že doufám, že expozici v Domě Českého Švýcarska v Krásné Lípě všichni znáte, stejně jako Informační středisko ve stejné budově. Ovšem kolik z vás se bylo podívat na sesterskou (či bratrskou?) expozici na druhé straně hranice? Přitom je to dnes tak jednoduché – v Rumburku nasednete na vlak a po chvíli pohodlné jízdy vystoupíte na nádraží Národního parku (i tady najdete Infocentrum). Je sice třeba se dostat na druhou stranu řeky, k tomu ale snadno využijete místní přívoz, nebo, máte-li víc času, můžete se klidně projít. Od nádraží vlakového přes autobusové, kolem záchytného parkoviště (pozor – je na Německo netypicky zdarma!) k mostu přes Labe a pak už jen do samotného města Bad Schandau – buď po silnici, nebo po břehu řeky po cyklostezce.
Budovu Informačního střediska Národního parku Saské Švýcarsko těžko přehlédnete – vedou k ní poutače, stojí u hlavní silnice a průčelí zdobí obří rys. A co našince dozajista potěší, je hned u vstupu ujištění, že když neumíte německy žblebtnout, nemusíte se bát – tady totiž umí česky. A to tak, že fakt dobře.
V letní sezóně je tu otevřeno denně, na zimu je zavírací den pondělí. Pro někoho možná může být problém vstupné – některé zdroje uvádějí na dospělého 4 €, jiné 2 €, zapomněl jsem to ověřit. Zajímala mne především expozice a její porovnání s tou na české straně. A popravdě, nevím, koho označit za vítěze, přece jen jsou to jiné váhové kategorie. Němcům se musí nechat, že umí pracovat s moderní architekturou, sklem a kovem – pod průhlednou střechou se od podlahy do prvního patra tyčí dominantní pískovcové skalisko, středobod expozice, symbol Saského Švýcarska. Povinné atributy – mapy, reliéfy, instruktážní texty o historii, přírodě a lidech. Fotografie, exponáty, mnohé interaktivní. A všechno dvojjazyčně, německy i česky. Několik míst s projekcí, výstup na vrchol hory s vyhlídkou, ukázky skal, zvířat i rostlin, malé noktuárium (s vycpaninami), živé mraveniště, mikroskop, stereoskopické obrázky, poslech hudby inspirované místní krajinou, podstávkové i měšťanské domy.
Jo, stojí to za vidění, a to vás po opuštění expozice ještě čeká rozsáhlá prodejna a třeba také turistické známky či vizitky u pokladny. Pokud v Bad Schandau budete, zvažte svůj čas a úspory a zajděte se juknout.
Asi nejvíc mě pobavila a potěšila záležitost, nazvaná „velkoplošná multimediální projekce“ – na konci prvního patra je kukaň, do které můžete nahlížet zvenčí několika průhledy – v lesíku, který vidíte, je ticho a klid, pod stromy se popásá jelen. A pozor spoiler – kdo nechcete přijít o překvapení, nečtěte dál a nekoukejte na video. Můžete totiž vstoupit dovnitř po lesní pěšině, díky několika projektorům pod stropem spatříte jelena v celého jeho kráse, z protější strany na vás pod pískovcovými skalami zírá rys. To ale jen do okamžiku, dokud vás neodhalí sojka bonzačka. Její křik všechna zvířata vyplaší, jelen proběhne kolem a zmizí mezi stromy, rys skočí do křoví. Musíte zůstat docela dlouho v klidu, než se všechno uklidní a vrátí se na svá místa…
