Sloup Nejsvětější Trojice v Chomutově

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

O jednom sloupu (a svatém) už v souvislosti s Chomutovem byla řeč, náměstí ovšem dominuje objekt o mnoho větší – barokní sloup Nejsvětější Trojice, někdy mylně označovaný jako sloup morový.

Barokní sloup z křídového pískovce má však trojiční ikonografii. Nachází se v horní části náměstí 1. máje mezi městskou věží a radnicí, kam byl přestěhován z původního místa roku 1962.

Náměstí v Chomutově, vydavatel Rudolf Hüttl, Komotau – pohlednice odeslána 29. 7. 1929

*Náměstí 1. máje se sloupem na pohlednici nakladatelství PressFoto Praha, foto: Vladimír Kačer, odesláno 24. II. 1971*

Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí 1. máje

Náměstí se sloupem v roce 1980

A pro zajímavost pohlednice se sloupem, odeslaná poštou v roce 1974:

Sloup byl postaven roku 1697 sochařem Ambrožem Laurentisem (Lorendisem) z prostředků nadace mistra cechu pekařského Ondřeje Josefa (Andrease Johanna) Wolfa a jeho ženy na přání zesnulých rodičů a následujících 35 let postupně doplňován. Autorem balustrády je Johann Oswald z Černovic (1725), autorem čtveřice soch na první etáži je Tobias Seeberger (1719). Autorství ostatních soch není dokladováno.

Sochy kolem sloupu Nejsvětější Trojice

Na netu se toho o sloupu překvapivě moc najít nedá, nebo tentokrát neumím Google ukočírovat. Naštěstí kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji nezklame a historii tohoto sloupu se věnuje na stranách 211 až 222.

Památka se skládá ze dvou částí – samotného sloupu a tzv. kazatelny. Na vrcholu pískovcového díla je umístěn Ježíš Kristus jako dítě s křížem, šlapající na Antikrista. Po jeho pravici nalezneme Pannu Marii a po levici pak svatou Annu. Nad nimi stojí žehnající Bůh Otec a na samém vrcholu pak Nejsvětější Trojici uzavírá Duch Svatý ve formě holubice. Z druhé strany sloupu je k vidění svatý Josef s lilií a knihou.

Vrcholová socha sloupu – Panna Maria, Ježíš, sv. Anna, Bůh Otec a Duch Svatý

Boční pohled

Zadní strana – svatý Josef a anděl

Sloup, na němž spočívá Svatá rodina, je korintského řádu a hlavice je zdobena anděly.

Hlavice sloupu, na níž je umístěno vrcholové sousoší

Pilíř je vztyčen na podstavci, který nese dva nápisy. Z přední strany jsou v textu uvedena jména donátorů Ondřeje Josefa Wolfa a Kateřiny Terezie Wolfové s vročením a na opačné je pak umístěna prosba za ochranu města před hladem, válkou a morem. Další nápis je pak v kartuši u nohou sochy sv. Viktora.

Přední strana – vročení sloupu

Zadní strana – modlitba za město

Kolem tohoto podstavce jsou rozmístěny čtyři sochy, které tuto téměř deset a půl metru vysokou a šest tun vážící dominantu zdobí od roku 1719. První postava napravo v kanovnickém rouchu s biretem na hlavě a krucifixem v ruce je svatý Jan Nepomucký. Dále se nachází sv. Rozálie Sicilská s lebkou a krucifixem, poté sv. Kateřina Alexandrijská s mečem, korunou na hlavě a rozlomeným kolem za zády a na závěr socha sv. Jana Křtitele ve velbloudím rouchu a beránkem u nohou.

Svatý Jan Nepomucký

Svatá Rozálie Sicilská

Svatá Kateřina Alexandrijská

Svatý Jan Křtitel

Hned roku 1725 však došlo k rozšíření, kdy byla vytvořena kamenná kazatelna s balustrádou a dalšími sochami svatých. Napravo z čela sloupu dnes najdeme sochu anděla s lucernou a dále proti směru hodinových ručiček celkem sedm světců. Prvním z nich v oděvu římského důstojníka hasícího požár je sv. Florián, další postava – sv. Theodor Tiro nebo sv. Jan (s žebráckou miskou) nebo také sv. Zikmund, v pravém zadním rohu pak sv. Jakub Větší jako poutník, jehož plášť zdobí mušle – podle jiných zdrojů ale buď František Xaverský nebo sv. Prokop. Následuje svatý Linhart v mnišské kutně (podle jiných zdrojů sv. Jakub či sv. Maurus) a v levém zadním rohu nakonec poustevník sv. Roch se svými atributy – široký klobouk, mušle, pes u nohou a odkryté stehno s morovými vředy. Předposledním světcem kazatelny se díky sochaři Janu Osvaldovi z Černovic stal sv. Viktor. Výčet světců uzavírá český patron svatý Václav v rytířské zbroji s orlicí na štítu a poslední sochou celého sousoší je opět anděl s lucernou.

Anděl vpravo od branky

Svatý Florián

Svatý Jan nebo svatý Theodor Tiro (?)

Svatý František Xaverský (?)

Anděl vlevo od branky

Za zmínku dále určitě stojí i fakt, že manželé Wolfovi, z jejichž nadace bylo sousoší postaveno, přispívali na slavnostní procesí, které každý rok v den svaté Anny (26. července) putovalo z farního kostela právě ke sloupu Nejsvětější Trojice.

Pohled na sloup se sochou Nejsvětější Trojice