Sloup svatého Antonína Paduánského v Kopci

Na trase modré turistické značky u cesty kolem Brtnického potoka mezi osadou Kopec (Hemmehübel) a zaniklou Zadní Doubicí stojí sloup se sochou svatého Antonína Paduánského.

Nenápadný sloupek, z něhož moc původního nezbylo. Je sice zaznamenán na mapy.cz, ale bez jakékoli informace. Pro ty je třeba jít buď na web Památkového katalogu, nebo do mé oblíbené encyklopedie Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji (strany 138 až 140).

Sloup od neznámého autora byl na tomto místě vztyčen na památku tragického úmrtí mlynáře Johanna Zimmera roku 1707. V knize je uvedeno, že jeden z potomků Hans Zimmer ústně sdělil v roce 1992, že jeho předek zahynul při lámání kamenů pro žernovy.

Socha sv. Antonína, na jehož pravé ruce odpočívá malý Ježíš, je umístěna na toskánském sloupu, který dosedá na reliéfně zdobený hranolový podstavec. Na čelní stěně podstavce je silně poškozený reliéf, představující Johannese Zimmera. Kolem klečící postavy v selském kroji s modlitební knihou v ruce je dnes špatně čitelný nápis

1707 den 6. Jullie
in der 11 stund
hat ich mein ent da hier
Johannes Zimmer

Dle knihy Znamení víry v krajině podstávkových domů (str. 108) česky „1707 6. července o hodině 11. mne zde zastihnul můj konec“.

Ze starých fotografií v encyklopedii je patrné, že reliéf i nápis byly polychromovány.

Na čelní a pravé straně plintu sochy je nápis „Sv. Antonín Paduánský“, na zadní straně signatura autora repliky „SVOBODA PAVEL“ a na levé boční stěně „Lp. 2002“.

V soupise soch brtnické farnosti, kam Kopec původně patřil, je k popisu sochy poznamenáno „Tento Johann Zimmer byl na témže místě, kde stojí socha, rozdrcen sesutou hromadou kamenů“. Podle soupisu se o sloup staral majitel Dolního mlýna v kopci čp. 32. V roce 1945 údajně přišli při kamenování sochy Antonín i malý Ježíšek o hlavu a ruku.

Dále kniha cituje Karla Steina (Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska 2005, nově Pomníčky Českého Švýcarska 2015):

„Tento pamětní sloup stával dříve severněji, na západním úpatí Mlýnského hřbetu (Mühlsteinrücken), kde byly pravděpodobně lámány a opracovávány kameny na výrobu žernovů pro mlýny v okolí. Když byla v roce 1927 rozšířena a místy přeložena silnička vedoucí údolím, byl sloup přemístěn pod Zimmerův mlýn. Po roce 1945 byl mlýn zbořen, ale sloup tam stojí dodnes.

V roce 1993 sochu odvezli a opravili v restaurátorské dílně Jana Pokorného v Děčíně. Chybějící části byly nahrazeny umělým pískovcem a světec zářil novotou. Stal se středem pozornosti.

Mělo to ovšem i své stinné stránky. Sochu si vyhlédl šluknovský poberta Jan P. a jednoho pošmourného dne roku 1998 ji se svými kumpány ze sloupu ukradl a prodal do Saska. Policie sice zloděje dopadla, ale soška už v cizině nebyla k nalezení. Zloděj vypověděl, že peníze spotřeboval a sochu prodal překupníkovi v okolí Sebnitz. Policie škodu vyčíslila na 80 000 korun.“

Novou sochu, volně inspirovanou původní podobou, jež byla osazena v únoru 2002, vytvořil Pavel Svoboda.

Stojící postava sv. Antonína Paduánského, patrona cest a ochránce všech, kdož se po nich ubírají, na vysokém štíhlém sloupu na soklu s reliéfní výzdobou.  Socha v řádovém oděvu s cingulem, na pravém předloktí drží knihu, na níž sedí malý nahý Ježíšek, otočený z profilu k divákovi. Světec má v levé ruce lilii, symbol čistoty.