Socha sv. Jana Nepomuckého a Piety v Brtníkách

V Brtníkách pod skupinou mohutných javorů na pozemku u domu č. p. 247 v severovýchodní části obce, přibližně 50 m od železniční trati, stojí významné sousoší, o němž nejspíš mnoho lidí ani neví, protože se k němu nedá dostat.

Já tenhle skvost objevil náhodou před lety ve snaze dopátrat se místních světeckých sloupů. Ač blízko u silnice, na svahu, skryto za plotem na soukromé zahradě. Ani vyfotit se pořádně nedá. Přesto se stalo kulturní památkou, podle Památkového katalogu je (dnes neúplné) sousoší chráněno od 19. 2. 2015.

Web spolku Ziedler uvádí:

Toto mimořádně kvalitní dílo zcela nečekaně se nacházející v nepřístupně zahradě nechal zhotovit Johann Georg Riedel před rokem 1765. V roce 1786 si dcera tehdejšího majitele hospodářství Johanna Rösslerová objednala restaurování u sochaře Josefa Balzera z Rumburka. Mezi lety 1901-1902 bylo sousoší přesunuto kvůli stavbě železnice. Dílo je neudržované, jeden puti byl kdysi odcizen.

Sousoší je zmíněno v brožuře, vytvořené varnsdorfským muzeem v rámci projektu mapování sakrálních památek regionu:

Na zahradě domu čp. 99 stávalo kdysi nádherné sousoší. Franz Hesse jím děkoval Bohu za splnění prosby, jejíž intimní obsah zřejmě mohli znát pouze oni dva. Kvůli stavbě železniční tratě ale muselo být sousoší přeneseno na místo, kde jej nalezneme dodnes.

V ostatním nezbývá než citovat výše zmíněný web Památkového katalogu:

Sousoší na bohatě profilovaném soklu je produktem z dílny vyspělého mistra. Má vinou dějinných souvislostí již vysokou hodnotu. V centru v nice je Marie s Kristem dle piety Bohosudovské, nad ní stojí svatý Jan Nepomucký (vzorem je socha z Karlova mostu), po stranách putti.

Památku tvoří oplocení památky přibližně na půdorysu čtverce se čtyřmi kamennými hranolovými sloupky v nároží, kamenná pravoúhlá základová deska, dvouetážový mohutný sokl, sousoší Piety umístěné v nice druhé etáže soklu a vrcholová socha sv. Jana Nepomuckého. Sloupky, sokl i plastiky jsou vytvořeny z labského jemnozrnného až střednězrného pískovce šedožluté barvy. Sloupky oplocení jsou čtvercového průřezu, zakončení sloupku je zaoblené. Po stranách jsou ve sloupcích vysekány obdélné kapsy určené k zasunutí pravděpodobně dřevěného oplocení, které v současné době schází. Spodní etáž soklu na obdélném mírně konvexně-konkávně zvlněném půdorysu se zvýrazněným nárožím na čelní straně je trojdílná, horizontálně členěná na patku, dřík a římsovou hlavici. Patka vpředu se zvýrazněnými mírně předsunutými nárožími je zakončena bohatou ustupující profilací tvořenou ústupky a oblounem. Střední část spodní etáže soklu (dřík) má na čelní straně také zvýrazněná předstupující nároží, na kterých jsou v jejich horní polovině osazeny kanelované voluty. Ve středu čelní strany dříku je umístěno mírně vystupující nápisové zrcadlo obdélného tvaru. Horní strana zrcadla je vyklenuta do segmentového oblouku, spodní strana je ve středu takřka pravoúhle projmutá. V zrcadle je sekaný nápis: Ex voto / erecta Anno / 1786. Na dřík dosedá římsová bohatě profilovaná hlavice na čelní straně ve střední ose segmentově prohnutá. V místě prohnutí umístěn kovový držák lucerny (věčného světla).

Druhou etáž soklu tvoří vysoká kaplice na obdélném půdorysu na čelní straně s hlubokou nikou se sousoším Piety Bohosudovské, v konše niky je plastická stylizovaná mušle, nika je lemována obloukovou lištou. Na patě niky je ve střední ose umístěna oválná nápisová kartuše. Po stranách kaplice na volutách klečí sochy andělů, putti (pravý chybí –na fotografii z roku 2002 ještě je), vzhlížející k Panně Marii. Každý anděl svíral kamennou schránku ve tvaru planoucího srdce s lichoběžníkovou ukládací nikou. Zadní strana obou etáží soklu je plochá. Vrcholová socha sv. Jana Nepomuckého stojí na nízkém hranolovém plintu. Zobrazení sv. Jana Nepomuckého v tradičním ikonografickém pojetí navazuje na ustálený vzor z počátku 18. století, který vychází z podoby sochy sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě v Praze.

Dotčené sousoší sv. Jana Nepomuckého a Piety na bohatě zdobeném soklu je dokladem pozdně barokní regionální kamenosochařské produkce nesoucí již prvky klasicismu. Jedná se o jedno z nejkvalitnějších exteriérových volně stojících kamenosochařských děl v regionu. Dle způsobu provedení sousoší lze soudit, že se jedná o dílo z dílny vyspělého a poučeného mistra. Skrze svého zřizovatele, který sousoší nechal postavit jako díkůvzdání Bohu za splnění prosby a který také nechal zřídit sochu Bolestné Panny Marie v nedaleké obci Panský, je dotčená památka provázána s historií obce a je dokladem intimní zbožnosti místních obyvatel na konci 18. století. Počet drobných památek umístěných v exteriéru byl v minulosti výrazně snížen vlivem vandalismu, dlouhodobé neúdržby a krádežemi. Na stavu památek v regionu Severních Čech se mimo jiné také podepsalo vysídlení původních obyvatel po druhé světové válce a s tím související ztráta historické paměti. I z tohoto pohledu je kulturně-historická hodnota dotčeného sousoší vysoká.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého a Piety nechal vysochat Johann Georg Riedel před rokem 1765. V roce 1786 si dcera tehdejšího majitele hospodářství Johanna Rösslerová objednala restaurování u sochaře Josefa Balzera z Rumburka. Mezi lety 1901-1902 bylo sousoší přesunuto kvůli stavbě železnice na stávající umístění.