Socha sv. Jana Nepomuckého v Sokolově

Ve skrytu kostela sv. Jakuba Většího v Sokolově, v parčíku za presbytářem u Růžového náměstí, stojí sousoší svatého Jana Nepomuckého s anděly.

Základní informace (i když mírně nepřesné) o soše jsou k nalezení na infotabuli o kostele:

Sousoší bylo instalováno v roce 1746 a nechal ho na své náklady zhotovit arciděkan Jan Stephelin. Cenná ukázka barokního sochařství stojí na trojbokém podstavci sesoškami okřídlených hlaviček andílků na úrovni římsy.  V každém rohu římsy stojí andělíčci. Jeden andílek drží kanovnickou čepičku položenou na Bibli, druhý nese malou Pietu a třetí má prst na ústech (je symbolem mlčenlivosti).

Světec byl podle pověsti umučen za to, že nevyzradil zpovědní tajemství manželky Václava IV., královny Žofie. Byl mučen a nakonec svržen z Karlova mostu do Vltavy. Tyto výjevy jsou zobrazeny na třech reliéfech po stranách podstavce.

Další informace jsou k dispozici na webu Památkového katalogu:

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti je provedena v tradičním pojetí a stojí na kamenném tříbokém podstavci. Na každém nároží podstavce je umístěn andělíček. Socha byla mnohokrát opravována.

Odstupňovaný hranolový sokl nese trojboký dřík, zdobený na rozích volutami a květovanými rozvilinami. V ploše mezi volutami jsou reliéfní plastiky. Ořímsovaná hlavice dříku má střední část polokruhem zaklenutou, v ní pak jsou plastiky – hlavy andělů. Ořímsovaná kamenná deska nese shora 3 plastiky andílků, z nichž každý drží jiný atribut. Ve středu desky je postaven nahoru se zužující nízký sokl, na němž stojí v životní velikosti socha sv. Jana Nepomuckého. Roucho je řasené. Světec drží levou pokrčenou rukou kříž, pravá je mírně odtažena od těla.

Co se zmiňovaných oprav týče, poslední dohledatelnou provedl v roce 1995 restaurátor Petr Siegl.

Kniha Sokolovsko – Umění, památky a umělci do roku 1945 (2. díl) autorů Vladimíra Prokopa a Lukáše Smoly upřesňuje, že socha byla instalována 20. října 1746 v blízkosti hlavního průčelí kostela. Připisována je Jakubu Eberlovi (1718-1783) či jeho dílně. K přesunu sochy na opačnou stranu kostela došlo nejspíš v roce 1950, kdy byla kvůli komunikaci přemisťována i Jubilejní kašna.