Sousoší sv. Luitgardy (Víry), sv. Jana a sv. Pavla v Českém Dubu

V Českém Dubu jižně mimo centrum města, na souběžné trase červené a modré (Svatojakubská cesta) turistické značky, ve svahu u křižovatky ulic Prouskova a Na Zhůrách, stojí sousoší tří svatých.
Jedná se o sousoší unikátní a přesto nejedinečné – jde totiž o jedno ze tří totožných, další jsou k vidění u Osečné a v Hodkovicích nad Mohelkou.

Travnatý svah, na němž sousoší u křižovatky cest stojí, je bez viditelné pěšiny. Znatelná je jen sešlapaná tráva. Ze zadní strany se k sochám nedá dostat, na oba boky na těsno navazuje plaňkový plot.

Na netu se o sousoší (i jejich „kompletu„) dají najít alespoň základní informace (text mírně upraven dle aktuální skutečnosti):

Všechna tři tematicky i kompozičně obdobná sousoší vznikla v polovině 18. století a nacházejí se v Osečné, Hodkovicích nad Mohelkou a Českém Dubu. Sousoší vznikla nadací ženského augustiniánského kláštera při sv. Jakubu ve Vídni jako poděkování za záchranu hlavního města monarchie před Turky. Zdejší řád byl vlastníkem panství Český Dub, pod které všechny tři lokality patřily, od poloviny 17. století až do roku 1838. Autorství těchto tří památek je připisováno tradicí dílně Matyáše Bernarda Brauna.

Celá statue je umístěna na širokou zeď. V přední části předstupují tři podstavce v podobě polosloupů. Krajní podstavce jsou identické – na dvakrát odstupňovaném soklu se nachází dřík s uchy a vystupujícím zrcadlem. Horní část dříku s dvojicí volut je zakončena mohutnou profilovanou římsou. Před centrálním podstavcem se nacházejí dva přístupové stupně. Sokl je třikrát odstupňovaný se zalomeným nárožím. Dřík je po stranách konvexně vybrán, na čelní ploše s vystupujícím zrcadlem, v němž se nachází nika segmentově zaklenuta, v dolní části zdobena stylizovanou mušlí. Hlavice je několikrát profilována s konkávním vydutím. Plocha mezi podstavci je vyplněna dvěma oblamovanými plasticky vystupujícími zrcadly. Na krajních podstavcích se nacházejí postavy sv. Jana a sv. Pavla s meči. Tito původně římští vojáci a prvomučedníci jsou zpodobňováni jako rytíři – ochránci víry. Na středním soklu se nachází centrální výjev, který zpodobňuje na vysokých oblacích umístěnou ženskou postavu bez svatozáře ve splývavém rouchu s rouškou přes oči (naznačena slepota), jež pravou rukou přidržuje kříž s korpusem Krista, pod nímž se nachází církevní budova (pravděpodobně odkaz na donaci kláštera) na čelním průčelí s božím okem. Pod klášterem na oblacích je vytesáno několik blesků.

Centrální výjev je doprovázen dvojicí ochránců víry a zároveň patronů proti blesku, sv. Janem a Pavlem. Nalevo od centrálního výjevu se nachází plastika sv. Jana, stojícího v kontrapostu levé nohy. Je oděn do jednoduchého roucha s bohatě nařaseným pláštěm. Pravou ruku má mírně upaženou, nesoucí záhyby pláště. V levé ruce drží kamenný jílec meče s kovovou zlacenou čepelí. Napravo se nachází plastika sv. Pavla, stojící v kontrapostu pravé nohy. Světec je oděn do dlouhého splývavého pláště, mírně nařaseného. Pravou rukou vedenou přes prsa drží jílec meče nacházející se při levém boku. Pravou ruku má přes prsa nad jílcem meče. 

Umělecko-historická věda nemá do současnosti jasno s ikonografickým rozborem sousoší. Problematickou je především centrální výjev sousoší. To je nejčastěji označováno jako sousoší sv. Luitgardy, sv. Jana a sv. Pavla, též ale jako sousoší sv. Heleny, sv. Jana a sv. Pavla a v poslední době též jako sousoší Víry. Vzhledem k těmto nejasnostem se objevuje i označení sousoší tří světců.

Památkový katalog se přiklání k verzi, že středová socha je alegorií víry:

Pískovcové sousoší z roku 1714 s centrální kompozicí personifikace Víry, kterou po stranách doplňují římští vojáci a mučedníci sv. Jan a sv. Pavel, je posazené na mohutném bohatě členěném a architektonicky výrazně pojatém podstavci. Ten tvoří tři dynamicky ztvárněné a v zadní části propojené fundamenty pod jednotlivými sochami.

Nejhonosněji provedený centrální podstavec pod sochou Víry tvoří zdobně provedený po stranách probraný dřík s nikou a hlavice se segmentovou římsou. Krajní podstavce pod sochami svatých mučedníků jsou obdobně, avšak jednodušeji provedeny. Skládají se z hranolového soklu, zužujícího se dříku s horními volutami a hlavice s profilovanou římsou.

Středová alegorická socha Víry je vypodobněna jako ženská postava s rouškou přes oči klečící na skále pod krucifixem, po níž šlehají blesky jako znamení Boží přítomnosti. Na kříži čteme titulaturu: „IN / RI“. Žena oběma rukama objímá krucifix, z jehož druhé strany se nachází vyobrazení chrámu se symbolem Božího oka v tympanonu.

Z čelního pohledu vpravo je situovaný sv. Jan a vlevo sv. Pavel. Jako podnože pro jejich sochy slouží nástavce, na nichž jsou vytesána jména obou světců: „S. IOANNES“ a „S. PAULUS“. Světci jsou zobrazeni ve vojenském splývavém rouchu. V rukou drží zlacené meče.

Další dvě tématicky i kompozičně totožná díla byla zásluhou téže abatyše augustiniánského kláštera sv. Jakuba ve Vídni osazena i v Hodkovicích nad Mohelkou a v Osečné, které také náležely k tehdejšímu českodubskému klášternímu majetku. Ve starší literatuře bylo sousoší mylně ikonograficky interpretováno jako sousoší sv. Heleny, sv. Luitgardy, či sv. Máří Magdalény.