weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie v Osečné

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

V severozápadní části Svatovítského náměstí v Osečné naproti kostelu sv. Víta stojí barokní sloup s vrcholovou sochou Panny Marie Immaculaty a čtveřicí dalších svatých.

Město na svém webu informuje, leč velmi stručně. Památkový katalog je obšírnější. A samozřejmě řadu informací nabízí kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji od strany 235 do strany 240.

Celkový pohled na sloup se sochou Panny Marie v Osečné


Pískovcový sloup byl postaven v letech 1720-1730. Socha Panny Marie byla zhotovena v životní velikosti a bohatě vybavena atributy. Hlavní sochu obklopují sochy čtyř světců. Z čelního pohledu stojí po levé straně sv. Vít s říšským jablkem v pravé ruce a se lvem u pravé nohy, za ním sv. Jan Nepomucký. Po pravé straně vidíme dalšího Jana, totiž sv. Jana Křtitele s beránkem u levé nohy, za ním pak sv. Františka Xaverského. Sochařkou práci provedl mimoňský sochař Franz Hemmrich.

Sochy svatých kolem centrálního sloupu


Sloup zvaný morový je řešen jako vysoký sloup se sochou P. Marie, na podnoží několika říms, obklopen čtyřmi plastikami zemských patronů na samostatných soklech. Celé sousoší má čtvercový půdorys, se sokly a sochami na nárožích.

Na vyšším kamenném podstavci vyzděném z pískovcových štuků jsou umístěny dva stupně podnoží, na němž stojí patka a následně celý podstavec centrálního sloupu.



Profilovaná patka i hlavice konvex-konkávně tvarovaného soklu, na nějž navazuje podstavec čtvercového průřezu s profilovanou patkou i hlavicí, jednotlivé strany pak se zrcadly: ke kostelu obrácené zrcadlo s nápisem CoLU / Mnâ eXCeLsâ / In Urbe proorbe / eLeCta HaCVIr / qInIsInc Labe / est ereCta , boční pak vlevo FunDATOr CHrI / StoPh JaeShk / Anno 1730, vpravo Renoviri / 1881, vzadu se nachází reliéf kříže.

Nápis na čelní straně sloupu
Záznam o renovaci sloupu na pravém boku podstavce
Donátorský nápis na levé straně podstavce sloupu
Reliéf kříže na zadní straně podstavce sloupu

Sloup s kanelovaným dříkem (členěný do dvou částí), s akantovou hlavicí doplněnou volutami. Krycí deska – abakus – slouží zároveň jako podstavec pro sochu.

Socha v podživotní velikosti, stojí na zeměkouli obtočené hadem, s kovovým půlměsícem. Socha esovitě prohnutá, váha těla na levé noze, pravá noha odlehčena a mírně vystupuje vpřed, lehce položena na půlměsíc (z plechu – pozlacený). Pravá ruka přiložena na prsou, v levé ruce snítka lilie (kovová, pozlacená), plášť tvoří bohatě nařasená, rozvlněná drapérie. Kolem hlavy na kovové obruči svatozář s dvanácti pozlacenými hvězdami.

Pohled na sloup se sochou Panny Marie zezadu
Socha Panny Marie Immaculaty



Sochy na podstavcích: sv. Vít, sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Křtitel, sv. František Xaverský, všechny podstavce jsou stejné. Na pískovcovém stupni spočívá obdélný kamenným sokl zakončený ustupující profilovanou římsou, sokl s jemným rytým zrcadlem. Na podstavci dřík zakončen předstupující profilovanou římsou. Na ní je konvex-konkávně tvarovaný podstavec s římsou a krycí deskou, na které stojí sochy.


Socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti, lehce esovitě prohnutá, v pravé ruce drží biret, levou ruku zdviženou k orodujícímu gestu. Váha těla na levé noze, pravá odlehčena, pokrčena pod pláštěm. Plášť tvoří bohatě nařasená drapérie. Kolem hlavy sv. J. Nepomuckého je svatozář, na kovové obruči pětice pozlacených hvězd.

Svatý Jan Nepomucký



Socha sv. Jana Křtitele v podživotní velikosti, lehce esovitě prohnutá, hlava – vousatá tvář, delší vlasy, pravá ruka na prsou, levá ruka zdvižena k orodujícímu gestu. Váha těla na levé noze, pravá odlehčena, pokrčena pod rouchem. Nahý muž, roucho tvoří pouze přes rameno nařasená, volně splývající drapérie tuniky. U nohou drobná soška beránka. Nad hlavou je paprskovitá pozlacená svatozář.

Svatý Jan Křtitel s beránkem



Socha sv. Františka Xaverského v podživotní velikosti, lehce esovitě prohnutá, ruce lehce položeny na prsou. Váha těla na levé noze, pravá odlehčena, pokrčena pod pláštěm. Plášť tvoří bohatě nařasená drapérie. Kolem hlavy sv. Františka Xaverského je paprskovitá pozlacená svatozář.

Svatý František Xaverský



Socha sv. Víta v podživotní velikosti, v pravé ruce koule (říšské jablko?), levá ruka přidržuje drapérii pláště. Váha těla na pravé noze, levá odlehčena. U nohou drobná soška tvora (dozajista jde o lva – byl předhozen lvům, kteří ho nesežrali, ale na znamení pokory mu olizovali nohy). Nad hlavou paprskovitá pozlacená svatozář.

Svatý Vít




Detail lva u nohou svatého Víta

K historii sloupu pak z výše uvedené knihy:

Zápis v městské knize, přepsaný roku 1880 rychnovským děkanem P. Antonem Felgerem do jeho dodatku k osečenské farní pamětní knize, uvádí:

„1730 byla díky níže uvedeným p. dobrodincům postavena a od základu nově zřízena z kamene zhotovená statue, která stojí na náměstí. Nejprve byly 17. července 1730 vykopány první základy k podstavci, na němž stojí sloup a nahoře Panna Maria neposkvrněně počatá. Item byl 24. července osazen první podstavec a 27. července druhý podstavec, 3. srpna sloup a socha. Item byla 15. srpna tato statue nově posvěcena Jeho Důstojností panem P. Františkem Xaverem Richterem, toho času farářem v městečku Osečné.
Poté byly zřízeny a osazeny 4 sochy (kolem sloupu), a to:
Nejprve sv. Františka Xaverského dal udělat a osadit p. farář, jménem P. František Xaver Richter.
Item sv. Jana Nepomuckého dal udělat a osadit Anton Andersch, stejně tak sv. Víta.
Sv. Jana Křtitele dali udělat a osadit Ferdinand Jäschke, Hans Georg Andersch a Josef Jäschke.
K udělání a osazení ohrazení a mříže má osečská obec darovat 40 zl. Zbytek darovali a věnovali jiní dobře smýšlející lidé, každý podle libosti.
Jakožto původce a dobrodinec dal sochu Panny Marie, sloup a podstavce zřídit a udělat a fundátorem je Christoph Jaeschke.“

V roce 1764 byla z obecních peněz zaplacena částka 2 krejcarů za „vyčištění kaple na náměstí“, dva krejcary pak „za osazení jednoho sloupu u kaple“ – nepochybně sloupu ohrazení mariánského sloupu.

V roce 1837 farní pamětní kniha uvádí, že „administrátor usiluje o renovaci“, ovšem „bez výsledku“.

Až v roce 1879 bylo do farní knihy zapsáno, že farář Fischer povolal libereckého sochaře Filipa Nitsche, který si 22. dubna sousoší prohlédl a odhadl renovaci na 800 – 1000 zlatých. Kněžna Adéla, manželka patrona místního kostela, věnovala dvakrát po sobě 100 zlatých, zdejší spořitelna a záložna přislíbila dalších 200 zlatých. Další peníze se vybrat nepodařilo.

Nicméně v roce 1881 farní kniha uvádí, že když se kněžna Adéla (Adelheid) Rohanová dozvěděla, jak vysoká má být částka na opravu, poslala 6. dubna 1881 dalších 600 zlatých. k tomu osečská městská obec přidala 200 zlatých u výnosu pivního krejcaru a tak mohla být uzavřena smlouva s libereckým sochařem a kamenickým mistrem N. Elstnerem. Ten se zavázal, že sousoší důkladně renovuje, figuru Matky Boží úplně a 4 sochy světců částečně pozlatí pravým zlatem, sochy světců opatří novými podstavci, vadnou hlavic a podstavec sloupu zřídí nové a všechny části sousoší štafíruje.

17. května téhož roku bylo postaveno lešení, zřízena stavební huť a sejmuty figury světců po stržení ohrazení. Na svátek Navštívení Panny Marie (3. července) byla již socha pozlacena, 23. července byla ukončena celá renovace.

Podle zápisu ve farní knize někteří místní kritizovali příliš vysokou cenu opravy, někteří postrádali dřívější kamenné ohrazení a požadovali, aby bylo zřízeno nové, aby dolní část stavby nebyla vystavena nebezpečí poškození.

K výstavbě ohrazení došlo v roce 1882, kdy městská obec obstarala 8 kusů sloupů (o výšce cca 1,5 metru) z žuly z Milířů a na podzim je dala osadit. Dodatečně se měly sloupy osadit mříží či silnými řetězy.

Dne 22. června 1883 obnovený sloup benediktoval litoměřický biskup Emanuel Josef Schöbl.

V soupise soch osečenské farnosti, sepsaném před biskupskou vizitací v roce 1983, se uvádí, že sloupky jsou spojeny železnými řetězy a prostor mezi soklem statue a ohrazením je vydlážděn.
Další oprava proběhla v roce 1902 a navazovala na opravu farního kostela. Protože se ale nedostávalo peněz, první radní Anton Prokop uspořádal sbírku, v níž vybral asi 100 zlatých. Dekoratér pokojů Josef Krause provedl pozlacení a renovaci nárožních figur.

V roce 1964 sloup restaurovali Zdeněk Šejnost a Ludvík Kodym. Poslední dokladovaná renovace byla provedena v roce 1995 akademickými sochaři Michaelem Bílkem a Bohumilem Zemánkem. Kniha obsahuje restaurátorské zprávy z obou zásahů.

Text dále uvádí, že v roce 2002 sloup vykazoval stopy oprav, nicméně přes očištění soch byl povrch pískovce viditelně biologicky napaden (mechy, lišejníky, řasy) a použité tmely (beton ve spárách mezi kamennými bloky, cementové tmely na sloupu a sochách) se trhají a drolí.

Ohrazení sloupu je (od nedohledatelné doby) nahrazeno živým plotem.

Další tipy na výlet najdete na stránkách Brána do Čech

Tagy