- Křížová cesta u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně
- Křížová cesta – Stezka smíření na Grabštejně
- Křížová cesta u kostela svaté Máří Magdaleny v Mařenicích
- Křížová cesta Starý Hrozňatov
- Křížová cesta v kapli Panny Marie Fatimské ve Mšeném-lázně
- Křížová cesta v kostele svatého Vavřince v Království u Šluknova
- Křížová cesta na fasádě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde
- Křížová cesta v kapli svatého Jana Nepomuckého na návsi v Leské
- Křížová cesta Chlumec
- Křížová cesta u kostela Narození Panny Marie v Dubnici
- Křížová cesta u Janovických pousteven (Janovice v Podještědí)
- Křížová cesta Hrádek nad Nisou
- Křížová cesta Svojkov (u Modlivého dolu)
- Křížová cesta Bezděz
- Křížová cesta Potštejn
- Křížová cesta Ruprechtice (Liberec)
- Křížová cesta u kostela Nalezení sv. Kříže v Liberci
- Křížová cesta Bořkov
- Křížová cesta Klokočka
- Křížová cesta na Tábor (u Lomnice nad Popelkou)
- Křížová cesta Markvartice
- Křížová cesta Varnsdorf (Warnsdorf), 1911-1912
- Křížová cesta Hodkovice nad Mohelkou
- Křížová cesta Fukov (Fugau), 1881
- Křížová cesta Janov nad Nisou
- Křížová cesta Bedřichov
- Křížová cesta na Kotelském vrchu
- Křížová cesta Velký Šenov
- Křížová cesta Petra Urbana – Smržovka
- Křížová cesta u kláštera St. Marienthal
- Křížová cesta Sedmi bolestí Panny Marie v Klášterci nad Ohří
- Křížová cesta Most
- Památník Brána svobody před kostelem svatého Jáchyma v Jáchymově
- Obraz Svaté rodiny u Olivetské kaple křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Kříž u Olivetské kaple křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Olivetská kaple u Křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Skalní kaple Božího hrobu Křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Křížová cesta ke svobodě – Jáchymov
- Křížová cesta Liběchov
- Křížová cesta Sedmibolestné Panny Marie v Jestřebí
- Křížová cesta Kamenický Šenov
- Bratrský oltář u České Kamenice
- Křížová cesta Horní Maxov (Slovanka)
- Poutní místo Ostré (křížová cesta)
- Kaple na Křížové Hoře a křížová cesta v Českém Krumlově
- Křížová cesta ve Cvikově (Na Kalvárii)
- Křížová cesta v Kadani
- Křížová cesta Království (Königswalde) 1859
- Křížová cesta Staré Křečany (Altehrenberg) 1825-1833
- Křížová cesta Šluknov (Schluckenau), 1738-1756
- Křížová cesta Krásná Lípa (Schönlinde), 1857-1859
- Křížová cesta Brtníky (Zeidler), 1801-1804
- Křížová cesta Rumburk (Rumburg), 1899-1900
- Křížová cesta Vilémov (Wölmsdorf), 1765-1766
- Křížová cesta Jiříkov (Georgswalde), 1817-1826
- Křížová cesta Jiřetín pod Jedlovou (St. Georgental), 1759-1764
- Křížová cesta Jáchym (Joachimsberg) u Lobendavy (1914)
- Křížová cesta Annaberg (Anenský vrch) u Lobendavy (1829-1834)
- Křížová cesta Nejdek
Mezi obcemi Kotel a Smržov, v blízkosti významné přírodní zajímavosti Čertova zeď, se na Kotelském vrchu nachází nedávno restaurovaná křížová cesta.
Samotná křížová cesta je situována celá v lese v mírném svahu. Za její začátek se ale občas považuje památkově chráněná kaplička sv. Anny z 19. století, která je od ní cca 200 metrů směrem ke Kotli.
Výstavbu iniciovala, zřejmě na vlastní náklady, kotelská obec. Kaplička je zděná, v hlavním průčelí s pohledově uplatněnými neomítnutými pískovcovými kvádry. Ostatní části fasády omítnuty, omítnuto také v horní části (štítu nad vstupem). Kaple je postavena na obdélném půdorysu. Všechny čtyři stěny jsou opatřeny soklem, prostými, poměrně širokými pilastry u nároží a hlavní římsou. Hlavní jižní průčelí (k silnici) je uprostřed prolomeno půlkruhovým vstupem bez orámování – s osazenými dvoukřídlými rámovými dveřmi, ve vrchní části s prosklenou výplní. Na tomto průčelí je hlavní římsa kamenná, v části nad vstupem chybí – ukončena je nad pilastry. Uprostřed trojúhelníkového, jednoduše orámovaného štítu, je v omítce jednoduchý vystupující kříž. Zadní průčelí má obdobný štít, avšak bez kříže. Střecha je sedlová, krytá břidlicovými šablonami. V interiéru je osazen obraz sv. Anny s Pannou Marií.
Drobná venkovská sakrální architektura, jednoduchá, nenáročného provedení. Předmětem ochrany je celá hmota objektu včetně konstrukcí a architektonických detailů.
Modrá turistická značka, která prochází kolem kaple od obce Kotel, však nevede přímo ke křížové cestě. Obchází silniční zatáčku takřka na odvrácenou stranu, kde do lesa míří odbočka ze značení k nástupu ke křížové cestě.
Překvapivě samotná křížová cesta ani její kaple Božího hrobu památkově chráněny nejsou.
Zastavení jsou umístěna podél pozůstatků po vytěžení části výše zmíněné Čertovy zdi, která pokračuje (či spíše pokračovala) na opačné straně směrem k Červenému vrchu. Pěšina vede po jednom břehu „strouhy“ a nepůsobí zrovna moc původně, někdy dokonce sloupky zastavení obchází ze zadní strany. U sloupků se moc nechce věřit tomu, že jsou kamenné, jak tvrdí některé zdroje. Při rekonstrukci dostaly vnější kabát z omítky a působí dost betonově. Počáteční zastavení jsou od sebe poměrně daleko, naopak závěr kolem kaple Božího hrobu je nahuštěn na pár metrech. Dvanácté zastavení je nahrazeno křížem, jako patnácté se počítá kaple Božího hrobu.
A teď fakta z různých zdrojů, byť většinou ještě mnohé provedenou rekonstrukci nevzaly na vědomí a udávají dezolátní stav:
Stav před rekonstrukcí zdokumentován zde -> nebo zde ->
Křížová cesta v délce cca 365 metrů vede poměrně nenáročným terénem s minimálním převýšením, má čtrnáct zastavení v podobě kamenných sloupků s vrcholovou kapličkou s nikou. Byla zhotovena v letech 1902 – 1904 nákladem rodiny Bienertovy. Autorem kapliček je kamenosochař Adolf Sitte z dílny v č.p. 118. Původní zastavení byla dřevěná.
Některé zdroje udávají, že zastavení jsou opravdu z betonu a že na některých najdeme jména rodiny Bienert (např. Martha Bienert, Wenzel Bienert) a že téměř na všech je letopočet 1902, pouze poslední dvě před kaplí Božího hrobu nesou letopočet 1904. Dnes na nich nic takového s výjimkou č. X. (30. Mai 1902 AB) vidět není.
Cesta začíná u kaple svaté Anny (viz výše) na jihovýchodním konci Kotle. Vede ke kapli Božího hrobu, která se nachází v blízkosti geologické národní přírodní památky Čertova zeď. Kaple byla postavena na místě původních Božích muk roku 1901 nákladem rodiny Bienertovy pocházející z chalupy č.p. 32 v Kotli.
Křížová cesta byla zrekonstruována z úcty k předkům z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR ve dvou fázích. Roku 2014 proběhla rekonstrukce kaple, v roce 2017 obnova samotné křížové cesty.
Oprava Kaple Božího hrobu probíhala roku 2014 a přiblížila její podobu původnímu vzhledu podle dochované fotodokumentace. Má půdorysný rozměru 4 m x 6,5 m, klasickou sedlovou střechu z vláknocementových šablon a vrcholovou věžičku s křížkem. Ve štítě průčelí je umístěno pevné okno. Vstupní otvor je zajištěn kovanou mříží, za kterou jsou ze strany interiéru osazeny masivní dřevěné dveře. Uvnitř kaple je výklenek s obrazem od pana Michala Janovského (ten je také autorem nových obrázků v nikách zastavení křížové cesty i malby ukřižovaného Ježíše Krista na plechové siluetě na dřevěném kříži vedle kaple. Město Osečná zadalo rekonstrukci v souladu s dochovanou fotodokumentací firmě Penta z Jablonného v Podještědí.
Křížová cesta byla restaurována později (viz výše) a zastavení byla opatřena plechovými stříškami s křížky.
Na rekonstrukci kaple (2014) se podíleli: Helena Buršová a Ing. Jiří Hauzer – zpracování žádosti, Ing. Jan Vinař – návrh obnovy, projektovou dokumentaci vypracoval Ing. Radomír Hladký, odborný dohled měl Ing. Petr Šmakal, realizaci provedla fa PENTA s.r.o., mříž zhotovil umělecký kovář Jan Nikendey a práce se dřevem Truhlářství Aleš Kysela a Hauzer s.r.o. Poděkování patří občanům obce Kotel, především Ing. Bohumilu Sommerovi z č.p. 11 ta odborné informace.
Na obnově křížové cesty (2017) se podíleli: Ing. Jiří Hauzer – zpracování žádosti, restaurátor Martin Wagner, umělecký kovář Jan Nikendey připravil plechy pro obrázky, malíř Michal Janovský.
Vysvěcení zrestaurované kaple Božího hrobu se uskutečnilo 15. července 2015, provedl ho litoměřický biskup Mons. Mgr. Jan Baxant společně se zdejším farářem Miroslavem Maňáskem.
15. června 2018 pak slavnostně požehnal obnovenou křížovou cestu za asistence místního duchovního správce R. D. Miroslava Maňáska generální vikář Mons. Martin Davídek.