Městská brána v Kynšperku nad Ohří

K méně nápadným památkám v Kynšperku nad Ohří patří pozůstatek městského opevnění, Kynšperská branka v dnešní Dlouhé ulici.

Goticko-renesanční brána se nachází na severním okraji městského jádra, nedaleko náměstí Míru, vede k ní ulička takřka přímo naproti Infocentru, umístěném v tzv. Panském domě. Jedná se o artefakt snadno přehlédnutelný, přesto významný.

Podrobnosti opět s pomocí netu a knih:

Tomáš Koutek: Městské brány v Čechách – Historická zastavení, Nakladatelství Brána 2003, str. 72-73

Vladimír Prokop, Lukáš Smola: Sokolovsko – Umění, památky a umělci do roku 1945 – díl 1., Nákladem AZUS Březová, s.r.o. vydali Vladimír Prokop a Lukáš Smola ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Lokti, 2014, str. 436

Součástí nového kamenného městského opevnění, jehož linie sledovala průběh původní jednoduché hradby, se pravděpodobně až v době jeho stavby staly řádné městské brány (podle některých pramenů však mohly kamenné brány být součástí již předchozího dřevěného palisádového opevnění ze 14. století). Jižní hradební frontu otevřela dodnes zachovaná brána vedoucí směrem k Chebu a východním směrem vznikla v hradbě brána, která stála v místech, kde se dnes kříží Husova ulice s ulicí Maxima Gorkého (ta byla demolována roku 1836).

Zbudovat kamennou hradbu kolem města získala městská obec až povolením císaře Ferdinanda I. v roce 1537. Městská branka v dnešní podobě pochází ze 16. století. Je to zděná jednopatrová budova na čtvercovém půdorysu s mohutným průjezdem v přízemí, půlkruhovou vstupní branou, s trámovým stropem (v trámu u kamenného ostění jsou zachovány kruhové otvory po čepech vrat) a sedlovou střechou, pokrytou došky. Lícové průčelí, obrácené do zahrad, je v prvním patře proraženo obdélnými okny. Oblouk průjezdu postrádá jakékoli dekorativní prvky i armování, pouze levá strana je dole ukončena patkou. Rubová strana je zachovalejší a je sevřena mezi dva přiléhající domy. Zleva částečně přesahuje arkýř se dvěma velkými okny. V patře brány se nachází trojice obdélníkových oken v nepravidelných rozestupech. Portál je armován kvádry, které nevystupují z líce omítky. Pravá strana portálu je ukončena nevýraznou patkou. Průjezd má délku cca 15 metrů a vede z něho vstup do prvního patra ve východní stěně (dochován původní portál s okoseným ostěním). Velká zasedací síň v patře, kde se scházela městská rada, byla původně přístupná po vnějším schodišti s pavlačí ze zadní (severní) strany brány.

Boční hrázděná a roubená přístavba vpravo sloužila svého času jako židovská modlitebna. Byla vystavěna někdy na počátku 18. století jako patrová stavba se zděným přízemím z lomového kamene, roubeným patrem krytým bedněním a hrázděným štítem. V průběhu let 1726 – 1836 fungovala spolu s branou jako sídlo radnice a je uváděno, že v letech 1780 – 1781 zde prováděl na bráně tesařské práce tesařský mistr Josef Feith.

V sousedním přilehlém domě nalevo od branky bydlela obchodnická rodina Ledererů, z níž pocházel sběratel lidového nábytku Karel Lederer a akademický malíř Fritz Lederer (ten tu měl ateliér do roku 1949). Dům byl vystavěn nejpozději v průběhu 1. poloviny 19. století, jelikož je zachycen na mapě katastru z let 1824 – 1843, ale může být i starší.

Za bránou se nacházela Židovská ulice, ghetto tak bylo již za středověkou hradební linií.

Věžovitou podobu brány známe jen z kresby zachycující město od východu v době před rokem 1836, kdy byla patrně zbořena. Většina z hradeb byla rozebrána v 1. polovině 19. století. V letech 1973-1974 prošla renovací pro muzejní potřeby, záměr se ale nepodařilo dovést ke zdárnému konci.

Dochovanou branku koupila jednu z nejstarších kynšperských památek v roce 2000 nadace Evropské Comenium v Chebu. Představitel nadace Frank Boldt plánoval branku opravit a využívat ji ke kulturním účelům. V roce 2007 ale Nadace městu branku nabídla k prodeji, cenu postupně snížila z milionu na 650 tisíc. Město mělo o kynšperskou branku zájem jen za podmínky, že cena nepřesáhne 350 tisíc. V roce 2018 byla stále ještě branka nabízena k prodeji. Momentálně je podle katastru nemovitostí vlastníkem město.