Kostel Nejsvětější Trojice u Andělské Hory

U silnice z Karlových Varů na Prahu, nedaleko letiště Olšová vrata, naproti odbočce do Andělské Hory stojí na první pohled nenápadná stavba atypického kostela Nejsvětější Trojice.

Kdysi dávno to bylo dvojnásob zvláštní místo. Zcela specifická architektura v místě, které sice bylo všem na očích, a přesto úplně opuštěné. Po silnici kolem svištěla auta, ale u zapomenuté ruiny nikdo nestavěl. Totálně vybrakovaný objekt „zajištěný“ prkny, která nikoho nemohla odradit. No ano, i já byl vevnitř v 80. letech na čumendu… Poničené malby, vyryté nebo nastříkané nápisy, místy opadávající omítka. Zbylo jen pár fotek.

Naštěstí má tenhle kostel lepší historii než mnoho podobných. Je kompletně opravený a je v něm umístěna expozice o 64 zaniklých obcích Doupovských hor.

Takže čím je toto místo vlastně tak výjimečné? Stručně (mapy.cz):

Významnou architektonickou památkou Andělské Hora je barokní hřbitov s původně poutním římskokatolickým kostelem Nejsvětější Trojice, položený stranou městečka. Vznikly v letech 1692-1712 podle projektu významného italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho na místě původní dřevěné mariánské kaple ze 14. století. Zasvěcení kostela Nejsvětější Trojici využil Alliprandi k originálnímu řešení, kdy symbolicky vyjádřil trojjedinost Boží na principu rovnostranného trojúhelníku, tvořícího základ půdorysu jak hřbitova, tak vlastního kostela. Po zrušení hřbitova v roce 1946 přestal kostel udržován a postupně chátral. V letech 2004-2005 prošel kostel rekonstrukcí, včetně obnovy fresek Josefa Kramolína z roku 1783.

Nejvíc se dá jako obvykle najít na perfektním webu o památkách a přírodě Karlovarska. Tam je čtení na dlouhé zimní večery, takže stručněji z dalších zdrojů:

Na místě kostela stávala ve středověku dřevěná kaple zasvěcená Panně Marii. První písemná zmínka o kapli pochází z roku 1393, kdy se zde uctívalo gotické sousoší Korunování Panny Marie z roku 1393, zničené v době reformace. Kolem kaple vedla důležitá cesta přes Stanovice do Bečova.

Jižně od kaple kdysi stávala poustevna, o níž se traduje, že kolem roku 1500 v ní žila zbožná řádová sestra Ludmila, dcera tehdejšího majitele panství Jindřicha III. z Plavna, která musela v době reformace uprchnout z Lipska. Poustevna se nacházela na návrší chráněném stromy v místech pozdější lovecké chaty dr. Schallera. Návrší se až do roku 1945 nazývalo „beim Frauenwalderl“ (U ženského lesíku) a sousední louka „Frauenwiese“ (Ženská louka).

V době, kdy zdejší hrad a Andělskou Horu obsadil a od roku 1430 šest let vlastnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, byla kaple husity nejspíš vypálena. Podle pověsti bylo po požáru kaple v popelu objeveno zázračně zachované sousoší Panny Marie. Teprve po konci husitských válek byla kaple znovu postavena a někdy před rokem 1529 zasvěcena Nejsvětější Trojici.

Ke kapli a nedalekému léčivému prameni u staré lípy se odedávna konaly poutě věřících. U zázračné studánky, kde nemocní hledali uzdravení, býval umístěn obraz Svaté Trojice. Na místě starého poutní kaple nechal majitel kysibelského panství hrabě Heřman Jakub Černín postavit v letech 1698–1712 nový barokní kostel podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho. Stavba byla provedena polírem Adamsem Stupplem.

Poměrně dlouhá doba výstavby, trvající 14 let, souvisela nejspíš s nedostatkem peněz. Náklady na stavbu kostela tehdy činily 1242 zlatých, 48 krejcarů a 1 a půl pfeniku. Unikátní trojboký oltář od pražského sochaře Františka Preisse stál 1042 zlatých, za štafírování oltáře na západní straně bylo vyplaceno štafíři z Rakovníka 40 zlatých rýnských.

Správa kostela byla svěřena Řádu trinitářů – 28. listopadu 1730 založil provinciál Johannes a Sancto Felice dekretem v Andělské Hoře Bratrstvo Nejsvětější Trojice řádu Trinitářů (Řád Nejsvětější Trojice pro vykupování zajatců). Prvním představeným bratrstva, dotovaného částkou 600 zlatých rýnských, se stal Martin Lappat, farář v Andělské Hoře v letech 1728-1736. Roku 1753 dostal kostel od hraběte Ludwiga Hartiga, pána na zámku ve Stružné, skvostné varhany a v témže roce ozdobil strop kostela svými malbami Josef Kramolín, umělec žijící v té době v Karlových Varech. Dne 9. srpna 1783 došlo nařízením císaře Josefa II. k rušení řeholních řádů na území Rakouska-Uherska a trinitáři museli z Andělské Hory odejít. Poutní kostel byl poté opuštěn a postupně chátral. Na počátku 19. století byl kostel vyloupen a z interiéru byly odcizeny votivní předměty z drahých kovů.

Ještě před rokem 1842 byl kostel přeměněn na hřbitovní, hřbitov sem byl přeložen od farního kostela sv. Michala Archanděla na návsi. Kostel v té době prošel rekonstrukcí. Během oprav byly zazděny dva vchody v nárožích kostela. Z důvodu nedostatku finančních prostředků byla snesena zchátralá křížová cesta, tzv. ambit, hrozící tehdy zřícením, která stávala podél obvodové zdi areálu. Zbořena byla rovněž jižní postranní kaple. Zbylé kaple byly upraveny, v severozápadní kapli bylo vytvořeno hodnotné sousoší Olivetské hory, složené z vyřezávaných plastik z 16. století, snesených z jednotlivých kaplí, a v jihovýchodní kapli zřízena márnice.

Po druhé světové válce započala zkáza kostela. Kostel byl po celá desetiletí vystaven řádění vandalů. Obrovské škody napáchala v kostele banda opilých mladíků o velikonocích roku 1963 a mnoho následujících vloupání. Inventář byl odcizen či zničen, včetně unikátního trojbokého oltáře a z kostela zůstala jen troska. v 70. letech 20. století bylo plánováno zde zřídit turistické informační středisko a byla provedena částečná oprava exteriéru i interiéru.

Úsilím několika nadšenců se podařilo prosadit opravu kostela. V letech 2004–2005 proběhla rozsáhlá rekonstrukce pod dohledem Národního památkového ústavu za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky. Dne 8. července 2006 proběhlo otevření obnoveného kostela pro veřejnost. Kostel slouží jako kulturní a společenské centrum, je zde provozována obřadní síň a výstavní prostor.

Areál kostela s hřbitovem vycházející z typické barokní symboliky Nejsvětější Trojice, jejímž symbolem je posvátný trojúhelník, vyjadřující trojjedinost Boží. I hřbitov má trojúhelníkový půdorys o stranách téměř 70 m dlouhých se vstupy na skosených hranách. Jednolodní kostel má tvar rovnostranného trojúhelníka se zkosenými nárožími a zdmi o délce 15 metrů souběžnými se zdmi hřbitovními. V osách jednotlivých stran ohradní zdi byly symetricky umístěny tři otevřené postranní kaple, z nichž se dochovaly dvě (kaple Olivetské hory, jihovýchodní kaple). Trojboká sloupková zvonička je završena trojbokou jehlancovou stříškou. Stěny kostela jsou prolomeny po třech velkých oknech a v prostoru mezi okny a v nárožích členěny mohutnými pilastry, vynášejícími profilovanou korunní římsu. Číslo tři se opakuje i v počtu oken. V nárožích byly původně tři obdélné vchody s kamennými portály, dva z nich však byly v polovině 20. století zazděny. Zachován zůstal pouze severní vchod. Trojúhelník tvoří i půdorys hřbitova, při jehož ohradní zdi rostou památné Andělské lípy. Uměleckou hodnotu trojičného kostela doplňoval i hřbitov. Cenná byla zejména porcelánová malovaná náhrobní deska s námětem Kladení Krista do hrobu, dílo kysibelské porcelánky z počátku 19. století. Rovněž studánka s léčivým pramenem byla v trojbokém roubení. V kapli Olivetské hory byly hodnotné barokní sochy Krista a jeho apoštolů, díla zakoupená v Tyrolsku.

Vnitřní prostor kostela je plochostropý, krytý fabionovým stropem. Strop původně zdobila hodnotná freska Nejsvětější Trojice od českého malíře Josefa Kramolína z roku 1783. Ta však byla znehodnocena přemalbou z roku 1905. Vybavení interiéru tvořil unikátní barokní tabernáklový oltář od pražského sochaře Františka Preisse z doby po roce 1710. Stával přímo ve středu kostela. V nástavcích jednotlivých oltářů se nacházely tři shodná sousoší Nejsvětější Trojice. Nad hlavním vchodem byl výjev Ukřižovaného Krista v Trojici. Na dvou stranách mohutných fabionů se dochovaly fragmenty původní výmalby, malba na třetí straně je novodobá, provedená podle dochované fotografie. Nad třemi postranními oltáři byly na fabionech v obdélných rámcích malby Josefa Kramolína z roku 1783. Při pravé straně hlavního vchodu býval na sloupu umístěn latinský pamětní nápis s datací 1783. Na kruchtě nad severním vchodem bývaly barokní varhany z roku 1753 od německého varhanáře Johanna Paula Trampela z Adorfu. Ve zvoničce kostela bývaly původně zavěšeny dva zvony. Větší a starší zvon, nesl jméno hraběte Humberta Černína a letopočet 1673, byl patrně přenesen z původní kaple. Starý inventář z roku 1737 uvádí tři zvony. Další malé zvonky byly ve zvoničkách v postranních kaplích.