Mojžířské vodopády

Ve svazích labského kaňonu nad částí města Ústí nad Labem Mojžíř se nachází několik roklí, v nichž jsou (někdy) k vidění vodopády.

Je to zvláštní krajina. Husté listnaté lesy pokrývají poměrně strmé srázy, v nichž jsou vodou vydrásány nezvykle hluboké rokle. Cesty vedou vysoko nad korytem, a většinou „do nikam“. Končí uprostřed svahu v blízkosti vodopádů. Voda tu kdysi musela mít úžasnou sílu, jenže dnes není problém kráčet suchou nohou prostředkem koryta a místo vodopádu je k vidění spíš kapkopád, pokud vůbec.  A občas je to lepší, než jít jasnou cestou a pak se krkolomně spouštět dolů k místu, kde by se měla valit voda proudem – po všudepřítomném spadaném listí to klouže, a kutálet se metry terénem není nejlepší zážitek.

Jedním z míst, kde jsou vodopády identifikovány, je jedno (západní) rameno Kamenného potoka. Vodopády jsou ale jmenovány jako Mojžířské, po potoce se jmenují jejich sesterské, vzdálené vzdušnou čarou sotva půl kilometru.

Z ulice Hlavní slepou odbočkou mezi domy, pak lesní cestou pod kopcem, na němž se nachází hrad Mojžíř. Po necelých 700 metrech se v rokli objeví první, největší stupeň – web o vodopádech (odkaz viz výše) udává, že jde o zde na Ústecku nezvyklé pískovcové podloží. Pokud je vody dost, přepadává proud přes hranu lavice volně, bez kontaktu s podložím, do hloubky cca 2 metry. Bohužel, leden 2020 mi nabídl pohled na dva-tři slaboučké čůrky.

O pár metrů dál je skalní rozsedlina, v jejímž nejnižším místě přímo po pískovci stéká voda cca 1,5 metru.

K vodopádu třetímu, který je na webu popsán, jsem se nedohrabal, snad příště. Ten by měl být na čediči a překonávat spád cca 3 metry.

Více tipů na výlet naleznete na stránkách České středohoří