Skalní reliéf Krista po Bičování (Lužické hory)

Nedaleko obce Radvanec, na začátku Údolí samoty, pod Panenskou skalou, se v ohybu cesty nachází skalní reliéf Krista po Bičování.

Od Radvance po modré, od Nového Boru po zelené. U křížku se značky střetávají a vedou kolem rekreačního objektu Hájenka Samota (bývalá hraběcí hájovna z roku 1836) ke vstupu do Údolí samoty. Na cestě pod Čertovou a Panenskou skalou je ve výklenku k vidění poměrně netypický výjev stojícího Krista po Bičování.

Jak už to bývá, ví se toho o něm pramálo. Jindy obsažený web o Lužických horách je tentokrát velestručný:

U cesty v sedle pod skalami je do vyčnívající skály vytesaný výklenek neznámého stáří se zajímavou lidovou plastikou Krista bičovaného u sloupu, nazývanou dříve „Martersäule“. Nad výklenkem je upevněn malovaný obrázek Panny Marie s Ježíškem.

O nic sdílnější není ani web Národního památkového úřadu:

Vysoký reliéf s tématikou Krista po Bičování se svým pojetím téměř blíží volné soše. Postavu Zbičovaného Krista nalezneme v poměrně hlubokém výklenku ve zvláště příhodném skalním bloku v ohybu cesty necelý 1 km od nejbližšího Radvance při lesní cestě směřující tzv. Údolím vzdechů či samoty ke Cvikovu. Romantiku místa podtrhuje dole pod cestou tekoucí Dobranovský potok. Spodní část reliéfu se nalézá přibližně 1,5 m nad terénem cesty. Hlubokou niku s postavou Krista rámují z každé strany dvojice polosloupů s úseky římsy. Rámování po stranách rozšiřují ještě motivy volut a rostlinných ornamentů. Nad úseky říms se lze setkat se dvěma andělskými okřídlenými hlavičkami. Ústřední figura představuje poměrně běžný ikonografický motiv, když zobrazuje Krista oděného jen bederní rouškou a připoutaného ke sloupu, u něhož byl krátce předtím bičován. Nad vlastním reliéfem je do rostlé skály vytesána ještě obdélná prohlubeň, která byla nedávno opatřena malovaným obrázkem s Madonou.

V literatuře se o bohatě dekorovaném reliéfu Krista po Bičování prozatím nepodařilo najít zmínku. Vzhledem k charakteru tvarosloví, dekoru i samotné Kristovy postavy však lze důvodně předpokládat jeho vznik ještě v průběhu 18. století.

Text: Petra Šternová

V roce 2015, kdy jsem viděl reliéf poprvé, byl nad Kristem obrázek sv. Huberta a na pravé straně obrázek pro mne neidentifikovatelného svatého (snad sv. Josef s Jezulátkem?). Obrázek Panny Marie je až na fotkách z roku 2020, visí vlevo od výklenku v profilovaném dřevěném rámu.

Kniha Znamení víry v krajině podstávkových domů se reliéfu věnuje na straně 50 a zdůrazňuje, že Ježíš není ke sloupu připoután: „Dávám svůj život dobrovolně.“ (Jan 10, 18).