Skalní reliéf Útěk do Egypta (Lužické hory)

V blízkosti Mařenic se nacházejí mediálně velmi známé reliéfy, tesané v pískovci. Jedním z nich je Útěk do Egypta.

Nedělám si iluze, kolik kolemjdoucích ví, co to onen „útěk do Egypta“ vlastně je. Reliéf je ale na značené turistické cestě k mnohem známějšímu Kamennému oltáři, takže ho dozajista znají davy. Přitom se toho o něm moc neví.

Reliéf se nachází v úvozu dávné cesty z Kunratic do Mařenic. Zářez skalami je sice proznačen žlutou turistickou značkou, ale „hlavní“ cesta vede po rovině mimo něj. Pokud se nějaká stručná informace najde, zabývá se jen samotným reliéfem, co byl zač obří výklenek vedle reliéfu, o tom nikde ani slovo.

Poměrně mělký reliéf je ve vysekaném výklenku velkém 220 x 165 cm. Znázorňuje Josefa, který vede oslíka, na němž sedí Marie s Ježíškem v náručí. Kolem výjevu jsou hlavičky andělů. Autorství je připisováno mařenickému stolaři Franzu Schierovi (někdy kolem roku 1740), který je autorem výše zmíněného Kamenného oltáře.

Informace na webu Národního památkového ústavu:

Reliéf představující tématicky Útěk Sv. Rodiny do Egypta nalezneme přibližně 1 km od Mařenic při historické komunikaci vedoucí z této obce do Kunratic. Dnes již nepoužívaná cesta, vedoucí pod současnou, je vytesána v partiích mezi skalními bloky. Terén cesty je poněkud navýšen, neboť prostor slouží či donedávna sloužil jako skládka. Samotný reliéf je vytesán do rovné plochy skalního bloku při levé straně cesty a jeho spodní okraj se nachází přibližně 1 m nad současným  terénem. Reliéf je do skály poněkud zahlouben, jeho tvar je tvořen pravidelným obdélníkem s vyšší svislou stěnou. Při horním okraji reliéfu jsou do skály vytesány otvory sloužící zřejmě jako kapsy pro dřevěné kůly, které mohly dříve sloužit jako součást stříšky chránící reliéf před vlivy povětrnosti. Ve spodní levé části reliéfu lze spatřit Sv. Rodinu. Panna Marie s malým Ježíškem v zavinovačce sedí na oslíku, před nimi kráčí sv. Josef a poukazuje na pravý roh, ve kterém se objevuje andělská postava. Horní část reliéfu tvoří oblačná sféra s plesajícími anděly či andělskými hlavami. Na bocích můžeme spatřit stylizované palmové stromy upomínající na prostředí Egypta, ve kterém se příběh Sv. Rodiny z reliéfu právě odehrává. Reliéf nese zbytky polychromie vápennými barvami.

Reliéf nebyl prozatím zachycen v literatuře a jeho datace je obtížná. Rámcově by bylo možné jej snad datovat do první poloviny 18. století a jeho vznik klást snad do souvislosti s nedaleko položeným reliéfem Nejsvětější Trojice a Madony, který bývá datován k roku 1704 či 1740.

Text: Petra Šternová

Po v textu zmiňované polychromii ani stopy. Při pohledu na internetové fotografie staré jen pár let se nelze ubránit dojmu, že brzy z omšelého výjevu zbude pramálo a ze Svaté rodiny bude jen pár nevýrazných hrbolů.