Rousínovský hrádek

V blízkosti červené turistické značky z Rousínova na Milštejn se nachází místo, na kterém stával Rousínovský hrádek.

Ani se mi nechce psát zřícenina, jak některé informační zdroje uvádějí. Ono tu totiž nic zříceného není. Lépe řečeno, není tu vlastně vůbec nic. Nejjednodušší popis (mapy.cz) udává:

Písemné zprávy o hrádku se nedochovaly. Podle archeologického průzkumu z roku 1996 vznikl hrádek v 15. století. Pravděpodobně se zde nacházelo jednoduché opevnění, dodnes se nic nedochovalo.

Momentální lesní situace je v tomto případě příznivá – návrší je takřka zbaveno stromů, takže jsou jasně znatelné dvě prohlubně, což je vše, co je tu k vidění.

I přesto se dá něco o hrádku najít. Jako obvykle nezklame především web o Lužických horách:

Rousínovský hrádek stával na nevelkém návrší, ukrytém v lese asi 800 m severovýchodně od Rousínova v blízkosti lesní silničky, vedoucí k Milštejnu. Z plochého okolí tu vyčnívá nevelká protáhlá čedičová kupa (450 m), jejíž převýšení vůči okolnímu terénu dosahuje patnácti metrů. V 19. století se kopci říkalo Zámecký vršek (Schlosshügel).

Při stavbě čihadla roku 1776 byl na vršku údajně objeven sklep, v němž byl nalezen rozpadlý sud a zrezivělý jílec kordu. Podle pověsti měl být ve sklepě ukrytý poklad, který se však v roce 1794 marně pokoušelo najít pět obyvatel nedalekého Rousínova. V té době tu prý ještě byly patrné základy obytné budovy, ale již v polovině 19. století byl vršek zarostlý lesem a nic nenasvědčovalo tomu, že na něm byla nějaká stavba.

O vzniku ani původu stavby není nic známo. Písemné zprávy se o něm nedochovaly, neznáme ani jeho jméno a v literatuře se objevuje pod různými názvy. Povrchový průzkum, provedený v létě 1996 naznačil, že zde patrně bylo jen jednoduché opevnění, které mohlo sloužit jako předsunuté strážní stanoviště nedalekého hradu Milštejna, nebo jako útočiště jeho dobyvatelů při některém obléhání. Uvažuje se i o tom, že bylo postaveno jako lovecký zámeček nebo k ochraně dočasného sídliště řemeslníků či horníků. Nalezené keramické střepy naznačují, že hrádek byl využíván někdy ke konci 15. století.

Protáhlá kupa je na severovýchodním konci o něco nižší a tvoří mělké sedlo, do něhož patrně kdysi stoupala stará přístupová cesta z úpatí. Terénní vlna kolem návrší je snad pozůstatkem příkopu, který mohl být na přístupnější severovýchodní straně doplněn vnějším valem. Jihozápadní část návrší je asi o 4 metry vyšší a její mírnější severozápadní svah obíhá úzká zarovnaná terasa, která by mohla být pozůstatkem starého opevnění. Na strmějším jihovýchodním svahu žádné stopy po opevnění nejsou. Na plochém temeni vršku jsou dnes patrné jen nepravidelné a částečně zasypané prohlubně nejasného původu. Mohla to být podvalí původních hradních staveb, jámy vykopané hledači pokladů, nebo pokusné dobývky na železnou rudu. Ze staveb se dodnes nedochovalo vůbec nic, patrně šlo jen o malé dřevěné sruby se zahloubenými sklípky.

Víc informací není kde brát…