Hamerský vodopád

Mimo značené cesty, zhruba na půl vzdálenosti mezi Sirným pramenem a přehradou Naděje se nachází Hamerský vodopád na stejnojmenném potoce.

Zvláštní, jak některá místa, která jsou atraktivní, zůstávají zcela mimo širší zájem veřejnosti a nedá se o nich nic najít. K mému velkému překvapení tuhle vodní nádheru, která je k nalezení na mapy.cz, zcela ignoruje můj oblíbený web o vodopádech.

Alespoň o samotném potoce se lze dočíst podrobnosti na webu Lužických hor, i když udává o příslušném úseku mírně zavádějící info „potok protéká poměrně úzkým údolím, v němž se na několika skalních prazích vytváří malé peřeje„.

Dostat se na tohle místo není úplně triviální, byť kolem koryta je několik trampských fleků i s ohništi. Kudy sem přicházejí, neumím odhadnout – okolí je zhusta podmáčené. Já osobně se pustil od sv. Jana po zelené, zhruba v půli cesty k rozcestí Pod Suchým vrchem uhnul po lesní cestě vlevo a po bezejmenném přítoku došel k Hamerskému potoku a pak už postupoval podle toku. Podle mapy.cz na opačné straně ve svahu vede souběžná cesta směrem k přehradě Naděje, tu vyzkoušenou nemám. GPS mi v okamžiku, kdy jsem u vodopádu stál, ukazovala o cca 50 metrů jinde, než je údaj v mapách.cz, ale to bych nepovažoval za úplně směrodatné, občas navigace slušně kecá.

Vody je dost, výšku a průtok odhadnout/změřit neumím. Na první pohled je fascinující tůň pod skalním prahem – její velikost i hloubka mne hodně překvapila. Dovedu si představit, že by se v ní klidně mohly rusalky koupat.

Návrat zpátky na zelenou nebyl úplně nejjednodušší. Svah je porostlý mladým smrčím, které je hojně protkáno popadanými i pořezanými kmeny, prolézat a přelézat tuhle džungli není nic pro padavky.