- Trasa 01 – Tisá – Ostrov – Děčínský Sněžník – Jílové
- Trasa 02 – Tisá – Grenzplatte – Ottomühle – Herkulovy sloupy – Schweizermühle-Bielatal
- Trasa 03 – Sněžník – Rosenthal – Katzfels – Cunnersdorf – Papststein – Papstdorf – Bad Schandau
- Trasa 04 – Dolní Žleb – Klopoty – Česká Brána – Dolní Žleb
- Trasa 05 – Hřensko – Schöna – Zirkelstein – Kaiserkrone – Schmilka-Hirschmühle
- Trasa 06 – zámek Děčín – Tyršův most – Pastýřská stěna – Děčín Bělá
- Trasa 07 – Děčín – Kvádrberk – Labská Stráž – Růžový hřeben – Belveder – Dolní Žleb
- Trasa 08 – Hřensko – Janov – Hájenky – Mezní můstek – Divoká soutěska – Mezní Louka
- Trasa 09 – Hřensko – Edmundova soutěska – Mezní můstek – Mezná – Mezní Louka – Pravčická brána – Hřensko
- Trasa 10 – Jetřichovické skály (Jetřichovice – Pohovka – Rudolfův kámen – Vilemínina stěna – Mariina skála – Jetřichovice)
- Trasa 11 – Jetřichovice – Dolský mlýn – Kamenická Stráň – Pastevní vrch – Růžová (a zpět)
- Trasa 12 – Jetřichovice – Haťový důl – Falkenštejn – Tokáň – Panenská jedle – Vlčí deska – Niedermühle – Hinterhermsdorf (a ještě kus dál)
- Trasa 13 – Vysoká Lípa – Šaunštejn – Malá Pravčická brána – Zadní Jetřichovice – soutěska Křinice – Niedermühle – Zadní Doubice – údolí Bílého potoka – Mikulášovice
- Trasa 14 – Krásná Lípa – Kamenná Horka – Kyjov – Turistický most – Brtníky
- Trasa 15 – Köglerova naučná stezka
- Trasa 16 – Doubice – Tokáň – Rynartice – Pavlínino údolí – Jetřichovice
- Trasa 17 – Mikulášovice – Weifberg – Wachberg – Tanečnice – Mikulášovice
- Trasa 18 – Česká Kamenice – Kamenický Šenov – Prácheň
- Trasa 19 – Česká Kamenice – Filipov – Srbská Kamenice – Všemily – Jetřichovice ( – Kunratice – Česká Kamenice)
- Trasa 20 – Jiřetín pod Jedlovou – Jedlová – Tolštejn
- Trasa 21 – Rumburk (prohlídka města) – Strážný vrch – Filipov Basilika – pramen Sprévy – Jiříkov
- Trasa 22 – Lobendava – Severní – Nordkap – Třípanský kámen – hraniční přechod Lipová / Sohland – Lipová
Ono se řekne, propagovat oba břehy Labe. Jenže na tom levém toho na naší straně zrovna moc není. Tudíž většina navržených tras zamířila na německou stranu… V brožurce viz odkaz strany 8 a 9.
Vtipná historka na začátek. Plánování tras jsem prováděl většinou v noci. Jak se dostat z Děčína na Sněžník (což je dodnes problém) jsem si nechal vyhledat na „zítra“, jen jsem přehlédl, že už není čtvrtek před půlnocí, ale pár minut je pátek. Tudíž se mi našlo víkendové spojení (v pracovní dny mimo sezónu nic, ale opravdu nic nejezdí). Samozřejmě jsem to zjistil až v Děčíně na příslušné zastávce. Nezbylo tedy než se vypravit „tradiční“ cestou přes Libouchec do Tisé a cestu si zas o několik kilometrů prodloužit, protože těch cca 5 km od skalního města jsem musel došlapat po svých.
Ve Sněžníku začíná modrá značka, která za obcí opouští silnici a na státní hranici se na chvíli spojuje se žlutou a červenou. Hraniční přechod Soví brána, poté netradiční autobusová zastávka, kterou využívá linka 217. Tady se modrá opět osamostatňuje a míří do obce Rosenthal. Tady nastává ten pravý německý značkařský masakr (i když od napsání původního textu některého značení přibylo, k čemuž je aktuálně přihlédnuto). Je třeba se odtud dostat po zelené na Rotstein a Katzfels. Jenže vyznat se v německých směrovkách a značeních (klasická značka, kolečko, čtvereček) je mnohdy i s navigací v ruce velký problém. Ve snaze orientovat se alespoň podle cílového bodu vyrážím dle směrovky na Cunnersdorf, abych po stovkách metrů zjistil, že jdu sice po „správné“ značce, do „správného“ cíle, ale opačným směrem po okruhu. Měl jsem jít po souběhu s červenou, nikoli se žlutou. Po žlutočervené se vracím zpět na zelenou na rozcestí Rosi’s Hütte a dál se potýkám se značením. To třeba stojí v noze rozcestí ve tvaru Y, které na mapě není, a uvažujete, jestli vlevo, či vpravo. Vyberete si tu víc prošlapanou variantu a v okamžiku, kdy dojdete přímo do „jazyka“ rozcestí zjistíte, že přímo proti očím máte ukazatel, z něhož jste dosud ale viděli pouze jeho zadní stranu… Fakt bída. Navíc je to pořád jen cesta pro cestu, vlastně celou dobu nic zajímavého…
Zelená se osamostatní od červené, aby se po chvíli spojila se žlutou. Konečně první skály. Rotstein. I když tedy po pravdě, tohle máme u nás na každém rohu, a mnohem lepší. Ale aspoň něco. Po dvoubarevné (ne)značce pořád dál, konečně se začínají objevovat skály mezi stromy. S úžasnou německou logikou se od zelené najednou oddělí další zelená, leč je třeba se držet vpravo souběhu se žlutou. A pak najednou šok. Žlutá uhne k okraji skal a tady se tyčí neuvěřitelný přírodní úkaz – skalisko Katzfels. Tenhle výstup opravdu stojí za to. A po pár minutách další překvapení – vyhlídka Signal nabízí velmi nezvyklý úhel pohledu na stolové hory.
Parádní sestup ze skal po žluté. Té je možné se držet dál, ale já přecházím na zelenou, která se spojí s červenou, a mířím do Cunnersdorfu. Přes celou obec ke kostelu, kde se připojuje nedávno opuštěná žlutá. A tady se rozcházím s výsledným popisem trasy. Papstein jsem navrhoval jen jako alternativu. Už jsem na něm byl několikrát, mám téhle trasy nějak plné zuby a tak se mu vyhnu. Čili místo po žluté k silnici a výstupu od lesního parkoviště mířím v polích dál po červené do Papstdorfu a stolovou horu nechávám po své levici. Z obce se dá variantně zamířit do Kleinhennersdorfu (míří do něj i červená z Papststeinu). Pak už jen přes louky k Labi a podél silnice a železniční tratě na vytoužené nádraží Bad Schandau.
Tohle je opravdu dlouhá a ve své první polovině nezajímavě únavná trasa. Jenže na fantaskní Kočičí kámen se není jinak jak moc dostat…
Původní návrh textu k porovnání s výslednou tištěnou verzí:
Ze Sněžníku po modré přes hranice. U Soví brány se připojuje červená, souběh vede do obce Rosenthal-Bielatal. Odtud vpravo po souběhu zelené a červené, dokud zelená neodbočí vlevo k osamělému skalisku Rotstein. Ostře vpravo a dále do skalního města, kde je třeba opustit značku. Doprava pěšinou k fantasknímu skalnímu útvaru Katzsteinfels a kousek dál na vyhlídku Signal. Ta nabízí nezvyklý pohled na stolové hory Saska. Po sestupu na úpatí opět po zelené (připojuje se červená) do Cunnersdorfu. Kolem kostela po žluté a červené směr Papstdorf. Zde doleva po silnici opustit červenou a dojít na parkoviště, odkud stoupá červená na stolovou horu Papststein. Trasa pokračuje do Kleinhennersdorfu, kde cesta klesá do údolí Labe a k nádraží Bad Schandau.
Délka: 19 km
Doba trvání: 5,5 hodin
Náročnost: středně náročná
Nástupní místo:Sněžník (autobus)
Cílové místo:Bad Schandau (vlak)
Doprava:bus, vlak
Občerstvení (ubytování) na trase:
Hotel Hřebenová bouda, Sněžník – http://www.hrebenovabouda.cz/
Landgasthof & Hotel Zum Erbgericht, Cunnersdorf – http://www.landhotel-erbgericht.de/index.php
Berggaststätte Papststein – https://www.elbsandstein.de/start/papststein/
Zajímavosti na trase:
- Soví brána
- Rotstein – http://www.wanderpfade.de/?wp=425
- Katzsteinfels
- Vyhlídka Signal
- Herrenhaus Forsthof, Cunnersdorf – http://www.xn--sachsens-schlsser-c0b.de/index.php/17-g/1254-gohrisch-herrenhaus-forsthof, http://www.forsthof-cunnersdorf.de/forsthof/forsthof_geschichte/forsthof_bau07.html
- Papststein – https://de.wikipedia.org/wiki/Papststein
- Obora Dammwildgehege – http://www.die-saechsische-schweiz.de/familienurlaub/damwildgehege-papstdorf-2/
- Nationalparkbahnhof Bad Schandau – https://de.wikipedia.org/wiki/Bahnhof_Bad_Schandau
Zajímavosti blízko trasy:
- Rozhledna Děčínský Sněžník – http://www.mujilove.cz/turisticke-informace/sneznik/
Problémy na trase: Dostat se autobusem do Sněžníku je víc než nesnadné, spojení je mizerné.
Turistické značení na německé straně je ubohé, spíše náznakové, než návodné. Je třeba mít opravdu oči na stopkách, mnohdy nepomůže ani GPS navigace, protože značky a směrovky jsou zmatečné a nedůsledné.
Praktické info: Z Děčína do Sněžníku autobusem linky 433 nebo do Tisé s přestupem (linky 432 a 452) a do Sněžníku dojít pěšky po silnici nebo využít linku 217.
Z Bad Schandau s využitím jízdenky Labe-Elbe Dráhou Národního parku do Děčína nebo do Rumburku.
