Židovský hřbitov Turnov

Jediný dochovaný židovský hřbitov v okrese Semily v Libereckém kraji se nachází v Turnově, v Sobotecké ulici, asi 600 m jihozápadně od náměstí Českého ráje.

Má rozlohu 2179 m2 a je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Jak honosně to zní a jak překvapivá je vizuální pravda… Už jsem toho viděl docela dost, ale takhle novodobě zprzněné takové místo ještě ne. Možná to jinak nešlo, určitě byla silnice třeba, ale pohled na náhrobky pod betonem je k pláči.

Bohužel jsem neměl tolik času, kolik bych chtěl. Navíc došla baterka ve foťáku, zbytek jen mobilem. Fotil jsem ze silnice a ani neměl čas zjišťovat, lze-li a jak se dostat dovnitř. Takže obrázků jen pár + výcuc informací z nejrůznějších webů, které si v některých informacích docela slušně odporují. Co je tedy vlastně pravda, těžko soudit:

Hřbitov založen snad kolem roku 1720, nejstarší čitelný náhrobek z roku 1680 (pravděpodobně přenesený ze starého hřbitova).

Zvláštní informace – jak se tam ty starší náhrobky mohly ocitnout? Pokud se pamatuji, židovské hroby se nesmí přemisťovat.

Obecně přejímané datování popírá specializovaný web turnovského Regionálního a turistického informačního centra:

Židovský hřbitov v Turnově pochází ze 17. století. Pozemek pro hřbitov židé zakoupili již roku 1625 od Albrechta z Valdštejna, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1649. Během své existence byl celkem dvakrát rozšířen.

Nejmladší náhrobní kámen je z roku 1956, kdy zde proběhl poslední pohřeb. Hřbitov sloužil jako spádové pohřebiště pro většinu oblasti Liberecka a Jablonecka až do třetí čtvrtiny 19. století.

Židovské hřbitovy se obvykle nacházely ve svazích nebo jinak znevýhodněných místech, o které křesťanská společnost jevila malý zájem. Turnovský hřbitov se v čase svého vzniku nacházel za hranicemi města. Svůj protáhlý půdorys dostal dvojím rozšířením.

Na ploše hřbitova je zachováno asi 550 náhrobků (jiné údaje viz dále). Všechny jsou orientovány v pravidelných řadách směru západ – východ s nápisy obrácenými k jihu. Zachované náhrobní nápisy představují důležitý historický pramen a často vynikají i svými poetickými kvalitami.

V severní části se nacházejí nejstarší náhrobky pokryté hebrejskými nápisy, postupně je střídají náhrobky hebrejsko-německé, až je nakonec hebrejština na náhrobcích zastoupena pouze písmeny פּ’נ (zkratka hebrejského „zde leží“) a תנצב״ה (zkratka hebrejského „nechť je jeho/její duše připojena ke svazku živých“). V jižní části hřbitova je na náhrobcích němčina (od čtyřicátých letech 19. století ) postupně na přelomu 19. a 20. století nahrazena češtinou.

V 19. století byl na hřbitově postaven v západní zdi zasazený hřbitovní dům, v němž byla márnice a byt hrobníka.V interiéru se nachází zachovaný kamenný stůl z jednoho kusu břidlice. Ten byl používán k rituálnímu omývání těl zesnulých před vlastním pohřbem. Na hřbitovním domku byla od roku 1952 umístěna skleněná pamětní deska se jmény Židů z Turnova a okolí, kteří se nevrátili z koncentračních táborů. Deska byla v roce 1985 poničena vandaly. Její žulová kopie se v současnosti nachází v interiéru hřbitovního domku. V domku se rovněž nachází malá výstava o historii židovského hřbitova.

V roce 1991 při budování silničního průtahu byl přes hřbitov postaven most. Při stavbě byla část náhrobních kamenů přemístěna a po skončení stavby navrácena na své původní místo. Hřbitov však stavbou utrpěl. Estetickou působivost hřbitova podtrhávala řada pravidelně rozmístěných stromů, které však byly z části vykáceny v rámci stavebních prací při úpravě silničního obchvatu.

Na hřbitově jsou pochováni předkové Pavla Tigrida a spisovatele Ivana Olbrachta.

Od roku 1994 se správy hřbitova ujímá akciová společnost Matana, kterou za účelem péče o nemovitý majetek zřídila Federace židovských obcí.

Na výše zmíněném specializovaném webu je otevírací doba a vstupné jen u zdejší synagogy. Po dlouhém hledání se mi podařilo o přístupnosti hřbitova najít zmínku na obecném webu Infocentra:

Klíče jsou za vratnou zálohu 200,- Kč k dispozici v Synagoze Turnov (květen – září), nebo v Regionálním turistickém informačním centru Turnov (říjen – duben). O sobotách a židovských svátcích není vstup na hřbitov umožněn. V červenci a srpnu se obvykle každé úterý konají prohlídky synagogy, bývalé židovské čtvrti a židovského hřbitova s výkladem.

Cedulka přímo na hřbitově je v rozporu s citovanými údajů z webu, i s vedlejší velkou informační tabulí:

Židovský hřbitov byl založen nejpozději ve 2. polovině 17. století, v minulosti nejméně dvakrát rozšířen. Na poč. 19. století postavena na dnešním místě budova pohřebního bratrstva. nejstarší náhrobek pochází z roku 1680, pohřby ustaly v roce 1956.

Tabule uvádí, že hřbitov byl rozšiřován přikupováním dalších pozemků třikrát, počet náhrobků uvádí 560.

Náhrobky z let 1649-1868 mají tvar stély (hebrejsky maceva). Každý nápis je originálem s literární i informační hodnotou. Od roku 1839 jsou náhrobky již psány i německy, později česky, a omezují se na základní informace o mrtvém. Na náhrobcích mohou být zobrazeny symboly biblických zvířat a rostlin, pomíjivosti a smutku, či symboly zaměstnání a příslušnosti k rodu. Oběti šoa zde své místo spočinutí nemají. Výjimkou jsou ti, kteří byli zatčeni a umučeni do roku 1942 a jejichž urny byly příbuznými posláni.

Památkový katalog:

Západním směrem svažitý areál hřbitova přibližně obdélného půdorysu o velikosti 2183 m2 se rozkládá cca 500 m jižně od náměstí Českého ráje podél levé (východní) strany Sobotecké ulice. Plochu ohrazuje kamenná zeď, nahrazená v některých úsecích novodobým zdivem. Přibližně ve druhé třetině západního úseku zdi stojí patrový hrobnický dům. Severní cíp hřbitova překlenula na přelomu 80. a 90. let 20. století silniční estakáda, vybudovaná v rámci výstavby městského obchvatu (silnice I/35, arch. Mazánek). 

V knize Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě Jana Heřmana jen stručná zmínka:

Rozloha 2183 m2. Židovské osídlení vzniklo před rokem 1526. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 17. století. Barokní náhrobky jsou typologicky shodné s náhrobky z Jičína. Židovská obec v Turnově zanikla roku 1940.

Kniha Navštivte Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku z nakladatelství Olympia 2009 uvádí, že na hřbitov je možno jít pouze po předchozí dohodě s pracovníky Městského informačního centra.

Starý hřbitov se údajně nacházel v sousedství první dřevěné synagogy v dnešní Dvořákově ulici. Jeho existenci nelze prokázat. Zanikl zřejmě během 17. století, na jehož sklonku vznikl hřbitov nový. Pohřbívalo se zde do roku 1956.

Na ploše 2179 m2 je dochováno cca 570 náhrobků. Jedná se o velmi cenný hřbitov s náhrobky barokního, klasicistního, secesního i zcela moderního typu. U hřbitovní zdi byl v roce 1800 postaven dům pro hrobníka a márnice. V domě, na kterém je pamětní deska obětí nacismu, je umístěna malá expozice věnovaná židovské komunitě v Turnově a okolí. Dochoval se zde unikátní rituální stůl z jednoho kusu kamene.