Na sklonku roku 2018 se v centru Liberce objevila první místní kočičí kavárna. Catfé Kočičárna sídlí na adrese 1. Máje 103/12, Liberec 3, což je nedaleko obchodního centra Forum i vlakového nádraží – okolo toho domu, co vypadá jak loď, nikoli ulicí, kudy jedou tramvaje, ale tou vedlejší…
Je to už řádka let, kdy mne dcera seznámila s tehdy absolutně novým trendem – kavárnami s přítomností koček. Zatímco ona postupovala dál a prolezla snad všechny, o nichž se dozvěděla, já měl smůlu. Našel jsem pouze prázdnou výlohu po zrušené provozovně v Karlových Varech, jinak nebyla příležitost. K mému žalu se dcera je ochotná o zážitky dělit jen ústně, takže všechny její zkušenosti a případná dokumentace zůstanou čtenářům utajeny.
Ale zpět do Liberce. Ujel mi vlak… Dvě hodiny času, bloumání nazdařbůh. A v tom velké štěstí, protože zrovna v pátek je prodloužená otevírací doba. Vcházím dovnitř. Za hlavními dveřmi nízká kóje s brankou na magnety, u níž jsem si za malou chvíli ověřil, že pro zdejší zdatnější kočky není velkou překážkou (hravě zvládnou si ji nějak otevřít).
Půdorys do L. Pár stolečků podél prosklené výlohy do ulice, naproti barový pult. Druhé rameno opět pár stolečků, obří škrabadlo / prolézadlo / odpočívadlo, schodiště do patra a v zadní části sedací souprava kolem konferenčního stolečku. Všude neuvěřitelně čisto, až nablýskáno. V tuhle pozdní hodinu lidiček už jen pár.
Příspěvek na kočky je připočítáván k ceně vybraného občerstvení, ale samozřejmě můžete přispět víc. Pochopitelně, kavárna má svá pravidla, která najdete buď na netu, nebo v menu. Stručně asi tolik – kočky nejsou hračky a tento prostor není odkladiště nezbedných dětí…
Nakonec i na pár slov došlo. Celková kapacita je 10 koček, momentálně jich tu vládlo 9. Všechny pochází z útulku Šance zvířatům a jedním z cílů kavárny je najít jim nový domov. Doufám, že se tenhle podnik udrží a bude svůj účel plnit dlouho. Zkuste k tomu přispět i vy a stavte se tu na chvíli…
Aktualizace srpen 2020:
K mému velkému potěšení Kočičárna stále funguje, i po nelehkém půlroce, který leckoho dostal na kolena i hloub. Sice jsem se nějakou dobu nemohl trefit do otevírací doby, ale nakonec se zadařilo – a skoro si nebylo kam sednout, bylo tu plno, plničko. Jen ta nabídka, že si krom domácích limonád můžu dát taky něco nového, byla nošením dříví do lesa – Kocouří sortiment mám jaksi přímo pod nosem.
