Bílá věž v Hradci Králové

Stojíte-li na Velkém náměstí v Hradci Králové, nemůžete přehlédnout jeho dominanty, mezi něž patří Bílá věž, stojící v sousedství chrámu sv. Ducha.

Člověk se prostě rád rozhlíží, a jak může vystoupat někam nad ostatní, už se hrne. Hodí se nejen nejrůznější skalní útvary či rozhledny, podobnou službu poskytnou i kostelní či městské věže. V Hradci Králové jsem byl několikrát, ale chvíli to trvalo, než jsem se nakonec na věž dostal (2013).  Tudíž poslední aktuálně zjistitelné informace o stavu věže nemohu potvrdit osobně. Jen ten super výhled mohu odsouhlasit.

Kupodivu na netu se dá najít jen poměrně skromná část informací, mnohem obsáhlejší materiály byly k dispozici přímo ve věži. Co všechno je ke studiu nyní, po poslední rekonstrukci, to už bohužel nemám tušení.

Věž samotná je přístupná z ulice Franušovy (č. p. 1). Stojí v nadmořské výšce 244 metrů nad mořem. Přímo na věž navazuje kaple svatého Klimenta. Věž je vysoká 71,49 metrů a na její vyhlídku vede 226 schodů. Stavebním materiálem byl hořický pískovec, který dal věži, původně nazvané Nová, pro svou barvu jméno Bílá. Půdorys paty věže je 10×10 metrů, tloušťka stěn v přízemí 4 metry a k vrcholu se věž zužuje. Odklon jižním směrem od svislé osy je 0,36 metru.

Stavba renesanční zvonice (kampanily) byla znovuobnovena v roce 1574. Základy byly místními řemeslníky položeny už roku 1509, ale byla z finančních důvodů vystavěna pouze po první římsu. Roku 1574 se stavby ujali vlašští mistři Buriánové (kameník a zedník). Do roku 1579 byla vystavěna čtyři patra, roku 1580 patro páté s klenutými komůrkami pro hodiny a kamenný ochoz se světničkou hlásného. V té době měla věž renesanční střešní kryt.

Pískovec byl údajně lámán ve skále pana Bavora z Hustířan, další uváděnou lokalitou je obec Boháňov – Skála. Cihly použité při stavbě byly páleny u kostela sv. Pavla ve Střezině, odkud byla rovněž hlína na vymazání podlah ve věži. Písek na maltu se těžil z řeky Orlice u Zámostí u Malšovic. Nehašené vápno bylo dováženo z Vápenného Podola a Práchovic, dřevo pochází z okolních městských lesů.

V roce 1581 byl na věž, která sloužila i jako strážní a požární, vyzdvižen druhý (podle některých zdrojů třetí) největší zvon v Čechách (po zvonu Zikmundovi z pražského chrámu sv. Víta) – sv. Augustin. Je 169 cm vysoký, má 2,06 m v průměru a váží 9801,05 kg. Zvon, zavěšený ve čtvrtém patře na dřevěné stolici, byl sv. Augustinovi zasvěcen roku 1705.

Zvon odlil roku 1509 Ondřej Žáček původně pro chrám sv. Ducha. Protože věže chrámu by váhu zvonu neunesly, byl zvon zavěšen na dřevěné hranici na hřbitově u kostela sv. Klimenta. Až 22. května 1581 byl vytažen pomocí rumpálů na Bílou věž.

Zvonění provádělo vždy osm mužů – jeden zvoník a sedm pomocníků. Zvonilo se při významných událostech ve městě a při jarmarcích.

Roku 1606 uhodil do věže blesk, který zapálil dřevěnou stolici zvonu. Požár byl naštěstí uhašen, stopy ohně jsou patrné dodnes.

Poslední opravu zvonu provedla roku 1926 firma Bělohoubek.

V roce 1585 byl na věži instalován orloj. Původní hodinový stroj byl nahrazen až v roce 1829. Do té doby byl ciferník dělen na 24 hodin a první hodina začínala západem slunce.

V roce 1729 byla uskutečněna první rozsáhlejší oprava, při které byla na vrchol báně osazena měděná makovice, hradecký znak a šesticípá hvězda od hradeckého kotláře Jana Vilíma Blajvejse. 14. července 1839 byla báň sňata a makovice otevřena. Uvnitř byla nalezena zinková ohnutá deska, tolar a několik mincí z doby Karla VI. Když byla makovice 11. září 1839 znovu osazována na věž, byly do ní kromě původních památek vloženy další písemnosti – rukopisy básní V. K. Klicpery, J. Chmely, kopie plánu města před stavbou pevnosti, sáček se starými mincemi a další drobnosti.

Další opravy proběhly v letech 1878 a 1900. 4. července 1929 byla makovice poškozena větrnou smrští. Proto byla 5. září sňata a v klempířské dílně Blaženy Faitové otevřena. Do jejího obsahu byly doplněny další památky, např. mimořádné číslo časopisu Kraj Královéhradecký z 5. července 1929 a několik dobových dokumentů.

Na podzim 1935 probíhaly opravy dřevěné konstrukce a výměna měděné krytiny. Opět byla otevřena makovice a 27. listopadu 1935 byly přidány další dokumenty ze života města. Zajímavostí je děkovný telegram arcibiskupa Kašpara starostovi města, doručený právě v okamžiku letování pouzder s dokumenty.

V letech 1989 až 1993 proběhla generální rekonstrukce celé věže. Při ní byla makovice otevřena 29. srpna 1988. Všechny předměty (celkem 7 zaletovaných pouzder) byly pracovníky Muzea východních Čech zdokumentovány a 23. září 1989 po doplnění současnými materiály znovu uloženy k trvalému umístění zpět do makovice.

V letech 2014-2015 prošla celá věž další kompletní rekonstrukcí. Byla doplněna novou předsíní, která zvítězila v Ceně Klubu Za starou Prahu za novou stavbu za rok 2016. Ve věži se nachází také původní hodinový stroj Josefa Božka z roku 1829 či unikátní skleněný model věže, vytvořený unikátní technikou lepených bloků z extra čirého plochého skla v Kolektiv Ateliers v Novém Boru. Slepené bloky byly strojně broušeny do přesných rozměrů, následně ručně leštěny pro dosažení požadovaného optického efektu. Skleněné bloky byly doplněny celou řadou ručně broušených a foukaných tvarů. V celém modelu byly pro lepší efekt kombinovány matné a lesklé plochy, které při externím nasvícení rozsvěcují i vnitřní části modelu. Celkově je model složen z více než 500 kusů a váží cca 1000 kg. Ruční práce zabraly více než 1500 hodin. V mezi patrech jsou instalovány interaktivní informační tabule, které při výstupu na věž přináší množství příležitostí pro zábavu i poučení.

Z vyhlídkového ochozu je pěkný výhled na celý Hradec Králové a jeho okolí a za dobré viditelnosti na vrcholky Krkonoš a Orlických hor.