Stezka korunami stromů – Krkonoše

Je to takový fenomén poslední doby. Zajímavý zahraniční import – i když nabízí rozhled, není to rozhledna, i když nabízí poučení, není to naučná stezka. Stezka korunami stromů je už na několika místech v republice, a každá je jiná, byť princip je stejný. V roce 2017 vznikla i jedna, ke které to máme relativně blízko.

V těsné blízkosti Krkonošského národního parku (stojí „jen“ v ochranném pásmu NP), blízko Janských Lázní, megastavba, která kupodivu okolí neublížila a na své místo pasuje. Jen s tím parkováním je to trochu divné. Autem žádný problém, ale pokud jsem si všiml dobře, na to velké je vjezd autobusům zakázán, a na protějším malém jsme se sotva otočili…

Trochu oficialit:

Na úpatí Černé hory vyrostla rozhledna se stezkou, která provede návštěvníky od kořenů stromů po jejich vrcholky. Na stezce dlouhé 1511 m je umístěno šest informačních zastávek a spousta adrenalinových prvků. V podzemní expozici, přímo pod vyhlídkovou věží, vám bude poodhalen život pod zemí. Vyhlídková věž, která se tyčí do výšky 45 m, nabízí ničím nerušený výhled do krajiny. Pod sebou uvidíte koruny stromů, které jsou až 150 let staré. Pro zájemce vede z věže 50 m dlouhý tobogan.

Měl jsem trochu obavy – není mi dobře ani na štaflích a mívám problémy se závratí i na poctivých kamenných rozhlednách. Ale tady je to vymyšleno dobře – i ty „adrenalinové“ prvky jsou spíš pro zajímavost, než pro strach. Samotný výstup je bezproblémový, a než si to člověk uvědomí, je nad vrcholky okolních stromů. Cestou na tabulkách řada zajímavostí, sem tam nějaké interaktivní prvky. Podzemní expozice nejen poučná, ale i zábavná. Jen ten výhled z vrcholu je nakonec tak nějak obyčejný, prostě les, lanovka, sem tam barák… Zážitek super, jsem rád, že jsem se prošel, ale po pravdě nevidím důvod, proč bych se ještě někdy vracel.

Na místě se mi podařilo ukořistit dvě varianty letáků (shodný vnitřek, odlišná „obálka“) a soubor tří knížeček, v nichž je víc informací než na kdejakém webu. Takže některé údaje znovu a jinak + řada dalších:

Celková délka Stezky je 2180 m (nebo 2240 m, každý leták uvádí něco jiného), výška vyhlídkové věže od podlahy jeskyně je 45,5 m (samotná věž nad terénem 42,7 m), nadmořská výška horní plošiny je 826,17 m n. m., počet sloupů stezky 115, počet sloupů věže 12, délka tobogánu 80 m. Základ má vnější průměr 26,7 m a vrchol má průměr 40 m. Tvar má připomínat hořec, vlajkovou rostlinu KrNaPu. Stromy v okolí Stezky jsou některé starší než 150 let a dosahují výšky kolem 35 m. Stezka po 100 metrech od vstupu dosahuje výšky 23 m při chůzi po rovině. Od vchodu do věže  je třeba překonat 440 metrů, následuje 890  metrů výstupu na vrchol. Poslední část je necelých 800 metrů sestup + 110 metrů po rovině k budově na konci Stezky (suvenýry, restaurace).

Jedním z účelů atrakce je odklonit část návštěvníků (kolem 3 milionů návštěvníků Sněžky a pramenů Labe ročně ) do jiné lokality, kde nebude docházet k poškození přírody, jako se tomu stává přímo na hřebenech Krkonoš. Lokalita u Janských Lázní byla zvolena i proto, že se tu léčí lidé s pohybovými obtížemi a Stezka je plně bezbariérová. Stezky jsou stavěny společností Erlebnis Akademie. Povolení ke stavbě se vyřizovala cca 5 let, projekt navrhl německý architekt Josef Ströger. Na podzim 2016 začaly přípravné práce vykácením 28 stromů u Hoffmanovy boudy, aby se na místo dostala těžká technika. Půda byla odhrnuta, na terén se položil speciální koberec, na něj se nasypal hrubý štěrk a přes něj se položily betonové panely. Do prvního sněhu se vyhloubily díry na betonové patky (je jich 115) a základ věže s budoucí podzemní expozicí. Přes zimu se v Rakousku zpracovalo dřevo k výstavbě Stezky. Jde o jedli douglasku, dřevo trvanlivé a špatně hořící. Chodníky jsou z modřínu. Díly byly na místo přesunuty na jaře 2017 a sestaveny na místě (jako obří skládačka). Nosné sloupy (45 m délky) jsou slepeny z mnoha trámů, obloženy dřevěnými deskami a plechy (ochrana před deštěm). Spotřebováno bylo 1900 m3 dřeva, které není nijak speciálně ošetřeno proti dřevokazným houbám a jiným organismům a jehož životnost je plánována na 25 let. Zábradlí tvoří 20,3 km nerezového lanka. Po 67 dnech montáží byla stezka v neděli 2. července 2017 slavnostně otevřena za přítomnosti hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána a již zmíněného architekta Josefa Strögera. Mezi dřevěnými sochami na Stezce je k vidění třeba i místní endemit Vřetenovka krkonošská, objevená zoologem Jaroslavem Brabencem v roce 1967. Na celé stezce je na zábradlí 40 skleněných cedulek doplněných kukátky. Věnují se zajímavostem okolního lesa.