Když z naší strany jedete směr Liberec a blížíte se Chrastavě, máte po pravé ruce areál Termálních lázní, které mají poněkud pohnutou minulost. Jejich součástí je i restaurace, podle cedulky uvnitř vstupní haly pojmenovaná U Švejka.
Tak prý zas budeme psát o jídle. No, nevím, jestli je to úplně nejlepší nápad. Těch pár míst, o nichž jsem kdysi dávno psal, přede mnou trčí jako memento. Ne že bych se snad chtěl obviňovat, ale mnohé z nich tak nějak skončily, změnily majitele nebo alespoň kuchaře. Tudíž je životnost infa o tom, jak mi tam určitý den chutnalo, poměrně jepičí. A zdaleka ne všichni máme stejné chutě – po čem se jeden může utlouct, druhý by nevzal do pusy. Všechno tedy s velkou rezervou…
Na cestu od nás směrem do Jizerek jsme dostali doporučení, kde obědvat – jenže Nikola byla zavřená. Když jsem si vybavil, co po cestě budeme míjet, navrhl jsem Termální lázně. Člověk tudy většinou jen profrčí, není tu proč zastavovat (i když tu moje středoškolská spolužačka dělala účetní).
Velká vstupní hala, schody do suterénu k záchodům, vpravo za dělící stěnou restaurace. Interiér v pohodě, čisto, světlo, útulno – prý pro 50 strávníků.
Je relativně brzy, krom nás obsazen jen jeden stůl – obsluha rychlá. Tradičně nejdřív pití.
Co se jídel týče, výběr solidní, ceny mírně nad stokorunu za kompletní jídlo včetně přílohy. Tu ale není problém na požádání změnit, místo rýže brambory, místo kaše hranolky, jak je ctěná libost. Manželce se zdálo její kuřecí kořeněné a solené až příliš, já si u svého plátku se šunkou a sýrem neměl nač stěžovat. Takže se nemusíte bát se tu zastavit.