Kaple Svatých schodů v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Krupce

V Krupce ve východní frontě Husitské ulice,  suplující „náměstí“, v blízkosti odbočky k místnímu hradu, stojí (zatím?) běžně nepřístupný městský kostel Nanebevzetí Panny Marie, v němž se nachází jedna z mála kaplí s replikou Svatých schodů na našem území.

Nejsem žádná chodící encyklopedie, historik či znalec regionu a přilehlého vesmíru, jak si někteří myslí. Jen mám trochu nachozeno, leccos jsem viděl a když něco slyším posté, občas si to zapamatuji. Možná proto jsem trochu vedle, když někdo vleze do rumburské Lorety s pohrdavým „tady je něco k vidění?“ a pak při prohlídce mine Svaté schody, aniž by jim věnoval pozornost. A přitom jde o nebývalý a jedinečný skvost – bylo jich na našem území pár a dochovalo se ještě méně. Jedněmi z nich jsou právě ty v Krupce.

A právě na jejich příkladu lze docenit to, jak vypadají ty, které máme přímo pod nosem… Ty krupské jsou totiž v nedobrém stavu, jako ostatně celý kostel. Sice se blýská na lepší časy, areál prochází rekonstrukcí, ale kdo neví, před čím stojí, asi těžko pozná.

Asi by bylo pro neznalé třeba osvítit, co to vlastně ty Svaté schody jsou:

Takováto schodiště jsou vzácnými památkami – jsou kopií původních mramorových schodů o 28 stupních, po kterých dle legend kráčel v Jeruzalémě Ježíš Kristus k Pilátu Pontskému. Originál  byl během křížových výprav převezen do Evropy. Dnes je uctíván v Bazilice sv. Jana v Lateráně (San Giovanni in Laterno) v Římě. Dle tohoto vzoru byly pak stavěny kopie. Podmínkou však bylo, že každý schod musel ukrývat ostatky svatých, či jinou významnou relikvii, jejichž pravost musel potvrdit papež. 

Ke kostelu samému jen stručně – pochází nejspíš ze 2. poloviny 13. století, prvně je zmiňován roku 1331 jako farní. Byl mnohokrát poničen požáry.Vypálen a pobořen při husitském dobývání města roku 1429, znovu vyhořel roku 1479. Tehdy zahájena stavba nového kostela, z původního zbyl jen presbytář (nyní kaple šikmo ke stávajícímu závěru). Dostavěn roku 1488. Další poškození při ústupu saských vojsk roku 1633, poté opravy v letech 1672–88. Nové oltáře byly dokončeny roku 1684, kazatelna roku 1688. Tzv. Svaté schodiště proti hlavnímu vstupu se souborem plastik „Ecce homo“ vznikly roku 1735. Na triumfálním oblouku Madona z období kolem roku 1440. Pod původní stropní klenbou se nachází hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, který namaloval roku 1835 tehdejší starosta Krupky Josef Lehmann. Kostelní varhany jsou dílem Johanna Daniela Ranfta z roku 1735. Roku 1911 dokončena regotisační úprava, jejímž viditelným výsledkem je zejména nový vstupní portál. Po roce 1945 kostel zpustl, první oprava proběhla počátkem 70. let 20. století, další opravy probíhají nyní. Na renovaci soch souboru Ecce homo byla uspořádána veřejná sbírka. Plánuje se zpřístupnění kostela a jeho začlenění do prohlídkového okruhu, který zahrne i venkovní dřevěnou zvonici.

Krom internetu se dá pár podrobností najít v literatuře (Umělecké památky Čech K/O – svazek druhý, Academia – nakladatelství Československá akademie věd 1978, Krupka – cesta časem, vydalo město Krupka 2015):

V boční stěně lodi proti vstupu široké trojdílní barokní schodiště. Ve stěně provedena iluzivní barokní fasáda s plastickými postavami v bočních patrových oknech a s figurální skupinou Ecce homo na balkónu. V boční stěně u Svatých schodů výklenek upravený jako žalář s vězněm z roku 1733.

Trochu informační vakuum proti těm „našim“ schodům. A ještě větší kontrast, když se člověk podívá na realitu, která „tak trochu“ nesouhlasí s historickým popisem.