- Zámek Velké Žernoseky
- Zámek Libochovany
- Zámek Neuberk v Mělníku
- Zámek Stvolínky
- Červený dům v České Lípě
- Zámek Janov
- Zámek Postoloprty
- Zámek Lišnice
- Zámek Rumburk
- Bývalý zámek Ledebour
- Zámek Hořín
- Zámek Boreč
- Zámek Mšené-lázně
- Zámek Lenešice
- Zámek Budenice
- Zámek Štáf ve Zlonicích
- Zámek Poutnov
- Zámek Mnichovo Hradiště
- Zámeček u Vysoké Lípy
- Zámek Chomutov
- Zámek nad Vysokou Lípou
- Zámek v Lázních Libverda
- Zámek v Pnětlukách u Podsedic
- Zámek Skalka u Vlastislavi
- Zámek Milešov
- Zámek Kostomlaty pod Milešovkou
- Zámek Chcebuz
- Zámek Dlažkovice
- Zámek Libčeves
- Zámek Hrdly
- Zámek Lovosice
- Zámek Rynartice
- Zámek Velký Valtinov
- Zámek Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí
- Zámek ve Sloupu v Čechách
- Schmittův zámek Český Dub
- Starý zámek Český Dub
- Zámek Hrádek u Nechanic
- Zámek Markvartice
- Zámek Česká Kamenice
- Zámek Potštejn
- Zámek Hořice
- Zámek Maníkovice
- Zámek Lomnice nad Popelkou
- Zámek Lipová
- Zámek Ostrov
- Zámek Bynovec
- Zámek Nejdek
- Zámek Daňkov
- Zámek Břeclav (Lundenburg)
- Zámek Starý Rybník (Altenteich)
- Zámek Weesenstein
- Zámek (a hrad) Tachov
- Nový zámek Chodová Planá
- Zámek Údlice
- Vánoční dům Karlovy Vary (zámek Doubí)
- Zámek Litvínov (a muzeum)
- Zámek Klášterec nad Ohří (a muzeum)
- Zámek Libochovice
- Kříž u kostela svatého Jana Nepomuckého u zámku Javorná
- Zámek Liběchov
- Zámek Horní Police
- Zámek Felixburg, obec Rašovice
- Zámek Semily
- Zámek Cebiv
- Zámek Rabštejn nad Střelou
- Zámek Bezdružice
- Zámek Javorná
- Zámek Zákupy
- Hrad a zámek Vartenberk ve Stráži pod Ralskem
- Zámek Doksy
- Zámek Zahrádky
- Zámek Jílové
- Zámek Ohrada (Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství)
- Zámek Pachtů z Rájova v Jablonném v Podještědí
- Zámek Starý Hrozňatov (hrad Kingsberg)
- Zámek Sokolov (Falkenau)
- Zámek Jindřichovice
- Zámek Náchod
- Zámek Přerov nad Labem
V těsném sousedství ZOO Hluboká se nachází lovecký zámek Ohrada, ve kterém je umístěna pobočka Národního zemědělského muzea Praha, Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství.
O expozici viz předchozí odkaz, tady se s pomocí internetu a knih věnujme historii samotného zámku.
Jan Galeta a kolektiv: Muzea a galerie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Průvodce po památkově významných stavbách / Foibos Books s.r.o. 2015
Dvoupatrová budova s mansardovou střechou na půdorysu „U“ je doplněna třemi hospodářskými křídly, která uzavírají vnitřní čtvercový dvůr. Hlavní průčelí člení rizalit s vysokým řádem iónských pilastrů a portikus s balkonem. I nádvorní průčelí má středový rizalit. Západní část parku je využívána výše zmíněnou zoologickou zahradou.
V přízemí zámku se nachází rozlehlý vestibul. Ve středu 1. patra je rozměrný a přes obě patra vysoký sál s nástropní freskou (viz dále). V sále je umístěn kruhový koberec ze 48 liščích kůží a nábytek z jeleních parohů s řezbami loveckých výjevů z počátku 19. století.
Barokní zámek se nachází 2 km od Hluboké nad Vltavou. Nechal ho v letech 1708 – 1713 mezi Munickým a Zvolenovským rybníkem postavit kníže Adam František Schwarzenberg (1680 – 1732) podle projektu pražského architekta Pavla Ignáce Bayera, jenž se podílel na přestavbě hlubockého zámku. Hlavním účelem zbudování Ohrady bylo získat nedaleko schwarzenberského sídla zázemí k pořádání parforsních honů a loveckých slavností.
Zajímavostí je, že v době stavby zámku na významného stavitele podal roku 1712 žalobu Václav Hroznata. Obvinil ho, že při stavbě chebského opevnění provedl stavbu nekvalitně a zpronevěřil navíc peníze z císařského eráru. Bayer byl zatčen a propuštěn byl až na kauci 7.000 zlatých. Vyšetřování prokázalo, že skutečně zpronevěřil v Chebu 4.000 zlatých a byl proto z funkce pevnostního stavitele roku 1714 propuštěn.
Nejdříve byla na západě postavena zbrojnice, následně jižní a severní křídlo, kde byly umístěny maštale, byt pro myslivce a psince, a teprve potom byla stavěna hlavní budova s loveckým sálem a kaplí sv. Eustacha. Tato kaple měla podle dochovaných architektonických plánů stát u jižního křídla zámku tam, kde nyní kolem zámku vede silnice na Bezdrev. Přeložka cesty však nebyla schválena, proto byla kaple nakonec zbudována v prvním poschodí zámku. Strop kaple sv. Eustacha s motivem Svaté Trojice vymaloval roku 1715 Georg Werle, oltář sv. Huberta po Werlem dokončil roku 1720 J. André a mj. na něm domaloval schwarzenberský erb, autorem oltářního obrazu pak je vlámský malíř Pieter van Roy.
Zámek nikdy nesloužil pro trvalé obývání, byl využíván jenom pro hosty v době honů.
K výzdobě budovy zámku Adam František pozval mnoho známých umělců své doby. Štuky dělal Franz Carobbio, krby Oldřich Mánes a vídeňský malíř Georg Werle zhotovil stropní fresku s tématem řecké pověsti o bohyni lovu Artemis. Velké olejomalby, jenž v minulosti zdobily sál a nyní se nacházejí v Rakousku, pocházejí z dílny skotského malíře Johanna Georga Hamiltona (1672 – 1737), v letech 1709 – 1718 schwarzenberského dvorního malíře.
Poté, co byl Adam František v roce 1732 nešťastnou náhodou při lovu smrtelně zraněn samotným císařem Karlem VI., zámek nadále sloužil svému původnímu účelu. Ale již v roce 1842 Jan Adolf II. založil na zámku první muzeum (druhé nejstarší v Čechách po Národním muzeu v Praze), kam soustředil rozšiřující se sbírky loveckých trofejí a vycpanin.
Během své existence sloužila budova lesnickému úřadu, několikrát tam byl umístěn vojenský špitál a na začátku druhé světové války sídlo zabavily německé úřady. V roce 1947 byl zákonem Lex Schwarzenberg rod Schwarzenbergů připraven o veškerý rodový majetek, čímž byl vyvlastněn i zámek Ohrada a stal se tak majetkem státu. V roce 1949 jej na 12 let dostaly do správy Státní lesy a od roku 1961 muzeum Ohrada spravuje Československé zemědělské muzeum, dnes pod názvem Národní zemědělské muzeum Praha. Roku 1964 byla expozice obohacena o lesnické a myslivecké sbírky ze zámku Konopiště a o rybářské sbírky muzea na Kačině. V letech 1986 – 1990 proběhla v budově velká rekonstrukce.