Rozhledna Královka

Kousek od přehrady Josefův Důl, nedaleko Bedřichova, na křížení několika turistických značek stojí kamenná rozhledna Královka a pod ní horská chata.

Rozhledna, která je dnes součástí horské chaty, stojí na stejnojmenném vrchu v 859 metrech nadmořské výšky. Výšina nesla v 19. století název podle majitele blízkého stavení Josefa Königa. Rod Königů se zde usadil roku 1806, kdy zmíněný punčochář po tchánovi zdědil chalupu na severním svahu. Početní synové si okolo původní chalupy stavěli své příbytky a brzy tu vznikla horská samota, jejíž pojmenování variovalo jméno rodiny  – Königshöhe, Königloch, Könighäuser či Königreich. Při počešťování došlo k překladu na Králova výšina, zkráceně Královka, protože historický český název Nekras / Nekraš se neujal.

První dřevěná stavba na místě vznikla již roku 1887. Plošina, přístupná po žebříku, sotva převyšovala les. Šlo ale jen o krátkodobé provizorium, Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, sídlící v blízkém Janově nad Nisou od roku 1886, zakoupil 400 čtverečních metrů pozemků a začal shánět prostředky na stavbu opravdové rozhledny. Z peněz získaných od dárců a částečně vypůjčených, zadal spolek stavbu jednoduché trámové konstrukce o výšce 19 metrů. Zednický mistr Ignaz Pilz vybudoval v létě 1888 podezdívku, místní tesař Ignaz Horn na ní vzápětí vztyčil dřevěnou věž, to vše bratru za 700 zlatých.  8. září 1888 byla stavba předána turistům při velké horské slavnosti. Do roku 1899 byl vstup na věž zpoplatněn, poté bylo rozhodnuto o volném bezplatném přístupu.

V těsném sousedství vznikla roku 1890 dřevěná turistická chata na pozemku Stefana Streita, který v ní provozoval pohostinství. Roku 1900 převzal provoz horský spolek, který Könighöhbaude po třech letech rozšířil. V březnu 1933 chata vyhořela a na jejím místě byl během tří let vystavěn rozlehlý horský dům, který v 80. letech 20. století prošel kompletní přestavbou, relativně neuctivou k podobě a rozměrům původní stavby.

Věž vlivem počasí chátrala, roku 1892 byla kytována a přetírána, roku 1900 došlo k výměně některých trámů. 2. listopadu 1906 byla zničena silným vichrem.

Autorem projektu nové kamenné rozhledny se na žádost turistického spolku stal jablonecký stavitel Stephan Arnold. Stavba byla zahájena položením základního kamene 26. května 1907. Celkem 23,5 metrů vysoká rozhledna, na jejíž vyhlídkovou plošinu vede 102 schodů, byla veřejnosti slavnostně předána 8. září 1907 (přesně 19 let po otevření předchozí dřevěné věže). Jako jedna u mála vyhlídkových věží prodělala zdejší rozhledna rekonstrukci i za socialismu, v letech 1980-1986 byl celý areál přestavěn na rekreační středisko vydavatelství Práce.

Z rozhledny je údajně překrásný výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Polsko i Německo, Český ráj, Ještěd a Jablonec nad Nisou, což potvrdit kvůli nepřízni počasí nemohu.

Zvláštním řešením jsou jednotlivé balkonky, přístupné z prosklené plošiny jednotlivými dveřmi, i nezvyklé zastřešení věže, připomínající krov obytného domu. Aktuální majitel (více viz foto) se pustil do obnovy místa s velkou vehemencí – zatím to tu vypadá dost katastroficky. Vstupné na věž (v roce 2014 dvacka) se platí u stánku pod věží, zbytek areálu příliš přístupný nevypadá a střeží ho poměrně velké stádo skotského náhorního skotu.

V roce roku 2014 prošla rozhledna rozsáhlou rekonstrukcí – byl opraven kamenný plášť věže, provedena instalace nového ochozu spojující tři strany, rekonstrukce střechy a demontáž a nové citlivější umístění antén. Dále pak bylo opraveno schodiště a vnitřní prostory. Více zde ->

Marek Řeháček, Jan Pikous, Petr Kurtin: Příběhy jizerskohorských rozhleden, Pavel Akrman – epicentrum a Jan Pikous 2011

Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, Nakladatelství 555 Liberec 1999