Hrad Zbirohy

Zbirohy je zřícenina hradu nad řekou Jizerou nedaleko Malé Skály, v blízkosti stejnojmenné vesnice, která je částí obce Koberovy v okrese Jablonec nad Nisou.

Hrad je tak trochu ve stínu nedalekých mnohem významnějších a vyhlášenějších míst. Na protějším břehu nad Malou Skálou konkuruje Vranov-Pantheon, nedaleko jsou Besedické skály, a sem po zelené turistické značce dojde málokdo. Přitom hradních zbytků je tu na relativně krátkou historii a omezený prostor docela dost.

Jak již řečeno, zřícenina se nachází na trase zelené turistické značky, přímo k ní vede krátká odbočka do kopečka na skalnatý ostroh, na němž byl hrad vystavěn. Nenechte se zmást tím, co vidíte hned na první pohled – po levé ruce na skalisku sice stojí zbytky hranolové věže, ale to hlavní je schováno za mírným návrším vpravo – zbytky paláce, opěrné zdi (až 10 m výšky), velké sklepení, zčásti vytesané do skály. V blízkosti paláce se dochovala tesaná cisterna na vodu.

A opět něco málo literatury a internetových zdrojů:

Dobroslava Menclová: České hrady, Odeon, 1972

Tomáš Durdík: Edice Oko – České hrady, Albatros, 1984

Tomáš Durdík: Encyklopedie českých hradů, Libri Praha, 1998

Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Severní Čechy, Svoboda Praha, 1984

Jaroslav Kocourek: Český atlas – Severní Čechy, obrazový vlastivědný průvodce, freytag & berndt Praha, 2002

Kdo a kdy hrad založil, známé není. Kraj kolem patřil v polovině 14. století potomkům rozrůstajícího se rodu Markvarticů, což zde byli Lemberkové a Vartenberkové. Koncem tohoto století zde byl domácím pánem Markvart z Vartenberka (bratr Petra z Vartenberka, s nímž držel do roku 1371 hrad Kost a poté přesídlil právě na Zbirohy).

Spory s lužickými městy Zhořelcem, Žitavou a Löbau nebyly vyřešeny k jeho spokojenosti, a tak začal přepadávat a olupovat jejich kupce. Král Václav IV. proto vypravil proti Markvartovi vojsko, které oblehlo jeho hrady Hrubý Rohozec, Zbiroh a Žleby, dobylo je a Markvarta samého zajalo. Markvartovy statky byly konfiskovány. Někteří historici kladou tuto událost do roku 1388, jiní do roku 1390.

Zbiroh pak král prodal Otovi z Bergova, pánu na Troskách, odpůrci husitství. Ten jej přestavěl a ponechal si v držení během celých husitských válek, kdy se hradu vojenské události vyhnuly. Hrad patřil k oporám krále Zikmunda, ovšem později zde sídlili lapkové a tak byl zemskou hotovostí znovu dobyt a roku 1442 pobořen. Od této události již k opravám nedošlo a hrad se začal rozpadat. Při řešení pozůstalosti Jana z Bergova (syn předešlého Oty) v roce 1458 byl uveden jako pustý (castrum ruptum). Při dělení panství v roce 1613 pustý hrad připadl Janu Jiřímu z Vartenberka.

Hrad na vhodně vybraném úzkém a příkrém pískovcovém ostrohu byl obklopen hradbou a příkopem. Terén umožňoval účinnou obranu, ale nevelké prostory nedovolovaly další rozšiřování hradu.

Na východní straně stála hranolová věž (obranná či obytná) nad příčným hradním příkopem. Vstup do hradu byl úzkou brankou mezi skalami, chráněnou další, lichoběžníkovou věží. Na vyšším skalním bloku po severní straně těsného dvora stály podsklepené obytné budovy, na západní straně uzavíralo úzké nádvoří příčné křídlo (budovy měly společně půdorys písmene L). Odtud vedl průchod do dnes neexistují části hradu na konci skaliska s přistavěnou půlkruhovou baštou.

Zbirohy jsou jednou z mála šlechtických hradních novostaveb z doby Václava IV. V té době směřoval vývoj české hradní architektury směrem k pohodlnému bydlení a tyto tendence se odrážejí i v podobě hradu Zbirohy.