V krajině mírně zvlněného Povltaví se nad Slapskou přehradou tyčí mohutné skály přerušované strmými údolími. Stojí za vidění.
Je to Národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály. Kdo přijede autem ten zcela logicky zamíří k parkovišti U křížku nedaleko Nalžovického podhájí a podnikne okružní trasu, která se sama nabízí a která měří slabých 6,5 km. Z toho polovina cesty, však stojí za to, vede naučnou stezkou skalami nad vodní hladinou. Není to žádná ferata a přítomné řetězy jsou zde spíše pro pocit bezpečí méně zdatným turistům, ale zapotíte se dokonale. Cesta co chvíli sestupuje desítky strmých metrů, aby je vás ze stejnou neoblomností donutila okamžitě vystoupat a připomenout vám, alespoň vzdáleně, váš poslední výstup na Tatranské vrcholy. Velká část cesty je zpevněna dřevěnými stupy a schody, a tak v deštivém počasí se cesta nedá doporučit, zvláště pokud máte na nohách boty s tvrdou turistickou podrážkou, která je vlastně jen předstupněm k bruslím. V suchém počasí je ale cesta bezpečná a vaše hekání rozléhající se lesem s absoulutní převahou tisu červeného je co chvíli vystřídáno obdivným vzdechem na skalních vyhlídkách. Těch je na naučné stezce ve spodním parteru oficiálně sedm a v horním tři. Po žluté turistické cestě se dá sestopat k rekreačnímu středisku Častoboř, které překvapivě na konci srpna bylo poloprázdné se zavřeným občerstvením a volnou pláží. Možná za to mohla nazelenalá voda nebo vedle pořvávající dětský tábor. Touto odbočkou za ponořením se do Vltavy si cestu prodloužíte o necelé dva kilometry. Hledáte-li po pochodu skalami místo ke kulinářskému spočinutí, nelze nedoporučit Hostinec Tulach v Chlumu u Nalžovic.
Pokud však nejste závislí na autě je možné cestu ještě protáhnout přes údolí Musíku, opidum Hrazany, vyhlídku Opata Zavorala k nepatrným zbytkům a valům hrádku Ostromeč na ostrohu nad soutokem Mastníku z Vltavou. Odtud je potřeba se vrátit zpět na rozcestí a má smysl dál pokračovat přes více patrné zbytky zříceniny Kozího hrádku a putování ukončit v kavárně zámku Radíč. Toto prodloužení trasy, nás ale vyjde na dalších 12km. Pro hltače kilometrů, či pro ty neochotné, čekat v Radíči na autobus přichází v úvahu dalších 11km, tentokrát bez výrazného převýšení, podél říčky Mastník až na vlak do Sedlčan.
Autor je fotograf a provozuje stránky fotorepo.cz
