Když se řekne Drážďany, naskočí člověku automaticky profláknuté pojmy – bombardování, Zwinger, nákupy, Semperoper, vyškrtnutí ze seznamu UNESCO. Pro mě od letoška na seznam patří i místní zoologická zahrada. Důvod návštěvy této pro české návštěvníky města spíše utajené zajímavosti jsem se snažil nastínit v minulém textu. A mohu konstatovat, že z mého hlediska určitě nešlo o „náhradní“ program a že bych měl čeho litovat.
Místní ZOO má za sebou dlouhou historii i úspěchy. Slavnostní otevření se konalo 9. května 1861, je tudíž čtvrtou nejstarší v Německu (Berlín – 1844, Frankfurt/Main – 1858 Kolín nad Rýnem – 1860). Dá-li se to tak říct, její předchůdkyní byla úspěšná hospodářská výstava z prosince 1855, na jejímž základě došlo od roku 1859 k trvalému pronájmu oblasti Ostragehege, kde byly k vidění kromě domácích zvířat i exotičtější kousky jako opice či velbloudi. Výbor pro vytvoření zoologické zahrady nakonec vymohl u saského krále Johanna převod části královské Velké zahrady pro plánovaný záměr vybudovat plnohodnotnou ZOO. Pro expozice se povedlo odkoupit původní sbírku ptáků a savců, mnoho zvířat bylo do nové ZOO zakoupeno i darováno.
Na tomtéž místě najdete ZOO i dnes – můžete využít městské dopravy, ale v klidu a pohodě na místo dorazíte i pěšky – od hlavního vlakového nádraží je to cca 20 minut loudavé chůze po Wiener Strasse. Dojít se dá také přímo z města, zabloudit není vlastně kudy, když se podíváte do mapy. Samozřejmě můžete využít i velkokapacitní parkoviště přímo před vchodem, ale na cenu jsem se zapomněl podívat.
Přímo u zastávky (tramvaj 9, 11, 13, autobus 75) je hlavní vstup do ZOO. Otevřeno je denně od 8:30, tudíž zatímco ostatní řešili, jak vyplní čas před návštěvou plánovaných expozic, otevíraných mnohem později, já mohl prázdnými ulicemi vyrazit ihned po snídani. Konečná hodina je podle ročního období (viz info na webu ZOO) – do 15. 2. 2014 to bylo do 16:30, do 30. 3. 2014 do 17:30, v hlavní sezóně až do 6. 10. 2014 do 18:30, do 3. 11. 2014 do 17:30 a přes zimu jen do 16:30. Pravda, vstupné je na naše poměry trochu dost – dospělí 12 €, děti od 3 do 16 let 4 €, rodinná vstupenka (2 dospělí a až 4 děti) 30 €. Při častějších návštěvách se jednoznačně vyplatí celoroční vstupenky – dospělí 35 €, rodina 80 €.
Když jsem kolem deváté hodiny ranní dorazil, čekalo mě velké překvapení. Už touhle dobou tady bylo lidí plno, většinou rodiny s dětmi. Dospělí za sebou hojně tahali potomstvo v dřevěných vozíčcích, které se tu dají zapůjčit. Celá ZOO je v jedné rovině, takže pohoda, a to i pro velké množství vozíčkářů. Celý areál je doslova prošpikovaný nejrůznějšími skluzavkami, průlezkami, šplhadly, odpočinkovými místy, nechybí ani kontaktní koutek s možností krmení, takže děti tu mají o zábavu postaráno. Pochopitelně je myšleno i na ostatní potřeby, nechybí několikero občerstvovacích míst i toalet.
Rozloha ZOO je kolem 13 hektarů, což je stejně jako v Liberci. V čem se ale liší docela podstatně, je pestrost – podle oficiálních údajů je tu kolem 2000 zvířat cca 300 druhů (pro srovnání zmíněný Liberec má 1734 chovaných zvířat 183 druhů. Web ZOO zmiňuje řadu druhů, které tu už bohužel k vidění nejsou – byli tu medvědi, tygři, pumy, šimpanzi, indický nosorožec. K dnešnímu nej patří dlouhodobé úspěchy v odchovu orangutanů (zde poprvé na světě) či gueréz (mohu potvrdit na vlastní oči) a pro našince je velmi exotickým zvířetem koala, kterou (pokud jsem něco neprošvihl), nelze na našem území vidět.
Jak je vidět z mapy, celý areál se dá obkroužit po hlavní cestě kolem dokola, nebo cik cak prochodit pomocí spojovacích cest – já absolvoval obě možnosti a zabralo mi to něco kolem 5 hodin. Web ZOO zmiňuje, že některé stavby jsou ještě původní, ale vlastně to není vidět – najdete tu řadu opravdu moderních pavilonů, ale i místa, kde zrovna probíhá stavební ruch.
Poučen z nedávné návštěvy pražské ZOO jsem očekával, že mnoho výběhů bude prázdných a jejich obyvatelé zazimovaní. Zpočátku to tak vskutku vypadalo, ale s přibývajícím časem a teplotou se mnoho zvířat objevilo venku a nakonec bych asi nepřítomné druhy spočítal na prstech jedné ruky.
Tak už jen stručně – od vchodu vlevo je sloninec, v němž jsou i mandrilové, vnitřní „džungle“ navazuje na venkovní výběhy. Kousek vedle skalisko, plné chodeb a vyhlídkových plošin, odkud je vidět zmíněný sloninec, pavilon lvů a lemuří ostrovy. Hodně výběhů je společných, což je příklad třeba navazujícího žirafince, kde jsou také zebry a zoborožci. Následují výběhy kopytnatců, šelem, klokanů. Některá zvířata jsou na první pohled obyčejná, přesto ale vzácná – co vám říká třeba dhoul, takin, karakal, goral, tahr, watusi, banteng? To vše cestou potkáte. Hodně je tu ptačích voliér, průchozí jsou ale jen některé. Dále pavilon orangutanů. Asi největší chloubou je moderní pavilon profesora Brandese (z roku 2010), kde kromě již zmíněných koal či gueréz najdete krokodýla mořského či nad hlavou visícího lenochoda. Mě osobně pak zaujal na konci zahrady prostor pro tučňáky. Sice jich tu není moc a asi už má leccos za sebou, ovšem čistota vody za průhledovým sklem mi vyrazila dech – něco takového z našich ZOO nepamatuji. A cestou zpět ke vchodu další výběhy – gepard, tuři, surikaty, velbloudi, pelikáni, plameňáci, vodní ptactvo.
Ale co bych dál vykládal – pokud vám to čas a stav peněženky dovolí, při návštěvě Drážďan na tuhle atrakci nezapomínejte, jde o příjemné místo.
Pokusil jsem se výběr fotek omezit, ale moc to nešlo. Pokusil jsem se každou fotku označit, o jaké zvíře jde, ale výsledek nezaručuji.
Aktualizace 12. 9. 2022:
Nestává se příliš často, že bych se někam vracel. Někdy není důvod, spíš není příležitost a většinou není čas (je toho tolik, co člověk ještě neviděl a nestihl). Výjimečně ale k tomu dojde, nečekaně, neplánovaně. A musím konstatovat, že vůbec, ale vůbec nelituji. Samozřejmě, je to už dlouhá řádka let, leccos se změnilo. Od cen za vstupenky přes obměnu některých zvířat po úpravy pavilonů (momentálně se dokončuje průchozí výběh klokanů a nové obydlí pro orangutany). To hlavní ale zůstalo – pořád je to menší a příjemná ZOO, kde se lze v pohodě courat a dívat, lidí je tu tak akorát, aby nepřekáželi, zvířat dost a dost a v rámci moderních trendů přibývá míst „kontaktu“ – třeba průchozí voliéra plameňáků, ibisů a kolpíků. A dostat se sem je snadné, dokonce i od nás z Výběžku – dráhou národního parku do Bad Schandau, odkud jezdí vlaky přes Drážďany do Míšně každou chvíli (a třeba se vám stane jako nám, že německý průvodčí při pohledu na lístek Labe-Elbe vydaný ČD přejde plynule do češtiny, poděkuje a popřeje vám příjemnou cestu).
Základní údaje prošly změnou – dnes je tu k vidění „jen“ asi 1 400 zvířat z přibližně 235 druhů (tedy proti 2014 silný úbytek – ovšem možná mi už neslouží paměť tolik, jak by měla, ale vizuálně jsem nic takového nezaznamenal), některá zvířata zmizela a objevila se nová (mravenečník, místo krokodýla gaviál). Překvapil tištěný plánek ZOO – obsahuje opravdu aktuální stav areálu (včetně míst stavby), ale i tipy na akce během září a října – je tedy zřejmě před vydáním průběžně aktualizován…
