Sloup Panny Marie v Liberci-Ruprechticích

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

I velká a známá města občas dokáží svými sloupy překvapit. Třeba v Liberci, kde možná zdaleka ne všichni vědí, že tu je židovský hřbitov, dozajista ještě méně lidí ví, že v jeho těsném sousedství je skryt sloup se sochou Panny Marie.

Popravdě – pískovcový sloup je umístěn tak, že si ho těžko kdo kolemjdoucí všimne. Jak je snad patrné z úvodní fotky – skryt za prodejním stánkem za plotem zahrady, porostlý břečťanem…

Našel jsem ho v městské části Ruprechtice jen a pouze díky knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v libereckém kraji, kde jsou mu věnovány strany 233 a 234. V ní najdete podrobný přepis dnes již těžko čitelných nápisů na podstavci – k tomu zadnímu nemá normální člověk ani šanci se dostat. Na soklu je pak uveden letopočet 1719 jako rok vzniku a Tobias Linke jako jeho iniciátor. Zmíněné nápisy pak popisují některé opravy (1755 Johann Josef Knobloch, 1814 Josef a Marianna Rohnovi a Florian Siegmund, 1848 Josef Rohn mladší, 1877 Veronika Schöpferová). Poslední renovátorka, řeznická vdova, nechala na přední stranu podstavce umístit jeden z výše zmiňovaných nápisů, citát ze Stabat mater.

Podrobnější informace lze podle knihy tradičně najít v soupisu soch farnosti, roku 1836 se píše, že šlo o sloup na volném pozemku v blízkosti polní kaple. Nádherný jónský dřík nese výtečnou hlavici s Marií Matkou Bolestnou, jež má tvář obrácenu k nebi, levou rukou na srdci a pravou nataženou vpřed. Statue otočená k východu je železnými kleštinami připevněna ke skále.

O kráse a významu sochy si dnes ale lze představu udělat jen těžko. Ať už kvůli okolí, či kvůli tomu, že sloup je hodně poškozený. Kniha uvádí, že už v roce 2002 byla na soše patrná prasklina v půli sochy Panny Marie a chybí jí pravá ruka – a jak je vidět z fotografií, stav se za ty roky v žádném případě nezlepšil.

Aktualizace 2017: V antikvariátu se mi podařilo objevit Zprávy České Besedy z roku 1989, číslo 65. Autorka Kateřina Tomanová (Beranová) v něm popisuje památky a plastiky Liberce a na straně 22 je odstavec věnován i tomuto sloupu: „Na přírodní žulové skále s vytesaným klekátkem stojí dřík zakončený římsou, na stěnách s reliéfními štíty a texty. Na dříku stojí ionský pískovcový sloup s volutovou hlavicí a sochou Panny Marie Bolestné. Výška 160 + 220, půdorys soklu 79 x 79. Zcela zarostlé v náletech.“ I zde jsou citovány nápisy:

Vpředu / Gib, o Mutter / Quell Der Liebe dass ich / mich mit dir / flötze deinen Schmerz / mir ein! Drück, o Heilige, / die Wunden, die dein Sohn / Für mich empfunden, tief / in meine Seele ein!

Na podstavci vpředu dole: Tobias Linke 1719

Zadní štít / Errichtet im Jahre 1719 / Renov. Joh. Jos. Knobloch 1755 / Anna Ludmilla Knobloch / Josef Rohn / Marianna Rohn Grundbesitzer / Florian Siegmund 1814 / Josef Rohn jun. 1848 / Veronika Schöpfer 1877 / J. u. M. von Ehrlich 1916 / níže: Tobias Linke

Sloup se sochou Panny Marie v Liberci – Ruprechticích