Poutní místo Ostré (křížová cesta)

Barokní poutní areál na vrchu Kalvárie se nachází na severním okraji obce Ostré, 2 km východně od Úštěka, odkud se k němu dá dojít po žluté turistické značce.

Pokud projíždíte po silnici kolem Úštěka, těžko můžete tuto krajinnou dominantu přehlédnout, široko daleko ze všech stran je vrchol s kaplemi viditelný. I když prý tomu ještě poměrně nedávno tak nebylo. Když už se zastavíte v Úštěku, neměli byste těch pár kilometrů navíc litovat a vyšlápnout si sem.

Dostupné materiály praví následující. I když jde o informace poměrně rozsáhlé, chybí mi v nich některé základní věci. Zaprvé proč tady? Zadruhé, o jakou slávu v květnu šlo, že se tu scházela procesí? A pak takové nepodstatnosti, jako čí jsou malby zastavení křížové cesty v kapličkách…

Zakladatelem byl Václav František Růžička, hejtman jezuitského liběšického panství spolu s liběšickými jezuity, majiteli zdejšího panství. Základní kámen byl položen 6. června 1707 za účasti bývalého rektora pražské koleje sv. Klimenta Ferdinanda Waldhausera. Kompozice areálu vychází z areálu Božího hrobu v Mimoni, autorství je připisováno přednímu architektu Octavianu Broggiovi. Poutní místo bývalo cílem mnoha poutníků vždy 3. května.

Na vrchol kopce vede z obce Ostré křížová cesta s prostými barokními vyklenkovými kaplemi s volutovými štíty, které doplňují novější empírové kaple se štítky trojúhelníkovými. Cesta ústí na západní straně na terasu vymezenou zděným zábradlím, na níž jsou umístěna torza soch skupiny Olivetské hory – klečícícho Krista a apoštolů.

Křížová cesta dále obtáčí svah, na vrchol z terasy vede také přímé schodiště se zděným zábradlím se dvěma podestami, na kterých jsou torza dalších soch – anděla s kalichem, bičovaného Krista, klečící Panny Marie a Krista korunovaného trnovou korunou.

Na vrcholu kopce se nacházejí tři symetricky rozmístěné kaple. Ústřední stavbou je nízká kaple Božího hrobu, po stranách s totožnými kaplemi Nalezení a Povýšení sv. Kříže.

Boží hrob má svoji charakteristickou podobu, tak jak se šířila z Jeruzaléma. Nízká podélná stavba s trojúhelným štítem na průčelí a s polygonálním závěrem se slepými arkádami na sloupcích. Nad střechu z kamenných desek vystupuje sloupková lucerna. Uvnitř jsou pak dvě valeně klenuté prostory.

Boční patrové kaple s vnitřní emporou stojí na obdélném půdorysu se zaoblenými rohy. Kaple mají věžovitý charakter, která ještě umocňuje jehlancová střecha s polygonální lucernou s kupolkou. Kaple jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami. Vnitřní zařízení bylo kompletně zničeno včetně dlažeb. Původně se zde nacházely oltáře portálového sloupového typu se sochami světců. Oltářní obrazy pocházely pravděpodobně od barokního malíře J. J. Heinsche. Ve stěnách kaplí byly zabudovány skříňky s rokajovými křídly.

Přestože se jedná o významnou památku, nebyla jí dlouho věnována pozornost a celý areál rychle chátral, jedna z kaplí dokonce vyhořela. Celý areál postupně zarostl tak, že i přes své dominantní postavení nebyl téměř vidět. Od roku 2005 se začala situace měnit k lepšímu. Úsilím Sdružení pro Úštěckou synagogu a hřbitov, Společnosti pro obnovu památek Úštěcka, TOM Hrušovany a TOM Bobři Úštěk byl areál vyčištěn, takže je v současné době viditelný z dalekého okolí a prošel postupnou rekonstrukcí.

Dnes jde o místo vyhledávané turisty pro svůj půvab, rozhled do okolí i jako místo s pozitivní energií. Konají se tu různé kulturní akce, největší z nich je Divadlo na schodech.

Máme tu aktualizaci od paní Kláry Mágrové, která odpovídá na mnou položené dotazy:

– 3. května se slavil svátek Nalezení svatého Kříže

– Do výklenkových kaplí křížové cesty byly v roce 2011 umístěny obrazy akademického malíře Radomila Klouzy, které vytvořil dle dobových analogií. Úvodní vstupní kapli zdobí autorská plastika Rozloučení Spasitele s matkou akademického sochaře Davida Janoucha.

– Autorem kompozice byl spíše Giullio Broggio, syn Oktavián mohl být realizátorem. (viz Tomáš Řepa: Kaple Božího hrobu v Čechách…)