Sloup Panny Marie v Kravařích

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Opět nepřipraven, na cestě za zcela jiným cílem, zaznamenal jsem periferním viděním na náměstí v Kravařích sloup se sochou Panny Marie. Naštěstí stačilo na konci průjezdné ulice přes náměstí zahnout, zaparkovat a tady je. Podle knihy Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji (strana 101 až 103) pískovcový barokní sloup se sochou Panny Marie pochází z roku 1708, ale v písemných pramenech se objevuje až v soupisu soch kravařské farnosti roku 1835. Díky tomuto zápisu se zachoval časem zaniklý text nápisu, který na sloupu býval a dosvědčoval rok jeho vzniku.

Méně obvyklé zobrazení Panny Marie v životní velikosti s dítětem v náručí a žezlem v ruce stojí na zeměkouli na vrcholu sloupu.

Panna Maria (Immaculata) na vrcholu sloupu

Boční pohled

Detail Panny Mariie s Ježíškem v náručí

Detail vrcholové hlavice

Sloup je umístěn na stupňovitém podstavci, ozdobeném v jeho horní části reliéfy. Vpředu je erb s hvězdou a kardinálským kloboukem, vpravo sv. Josef s písmeny CAM, vlevo Zvěstování Panny Marie s písmeny GM a vzadu Nejsvětější Trojice s písmeny WL. Pozlacená písmena jsou nejspíše iniciály dobrodinců.

Reliéf na přední části podstavce – erb s hvězdou a kardinálským kloboukem

Svatý Josef

Nejsvětější trojice

Zvěstování Panny Marie

Spodní část je obklopena rohovými vystupujícími sloupky, na nichž stojí sochy 4 svatých. Původně byl celek obklopen ještě kamenným sloupovým zábradlím, na nichž stálo dalších 9 menších soch svatých, které už v době soupisu v 19. století byly sejmuty a provizorně postaveny kolem podstavce.

Sochy světců kolem sloupu s Pannou Marií

Sloup údajně nechal postavit zmíněného roku 1708 za purkmistra Christopa Krause biskup Jaroslav Šternberk s pomocí obce. První popsanou opravu provedl 1873 stvolínecký truhlář a kameník Josef Schiffner a vyšla na cca 200 zlatých. Po opožděném předání výsledků oprav se v neděli 31. srpna 1873 konalo svěcení sloupu, zpívala se loretánská litanie a konaly se modlitby k Matce Boží a svatým Vavřincovi, Janu Nepomuckému, Rochovi a Barboře.

O rok později byly v rozích vysazeny lípy, které byly oproti dostupným historickým fotografiím silně prořezány.

Akademičtí sochaři Jan Lhota a František Staněk sloup restaurovali v roce 1971 (text zprávy je v knize citován), už roku 1976 ale František Staněk zasahoval znovu, protože plastiky byly znovu silně poškozené (kniha opět cituje podrobně celou zprávu).

Autoři knihy v roce 2002 označují stav sloupu za havarijní. Jeho totální degradaci zabránila na nově osazených deskách zmiňovaná rekonstrukce v letech 2006-2008, která bohužel není na webu města zmíněna.

Moderní desky na podstavci sloupu

Ovšem současný stav opět příliš optimismu nevzbuzuje. Reliéfy takřka nerozpoznatelné, zlacení omleté, kámen místy opadávající – snad ještě nějakou dobu vydrží. A já se sem budu muset vrátit, protože je tu ještě jeden sloup a pár dalších soch…

Svatý Roch