Židovský hřbitov Český Krumlov (Krummau)

Další židovský hřbitov, který jsem měl možnost osobně navštívit, se nachází v Českém Krumlově (synagogu jsem sice zahlédl, ale bohužel nestihl).

Při návštěvě židovské synagogy v Děčíně jsem se optal, jak je to s židovskými hřbitovy na našem okrese a mé podezření se potvrdilo. Nedochoval se tu ani jeden, nám nejbližší na našem území je v České Lípě. Takže nezbývá, než občas využít nějaký výlet po republice a dostupné zdroje z internetu.

Židovský hřbitov v České Krumlově se nachází v severovýchodní části města poněkud netypicky v těsném sousedství městského hřbitova ve Hřbitovní ulici. Celý je obehnán téměř 3 metry vysokou cihlovou zdí a kovaná vstupní vrata, zdobená motivem Davidovy hvězdy, jsou zamčená. Ovšem pokud to víte dopředu, není problém se na Infocentru na náměstí poptat na kontakt. Stačí zatelefonovat, domluvit se a byl jsem ochotně vpuštěn.

Židovská obec to v jižních Čechách neměla lehké, nebyli tu vítáni, a v samotném Krumlově ani nikdy nevzniklo ghetto, Židé žili v různých částech města (viz foto informačního textu). Situaci změnilo odstranění omezení pohybu a pobytu, které Židům přinesl rok 1848. Z obcí v malých městečkách a vsích se přesouvali do větších měst, kde byla možnost uplatnit se v podnikání. V Krumlově ustavili náboženský spolek roku 1855, změněný roku 1873 na samostatnou náboženskou obec.

Hřbitov byl založen v roce 1891, k čemuž významně přispěl Ignaz Spiro, zakladatel větřínských papíren a významný průmyslník, jenž byl také autorem myšlenky na výstavbu synagogy.

Jeho rodina má na hřbitově velkou hrobku v zadní části u zdi a samotnému Ignazi byla uvnitř obřadní síně na památku připevněna děkovná deska.

Plocha hřbitova je 2 546 m2, náhrobky se nacházejí jen na pohledově pravé (jihozápadní) polovině. Celkově je zde pohřbeno ve 114 hrobech 141 osob, jež pocházely nejen z Krumlova, ale také z minimálně patnácti dalších vsí a měst v okolí. Roku 1937 tu byl pohřben rabín Prof. Dr. Leopold Hirsch, urna s popelem Petera Ignaze Spira (z USA) zde byla uložena v roce 1967 a posledním pohřbeným byl roku 1993 Dr. Ing. František Herbert Žalud.

Po 2. světové válce hřbitov pustl, ve hřbitovní budově se skladovalo seno a v areálu se dokonce pásli koně. Až deset let po změně politického režimu začal být hřbitov rekonstruován – prováděly se zahradnické práce, opravy hřbitovních zdí a přesuny náhrobků na jejich místa.

V interiéru síně se zachoval pouze čtecí pult, zbytky černých pohřebních már a originální dlaždicová podlaha. Místnost je osvětlena přes šest vysokých oken s typickým horním obloukem. Uvnitř jsou umístěny seznamy obětí nacismu, příklad úmrtního zápisu o některých z nich, výstřižky z novin s židovskou tématikou nebo například kopie deníkového záznamu Jiřího Ortena o zákazech týkajících se židovské komunity za protektorátu. Na jižní zdi síně je vložena pamětní deska MUDr. Juliu Loriovi.