weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie ve Cvikově

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

I na takových místech, kterými běžně jen projíždíme cestou na nákupy do Liberce, někdy stojí za to se zastavit. Sice si to chce vybrat lepší počasí (fotit při mrholení směrem vzhůru není ideální), ale je ve Cvikově pár míst, která stojí za vidění. Náměstí mne tedy zrovna neuchvátilo, ale jen kousek od něj stojí kostel sv. Alžběty, před nímž se na místě bývalého hřbitova v parčíku nachází raně barokní sloupové sousoší z pískovce. To původně stálo na náměstí před radnicí. Později bylo přemístěno na konec Hrnčířské uličky a nakonec po renovaci v roce 1996 bylo přestěhováno ke kostelu. V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji je mu věnován prostor od strany 29 do strany 33.

Mariánský sloup v parčíku před kostelem

Sloup byl vztyčen roku 1697 jako díkuvzdání za odvrácení morové rány. Roku 1680 bylo město postiženo epidemií, pro oběti byl zřízen hřbitov v březovém háji u bývalého pivovaru při silnici do Drnovce (byly tu pohřbeny i oběti epidemie cholery z roku 1850). Pískovcové sousoší na trojhranném podstavci nese na hlavici sloupu ústřední sochu Neposkvrněné Panny Marie s hadem pod patou. Sloup je z roku 1924 a je z trachytu – původní pískovcový se při tehdejší rekonstrukci rozlámal. Dozdoben byl korintskou hlavicí.

Vrcholová socha Panny Marie

Na pódiu na sloupcích zdobených vinnými listy ve vrcholech rovnoramenného trohúhelníku jsou sošky sv. Václava (se štítem, na němž je jednohlavý orel jako znamení říšskoněmeckého knížete), sv. Barbory (s kalichem) a sv. Šebestiana, jejichž sokly jsou ozdobeny andělskými hlavičkami. Některé webové portály chybně uvádějí místo Barbory Jana Evangelistu, čertví odkud ta chyba pochází.

Skupina svatých na podstavci pod sloupem

Svatá Barbora

Svatý Šebestián

Svatý Václav

Detail podpůrného sloupku s vinným dekorem

Detail andělské hlavičky na podstavci soch světců

Trojhranný podstavec nese reliéfy (vlevo Zvěstování – Archanděl Gabriel u Panny Marie, vpravo Narození páně – Vánoce, vpředu Nejsvětější Trojice), pod nimi jsou německé nápisy: „Všechna sláva světa pomine, jenom co dobrého jsme učinili, zůstává. Dobře činiti, jak se Bohu líbí, vyplácí se na věčnost. Kdo stále to, co dobré jest činí, má dobrou mysl.“

Reliéf Nejsvětější Trojice

Reliéf Zvěstování

Reliéf Narození Páně

Nápisy na podstavci sloupu

Některé zdroje udávají, že autorem sloupu by mohl být Ulrich Žitavský, což by mohl být sochař Johann Christian Ulrich, autor trojičního sloupu v České Lípě, nedochovaly se ale žádné věrohodné písemnosti, které by hypotézu potvrdily. Donátorkou stavby pak byla zřejmě Maria Anna Františka velkovévodkyně Toskánská. V soupisu soch cvikovské farnosti z roku 1836 je sloup lokalizován u městského mlýna a udržoval jej tehdy městský mlynář Franz Stanzig.

Výše zmíněná kniha se podrobně věnuje historii oprav sloupu a míře udávaných poškození. Poučné je čtení o tom, jak radní projednávali a odkládali jednu z oprav od roku 1913 do roku 1924. Text kromě jiného cituje tahanice o firmu, která by práce (ne)provedla. „Náhodou jsem se už před prohlídkou sloupu dozvěděl, že nynější obecní rada se ke každé renovaci tamních stavitelských děl staví přímo nepřátelsky a že nelze pomýšlet na to, že by od městského zastupitelstva, které je dnes u vesla, přišel byť jen jediný haléř na takovéto práce.“ – to je prosím pěkně vyjádření architekta v roce 1921! Náklady za tu dobu vyskočily z původně plánovaných 600 korun přes podrobně popsaný rozpočet za 5580 na finálních 12000, přičemž mezitím někteří uchazeči o tuto práci stačili zemřít…

Z tehdejších doporučení k opravě vyplývá třeba i fakt, že nápisy byly původně vyvedeny jen barvou a k jejich vytesání do hloubky došlo v té době z důvodu uchování čitelnosti a že sochy i sloup byly kdysi několikrát natřeny olejovými barvami.

Na to, že sloup byl obnovován v roce 1996, vypadá docela bídně – upatlaný povrch, místy vypadající jak fleky od asfaltu, zelená řasa, špatně „čitelné“ reliéfy. Ale zatím stojí.

Obecní web:

Mariánský sloup, původně postavený na náměstí před radniční budovou v r. 1697, byl později přemístěn na konec Hrnčířské uličky. V roce 1996 byl zrestaurován a přestěhován ke kostelu sv. Alžběty. Byl postavený jako díkuvzdání za odvrácení morové rány. Zhotoven je z pískovce v jednoduchém raně barokním slohu. Trojhranný podstavec, spojený s deskou, má na pravé straně vytesaný letopočet 1897. Na sloupcích jsou sošky sv. Václava, Jana Evangelisty a sv. Šebestiana. Na soklu jsou německé nápisy: „Všechna sláva světa pomine, jenom co dobrého jsme učinili, zůstává. Dobře činiti, jak se Bohu líbí, vyplácí se na věčnost. Kdo stále to, co dobré jest, činí, má dobrou mysl.“ Na hlavici sloupu stojí soška Panny Marie. Atributy plastik jsou zlacené. Autorem sousoší byl pravděpodobně žitavský sochař Johann Christian Ulrich. 

Památkový katalog je stručný:

Mariánský sloup byl vztyčen v roce 1697. Autorem je pravděpodobně žitavský sochař Johann Christian Ulrich. Z původního umístění u městského mlýna (Mlýnská ulice) byl v roce 1995 přemístěn ke kostelu.

Původní evidenční list památky:

Trojboký mohutný sokl na dvoustupňovém stylobatu. Stěny spodní části s obdélnými vpadlými poli, v nich nápisy: ALLES ZUR GRÖSSEREN EHRE GOTTES! VOR HUNGER, PEST UND KRIEG GESTEVA(?) / BEWAHR UNS HERR ZU ALLER ZEIT. – REDLICH TUN, WIE´S GOTT GEBAUT, LOHNT DURCH ALLE EWIGKEIT / DIE HERRLICHKEIT DER WELT VERGEHR / NUR WAS WIR GOTTES TUN, BESTEHT.

Nároží horní části soklu se sloupky s palmetovou hlavicí a pokrytým plastickým dekorem vinné révy. Na stěnách reliéfy N. Trojice, Zvěstování a Narození, u obou částí deskové římsy, u horní části římsa přistavena přes sloupky a ozdobena andílčími hlavičkami. Na nárožích římsy sochy sv. Jana Nepomuckého (škrtnuto a přepsáno na Barbory), sv. Václava a Šebestiána. Masivní sloup s kompozitní hlavicí, na ní socha P. Marie se sepjatýma rukama a členěnou draperií. Z náměstí přemístěno ve 20. letech 20. století.

Tagy