weby pro nejsevernější čechy

Rozhledna Studenec

Článek je součástí seriálu Rozhledny, věže, vyhlídky

Když už jsem v těch citacích z knihy, stačí obrátit list a máme tu ještě jednu rozhlednu, která sice není už tak moc ve Výběžku, nicméně všema deseti patří do Lužických hor a tak trochu i do Českého Švýcarska.

I na tuhle vyhlídku jsem se dostal z popudu o.p.s. České Švýcarsko, vyšplhal jsem na ni i se svými závratěmi při jedné z vycházek projektu Společný rozvoj cestovního ruchu Česká Kamenice – Bad Schandau. Nechybělo ovšem moc a nebylo kam šplhat, i dějiny této ocelové konstrukce jsou víc než pohnuté.

A ještě k té zmiňované knize, samozřejmě jde o Příběhy lužických rozhleden, kde je této stavbě věnován rozsah od strany 186 do 197.

Vrchol hory Studenec (známé též jako Ferdinandův kámen či Kaltenberg) má 736 m.n.m. a nachází se na něm Přírodní rezervace Studený vrch. A také 17 metrů vysoká železná rozhledna z roku 1888, druhá nejstarší železná rozhledna u nás.

Už v roce 1854 dal na vrcholu kníže Ferdinand Kinský postavit dřevěnou vyhlídkovou věž s letním hostincem a upravit přístupovou cestu ze Studeného. V roce 1865 ale musela být věž kvůli špatnému stavu stržena a výhled ze zarostlého vrcholu zůstal zachován jen na jižní stranu.

Stavbu nové železné rozhledny inicioval děčínský Horský spolek pro České Švýcarsko o 20 let později. Dne 24. dubna 1888 začal stavitel Gustav Dittrich budovat 80 cm vysoké základové bloky, do nichž byla osmi mohutnými, přes metr dlouhými a téměř 4 cm silnými šrouby ukotvena 16,2 m vysoká nýtovaná konstrukce, zhotovená tehdejší Pražskou strojírenskou akciovou společností. Na vyhlídkovou plošinu věže pro 25 osob se vystupovalo točitým schodištěm s 92 schody a několika odpočívadly. Za neuvěřitelné tři měsíce od zahájení stavby se 15. července 1888 uskutečňuje slavnostní vysvěcení rozhledny. Do konce roku na ni vystoupilo přes 5000 návštěvníků. O 2 roky později byla z iniciativy Horského spolku dokončena čedičem dlážděná výstupová cesta na vrchol a v roce 1893 nechal kníže Ferdinand Kinský vedle rozhledny postavit dřevěnou chatu letního hostince, který nabízel i nocleh. Chata návštěvníkům sloužila až do 50. let 20. století, kdy vyhořela a její zbytky byly zbořeny, takže dnes tu z ní najdeme jen základy se zbytkem zděného sklepa.

Od 2. světové války nebyla rozhledna udržována, postupně chátrala a výstup na ni se stával nebezpečným. Železná konstrukce byla silně narušená korozí a vyhlídková plošina i odpočívadla mezi schody se rozpadly na prach. V roce 1995 zahájil děčínský spolek Amici Decini jednání o obnově rozhledny, ale proti jeho záměru se postavily Lesy ČR i Správa CHKO Lužické hory. V květnu 1996 měla být věž dokonce zbořena. K demolici naštěstí nedošlo a 28. března 1997, den před jejím plánovaným provedením, byla unikátní stavba prohlášena za kulturní památku a zapsána do fondu Národního památkového ústavu. Kvůli nevyjasněným majetkoprávním vztahům se ovšem oprava neustále odkládala.Teprve po dlouhých jednáních mohlo město Česká Kamenice (vlastníkem rozhledny se stalo v roce 2003) za podpory Občanského sdružení Studený a Lipnice zahájit v roce 2007 obnovu zchátralé věže. Předpokládané náklady činily až 4 miliony korun, z toho důvodu sdružení založilo bankovní účet pro dary na rekonstrukci rozhledny. Zároveň také vydalo zvláštní pohlednice na podporu obnovy a byla vyhlášena veřejná sbírka. K „prodeji“ byly nabídnuty schody.

Ve dnech 17. – 19. září 2007 byla konstrukce rozhledny demontována a za pomoci vrtulníku mělnické společnosti Aerocentrum z vrcholu kopce po částech snesena. Litoměřická firma Lana provedla v průběhu roku 2008 její celkovou opravu. Obnovená konstrukce věže pak byla po několika neúspěšných pokusech 14. března 2009 opět vynesena na vrchol Studence. Po dokončení všech prací byla rozhledna 21. června 2009 znovu slavnostně otevřena.

Za dobré viditelnosti by bylo možné zhlédnout Jizerské hory, Krkonoše, České středohoří, Ještěd nebo Bezděz. By bylo. Okolní stromy totiž postupně výhled zakrývají, takže i když tenhle příběh dopadl šťastně a vyhlídková plošina je vybavena informačními panely s panoramatem, vidět je toho rok od roku méně.

K rozhledně se lze dostat toliko pěšky – třeba po červené turistické značce na trase Jetřichovice – Studený – Křížový Buk, nebo po modré na trase Česká Kamenice – Líska – Chřibská. Tak šťastnou cestu (a nezapomínejte i na fantastické okolí).

A komu nestačí fotky, ať to zkusí tady ->

Nebo je tu ještě reportáž Toulavé kamery ->

Tagy