weby pro nejsevernější čechy

Rozhledna Jedlová

Článek je součástí seriálu Rozhledny, věže, vyhlídky

Na jednu rozhlednu vidím málem z okna, byl jsem na kopci i pod ním už mnohokrát, ale hanba by mě měla fackovat – nahoru jsem se vyškrábal až v roce 2013 díky o.p.s. České Švýcarsko.

Bohužel je to častokrát tak – věci, které máme přímo pod nosem, míjíme. A tak jsem musel dva dny capkat, abych se taky někdy konečně rozhlédl z vrcholu téhle kamenné krásky.

Znělcová Jedlová hora blízko Jiřetína pod Jedlovou je se svými 774 m.n.m. třetí nejvyšší horou Lužických hor. Vede přes ni důležité evropské rozvodí – ze severního svahu voda odtéká do Baltického moře, zatímco z jižního do Severního moře. Hora je pozoruhodná i z geologického hlediska – na severním úbočí probíhá zlomová čára zvaná Lužická porucha.

Na vrcholu stojí 23 metrů vysoká kamenná rozhledna, poskytující nádherný kruhový výhled. Ovšem málem tomu tak nebylo. Samozřejmě nejen o tom se dočtete ve velmi užitečné (a stále připomínané) knize Příběhy lužických rozhleden, kde kromě textu na stranách 174 až 185 najdete i rozsáhlou (a občas vskutku neuvěřitelnou) obrazovou dokumentaci.

Citujme tedy něco málo ze všelijakých dostupných pramenů:

V roce 1891 postavil na Jedlové hoře (Tannenbergu) horský spolek Gebirgsverein kamennou rozhlednu. Stavbu, kterou projektoval varnsdorfský stavitel Stoy, zadala jiřetínská pobočka Horského spolku pro nejsevernější Čechy firmě Eiselt z Krásné Lípy. Jako zdivo stavebníci použili především místní znělec, na římsy a překlady oken byly použity cihly. Rozhledna, jejíž stavba si vyžádala celkem 5 200 zlatých, byla slavnostně otevřena 14. září 1891 za účasti dvou tisícovek lidí. V téže době nechal kníže Ferdinand Kinský vystavět u rozhledny restauraci. Zvláštností rozhledny bývala lucerna, jejíž světlo v noci sloužilo jako maják pro celé okolí.

Po druhé světové válce začalo chátrání staveb. V padesátých letech byly oba objekty uzavřeny. Když se během 60. let zřítilo schodiště rozhledny, byl výstup na vyhlídku zcela nemožný. Jistou šancí na oživení rozhledny a hostince byly snahy lyžařského oddílu Slovan Varnsdorf, ale ani další iniciativy z poloviny 70. let k záchraně nevedly. V říjnu 1981 byl v sousedství rozhledny vztyčen železný stožár televizního převaděče a v červenci 1997 49 metrů vysoká ocelová konstrukce radiokomunikačního stožáru. Dalším neúspěšným pokusem o oživení byl projekt rekonstrukce od Vladimíra Hozáka z let 1982-83.

Počátkem devadesátých let Jedlovou navštívil podnikatel Josef Krejčí a rozhodl se, že rozhlednu opraví, což se mu s pomocí oddílu Slovan Varnsdorf a města Jiřetín pod Jedlovou povedlo. Dne 3. července 1993 byla opravená rozhledna slavnostně zpřístupněna veřejnosti. Během oprav, 22. března 1993, byla rozhledna zapsána do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. Restaurace byla poprvé zkušebně otevřena na Silvestra roku 1993 a od 18. srpna 1995 po kolaudaci funguje trvale a nabízí i ubytování. V druhé polovině roku 2003 proběhl v Děčíně mezi obcí Jiřetín pod Jedlovou a Františkem Oldřichem Kinským soudní spor o pozemek restaurace o rozloze 900 m². Pozemek i restaurace zůstaly v majetku obce.

Výška věže je 29 metrů, vyhlídka je ve 23 metrech a dostanete se na ni po 123 schodech. Na ně se dostanete poté, co v restauraci zakoupíte žeton do vstupního turniketu. Jen se tedy přiznám, že bližší pohled na kovové schůdky ve mně příliš důvěry nevzbudil. Ovšem výhled stojí za to – podle všelijakých zdrojů je za dobrého počasí vidět panorama Krkonoš se Sněžkou, Ještěd, Trosky, Ralsko, na jihu výrazný profil hradu Bezděz, dále k západu Hazmburk, Milešovku a stolovou horu Děčínského Sněžníku.

Pod rozhlednou se nachází od roku 1905 pomník Friedricha Schillera. Kolem pomníku bylo umístěno 19 balvanů z různých hornin charakteristických pro Šluknovskou pahorkatinu a Lužické hory. Dopraveny sem byly z měst a obcí Šluknovského výběžku, které se o vybudování pomníku zasloužily. Pomník byl postaven Horským spolkem pro nejsevernější Čechy u příležitosti slavností ke stému výročí úmrtí básníka. Tehdy se v novinách psalo, že pomník má připomínat Schillerovu návštěvu Jedlové. Básník na Jedlové ale nikdy nebyl a pravděpodobně ani nevěděl, že existuje. Do největšího kamene byla vsazena oválná deska s portrétem básníka a pod ní pamětní deska. V padesátých letech byl reliéf odcizen a kameny rozházeny po okolí. V roce 1994 byla zcizena i bronzová pamětní deska. Obecní úřad v Jiřetíně pod Jedlovou a provozovatel restaurace v roce 1996 pořídili novou pamětní desku z bílého mramoru a u příležitosti 105. výročí existence vyhlídkové věže v září 1996 byl pomník Friedricha Schillera opraven.

Tagy