Královské pole a pomník Přemysla Oráče s pluhem (Stadice)

Každý, kdo občas žene auto od nás směrem na Teplice, dozajista zná na dálnici z Ústí tu pitomou zatáčku se sníženou rychlostí. Než se z tohoto úseku definitivně stala součást D8, dalo se tu jezdit bez poplatku, následně byl zpoplatněn jen kus. A právě kvůli tomu jsem kdysi dávno sjel na vedlejší komunikaci, odbočující na Řehlovice, abych se okreskami protáhl do Ústí nad Labem. Jaké bylo mé překvapení, když jsem koutkem oka zaznamenal, že jsou tu Stadice a kousek před nimi u silnice pietní místo s pomníkem, na němž trůní pluh. Nakonec jsem se přinutil tu zastavit a jít se podívat.

Ano, je to ono pamětihodné a legendární místo, které nám údajně darovalo rod Přemyslovců, dnes národní kulturní památka od roku 1962.

Jak praví internetové zdroje (především wiki), v roce 1823 bylo místo pietně upraveno a pomník nechal roku 1841 na Královském poli zbudovat hrabě Ervín Nostic podle návrhu architekta F. Staumanna. Tvoří ho profilovaný kamenný podstavec, na němž stojí pluh ze železné litiny. Na levé a pravé straně podstavce jsou osazeny dva reliéfy ze železné litiny, odlité roku 1840 ve slévárně hraběte Vrbny v Komárově u Hořovic podle předloh Josefa Maxe. Zobrazují dva zásadní momenty z přemyslovské legendy, zaznamenané kronikářem Kosmou: 1. Setkání Přemysla Oráče při orbě s poselstvem kněžny Libuše, 2. Přemyslův příchod na Vyšehrad a přijetí dcerami knížete Kroka – Libuší, Kazi a Tetou. Na zadní straně podstavce je vytesán nápis „ZDE OD PLUHU PŘEMYSL k WÉWODSTWJ POWOLÁN. WZDĚLANY MDCCCXLI.“. Na přední stranu podstavce byl doplněn v roce 1945 nápis VLÁDA VRÁTILA SE DO RUKOU TVÝCH, Ó LIDE ČESKÝ. 1945.

Po lísce už ani stopa a do samotných Stadic na „falešný“ rodný dům jsem se podívat nešel. Tak až si to po dálnici tadytudy někdy posvištíte, zkuste si vyšetřit chvilku na zastávku u jednoho z milníků naší historie.

Pomník a Královské pole jsou evidovanou kulturní památkou:

Areál upomíná na místo odkud byl dle legendy kněžnou Libuší povolán na český trůn Přemysl Oráč, bájný zakladatel dynastie Přemyslovců, která vládla českému státu do roku 1306. Nejstarší podoba pověsti pochází z Kristiánovy kroniky, v této verzi ještě nefiguruje název obce. Se Stadicemi ztotožnil místo bájného setkání Přemysla s Libušinou delegací až kronikář Kosmas. Podle jeho verze byl Přemysl poselstvem zastižen zrovna v čilé práci při orbě se dvěma voly. Když si Přemysl poslechl Libušin vzkaz, zarazil prý do země otku, vypřáhl voly a pustil je. Zvířata nabídnuté svobody využila a zmizela. Dle kroniky Václava Hájka z Libočan je Přemysl vehnal do nedaleké skály dodnes nazývané Volská hora / Volská skála (něm. Ochsenberg). Optal se bohů, zda má volání poslů přijmout. Vrazil proto svou hůl do jiné skály a vytryskl pramen, který se dodnes nazývá královský, toto znamení přimělo pilného zemědělce nabídku přijmout. Přemysl vyndal chléb a sýr a Libušiny posly pohostil ze svých zásob, mezi tím otka vyklíčila v lískový keř o třech větvích, z nichž dvě ihned uschly. Přemysl toto poselství vyložil tak, že z jeho četného potomstva vždy jen jediná větev v budoucnu přežije. Tuto pověst pak četní pozdější kronikáři přebírali a dopodrobna rozváděli.

Osídlení území je archeologicky doloženo již v době staršího eneolitu. Doloženy jsou kultury nálevkovitých pohárů i kultura šňůrové keramiky. Ve 13. století dal král Václav I. svobodnou ves obývanou slovanským etnikem k dispozici nově příchozím německým kolonistům. Ve 14. století byli ve Stadicích tři svobodní páni. Král Jan Lucemburský ves zastavil Jindřichovi z Lipé. Karel IV. ves vrátil v roce 1359 dědicům svobodných pánů, kromě přemyslovského pole, které prohlásil za královský majetek. Toto právo bylo potvrzováno i následujícími českými králi. Ves pak náležela pod panství Hliňany, které od roku 1549 patřilo bratrům Kryštofu a Alexandru ze Sulevic. V roce 1445 se prý ve Stadicích objevil pomatenec, jenž byl prý vyvolen samotným sv. Václavem, aby vládl Čechám. V této době byl totiž právoplatný dědic svatováclavské koruny Habsburk Ladislav zvaný Pohrobek ještě dítě a jeho pravomoci zastával zemský sněm. Samozvaný vládce získal celou řadu přívrženců, než byl zajat a odvlečen do Prahy. Před třicetiletou válkou zde bylo 17 usedlostí, tři svobodní sedláci a zhruba 85 obyvatel. Podle berní ruly bylo v obci roku 1654 devět sedláků, dva malí sedláci a tři domkáři. V roce 1787 bylo napočítáno 29 domů.

Povědomost o významu areálu zde byla jistě již od středověku, avšak pomník zde dal postavit až původem lužický šlechtic Ervín Maria hrabě z Nostic a Rienecku (*8. IX. 1806 Praha, +17. II. 1872 Praha), držitel panství Šachov-Hliňany. Odhalen byl slavnostně 3. IX. 1841 (ve stejném roce byla postavena nedaleká myslivna). Návrh pomníku vytvořil architekt Friedrich Stammann, tvůrcem reliéfů je sochař Josef Max.

V roce 1842 koupil Ervín Nostic i Královskou studánku s okolím a nechal zde vysadit lípy a zřídil zde parkovou úpravu. Vedle pomníku bylo součástí i bájné Přemyslovo ořeší vzešlé ze zapíchnuté otky. Toto ořeší bývalo ohrazeno laťovým plotem. Ořechové plody byly posílány do Prahy přímo královské domácnosti. Keř byl zasažen povodní a uschl až roku 1845. Ke změně došlo po 2. světové válce, kdy byl při příležitosti Národní pouti (26. VII. 1945, za účasti premiéra Zdeňka Fierlingera a skautů) odstraněn německý nápis a nahrazen českým.

Pomník Přemysla Oráče má podobu na ležato postaveného hranolového soklu provedeného z perfektně opracovaného pískovce na němž je osazena litinová socha pluhu. Sokl má nahoře profilovanou patku, nahoře je zakončen profilovanou římsou nad níž je dvojitý neprofilovaný podstavec výše uvedeného pluhu. Na dříku soklu jsou na podélných stranách osazeny litinové reliéfy, na čelní jižní straně je to: “Příjezd Libušina poselstva do Stadic”, na zadní severní straně: “Uvítání Přemysla kněžnou Libuší na Vyšehradě”. Na bočních stranách jsou vytesány zlacené nápisy, na straně západní: “ZDE OD PLUHU / PŘEMYSL / K WÉWODSTWJ POWOLÁN. / WZDĚLANY MDCCCXLI.”, a na straně východní: “VLÁDA / VRÁTILA SE / DO RUKOU TVÝCH, / Ó LIDE ČESKÝ. // 1945”. Do roku 1945 byl zde německý překlad nápisu ze strany západní: “VON DIESER STELLE WURDE / PŘEMYSL / ZURREGIERUNG BERJFEN. / ERRICHTET MDCCCXLI.”. Pomník stojí na dvoustupňové obdélné mírně od něho vyspádované ploše sestavené z hladce opracovaných pískovcových desek.