Sloup Nejsvětější Trojice v Rumburku

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Když už jsme v těch ozdobách náměstí, zvládnu dnes ještě jeden morový sloup, ten na náměstí v Rumburku. Sice vznikal tak trochu jak dort pejska a kočičky, to mu ale nic neubírá na tom, že je dominantou prostoru. Takže opět nějaké to info, sestavené kompilací z knihy Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy Jiřího Slouky, webu města Rumburk a několika dalších…

*Sloup na náměstí na nedatované pohlednici nakladatelství Orbis*

Jde o jeden z nejstarších objektů vybudovaných v souvislosti s morem. Prazáklad unikátního sloupu pochází z roku 1681 – šlo o poděkování občanů, přeživších morovou ránu roku 1680. Tehdy šlo o jednoduchá boží muka, válcový sloup zakončený vrcholovou čtyřbokou lucernou, která byla vyzdobena malbami s trojičními náměty. Prý je v ní zvonek a křížek na vrcholu má nést nápis, odkazující na patrona města sv. Bartoloměje, ale to na fotkách nějak vidět nemám. Dobové malby na plechu s motivy Nejsvětější Trojice jsou dnes součástí sbírky Muzea v Rumburku.

Sloup stojí na místě pranýře, symbolu rychtářského práva. Obyvatelé města pořádali od roku 1681 u Trojičního sloupu děkovnou církevní slavnost na památku ukončení morové epidemie. Scházeli se zde o první neděli po Svatodušních svátcích (slaví se 50 dnů po Velikonocích) při svátku Nejsvětější Trojice. Město slavilo tento den jako Den zaslíbení (díkůvzdání, Gölebnistage).

Veškerá sochařská výzdoba se nachází kolem pískovcového sloupu na stejné úrovni a pochází z několika období. Na hlavním podstavci u paty sloupu je Panna Marie – Immaculata, osazená roku 1755.

Kolem sloupu je dnes soubor 7 světců, osazených na podstavcích. Jako ohlas další vlny moru (1713) tu byly postupně rozmístěny sochy svatých Floriána (1725), Vavřince, Josefa a Jana Nepomuckého (1726), Jana Křtitele (1774–75, signováno A. E. Hayne) a Antonína Paduánského s Bartolomějem (původní datování nejisté, dnes kopie z 19. století).

Roku 1996 bylo dokončeno restaurování morového sloupu.

Identifikace jednotlivých svatých tentokrát není příliš složitá, protože jsou na svých podstavcích popsáni (na některých podstavcích jsou texty z více stran, ale o jejich významu jsem nikde nic nenašel).

Takže od Immaculaty jdou ve směru doprava tomto pořadí:

svatý Vavřinec (Laurentius)