Sloup Nejsvětější Trojice v Kadani

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Protože zdrojů pro inspiraci není nikdy dost, pořídil jsem si tuhle někde ve zlevněných knihách publikaci Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy od Jiřího Slouky. Je jich tam docela dost, třeba i ten, kolem kterého jsem chodil při návštěvě Kadaně.

Pár lidí to o mně ví (a někteří kvůli tomu i remcají) – většinou když někde jsem a vidím sochy, nedá mi to, abych nevyfotil pokud možno všechny a z mnoha stran. Třeba u některých kostelů nebo v zámeckých parcích je to jednodušší v tom, že většinou tu mají nějaké materiály, podle nichž lze následně identifikovat, kdo je kdo, co je co a který sochař kdy. Jenže u dominant na náměstí to už tak jednoduché nebývá. A protože tak nějak patřím k těm, co chtějí občas něco vědět, bral jsem zmíněnou knihu jako solidní pomůcku. Jenže papír má bohužel silně omezenou kapacitu, takže svatí jsou tu sice vyjmenováni, ale nepřiřazeni k příslušným sochám. V tomto ohledu selhává i internet, ani tam se mi nepodařilo najít, kdo je kdo.

Náměstí se sloupem Nejsvětější Trojice v létě 2013

Náměstí se sloupem v 80. letech 20. století

Alespoň základní info – sloup na náměstí naproti radnici vznikl v letech 1753-55, je vyhotoven z pískovce, trojiční je proto, že na jeho vrcholu je Nejsvětější Trojice, pod níž na oblakovém trojbokém jehlanu je mezi anděly Panna Maria – Immaculata.

Sloup vysoký 23 metrů vytvořil místní sochař J. Waitzmann a náklady (6000 zlatých) kadaňského děkana Leopolda Ondřeje Rocha a rodiny Rochů údajně na paměť morové rány, ale k datu vzniku se žádná konkrétní epidemie neváže. Vysvěcen byl 5. října 1755.

Na volutových konzolách se nachází ve dvou patrech celkem 13 soch, kolem sloupu jsou balustrády s vázami. Kombinace svatých (Immaculata, Janové Nepomucký a Křtitel, Františkové Xaverský a Serafínský, Rosalie, Isidor, Václav, Alžběta Durynská, Roch, Barbora, Florián a Kateřina) je údajně velmi nezvyklá.

Určitým vodítkem pro určení kdo je vlastně kdo jsou atributy jednotlivých svatých, jenže jakožto laik nejsem schopen rozhodnout, který z třeba trojice či pětice těch, kteří by onen atribut mít mohli, je ten pravý. V takové chvíli je důležité se obrátit na někoho, kdo ví, zná a je ochoten. Naštěstí tu jednu takovou Kláru Mágrovou máme a já jí skládám uctivý hlubokosklon, protože obratem rozsoudila a ještě poradila další informační zdroje. Takže si dovolím citovat:

Mně 13 jmen sedí. Místo uvažované Marie Magdaleny navrhuji skutečně sv. Rozálii – ve vlasech má obvykle růže (i na foto jsou to spíš růže než koruna), drží lebku. Tu někdy drží i Marie Magdalena, ale ta má často rozpuštěné vlasy a po ruce skříňku se šperky nebo vonnými mastmi. Rozalie často doprovází sv. Rocha, dalšího patrona proti moru, což je i tento případ.

Nejsem si úplně jistá se sv. Isidorem, ale vylučovací metodou by to měl být on. Nezdá se mi atribut, měl by držet rýč, ale je taky možné, že při opravě sloupu došlo ke zkomolení, a proto nyní drží cosi jako tyč, ani ne poutnickou hůl. Svatých Isidorů má být 15, místo častějšího Isidora ze Sevilly, který je zobrazován jako biskup, bych to viděla na Isidora z Madridu, zvaného Isidor Rolník. A nebo je to úplně jiný Isidor…..

Sv. František Xaverský je zobrazen s křížem v okamžiku smrti.

Ostatní svatí jsou pěkně rozpoznatelní, což i u mě znamenalo prolistování encyklopedie, ne že ne:-)

No, a tady si můžete jednotlivé sochy tak, jak na sloupu jsou, prohlédnout (a doufám, že se nespletu). Začínáme od matky boží, poté o patro níž ve směru hodinových ručiček a po obejití sloupu o další patro níž:

Immaculata – Panna Maria