weby pro nejsevernější čechy

Nový židovský hřbitov Náchod (Nachod)

Článek je součástí seriálu Židovské hřbitovy

Jak jsem zmínil, v náchodském muzeu jsem ke svému překvapení narazil na paní, která je specialistkou na místní židovské památky. Přestože se vysloveně na velmi fotogenické židovské hřbitovy nespecializuji, přece jen když někde jsem a dozvím se, že tam nějaký je, snažím se na něj dostat.

Paní Jana Hofmanová mi alespoň v rychlosti popsala řadu místních budov, spojenou s životem židovské komunity ve městě, smutný (a tradiční) osud původního hřbitova, ze kterého je dnes jen zelený palouček a z něhož se některé náhrobky staly vhodným materiálem pro regulaci vodního koryta, ale hlavně mi popsala, kudy se dostat ke hřbitovu novému.

I kdybych si ale dopředu nastudoval oficiální prameny, těžko by mě to dokázalo připravit na realitu. Nejprve tedy citace:

Nový židovský hřbitov byl zřízen v dnešní ulici U Zastávky po zrušení starého (ulice Českých bratří) v roce 1925. O rok později byla dokončena funkcionalistická obřadní síň, kterou projektoval brněnský architekt A. Kurz. Za II. světové války byl hřbitov zdevastován, všechny předválečné náhrobky byly zničeny. Po válce byl na hřbitově postaven pomník židovským obětem. Bylo sem též přeneseno několik náhrobků z devastovaného starého hřbitova. I po válce byl hřbitov používána (a je dodnes) k pohřbívání, poválečné náhrobky nahrazují plechové tabulky, dnes se opět objevují kamenné náhrobky. Obřadní síň byla upravena k bydlení, část hřbitova je využívána jako zahrada.

Milan Caha (zdroj: B. Rozkošná, P. Jakubec, Židovské památky Čech, Nakladatelství Era, 2004)

Druhá polovina informace je už velmi zastaralá, protože plocha hřbitova je sice užívána, jenže kde končí či začíná ona zmiňovaná zahrada, náležející k dnes soukromému domu, nelze rozeznat. Ale od začátku.

Najít lokalitu nebyl problém – kousek nad městským hřbitovem je železniční zastávka a u ní by to mělo být. Okno s nezaměnitelnou šesticípou hvězdou jasně vypovídá, že jsem blízko cíle. Ovšem všude jen zdi a před bránou soukromé auto. Obcházím areál zleva zprava, ale nikde nic. Snažím se nahlédnout někde před zeď, jenže je poměrně vysoká. Nakonec za kovou bránou slyším nějaké hlasy, nevydržím tedy a drze lezu dovnitř, abych se přeptal, kudy na onen hřbitov. U stolku sedí zřejmě matka s dcerou, na dece si hraje batole s Duplem a já se dozvídám, že jsem přímo na hřbitově… Dostávám svolení se po pozemku projít a fotit, obyvatelé ale mizí okamžitě uvnitř bývalé obřadní síně, dnes obytného domu.

Jsem v šoku – pár metrů od rozházených dětských hraček je pamětní deska se jmény zabitých, několik málo zplundrovaných hrobů v její blízkosti židovské tradiční pohřebiště vůbec nepřipomíná. Obcházím ve stále širších kruzích, až vzadu u zdi za klasickou hřbitovní sloupovitou zelení nacházím několik navrstvených zarůstajících hromad náhrobků.

Pořízené fotky jsem posílal paní Hofmanové, která mi k nim napsala následující:

Vskutku jste odhalil jiná, nefocená zákoutí náchodského „nového hřbitova“, na kterém se pohřbívalo od konce 20. let minulého století. V době protektorátu byl zdevastován podobně jako ten „starý hřbitov“ v ulici Českých bratří a jeho náhrobky byly rozprodány. Zeď oddělující nádvoří od pokládací plochy byla zbořena, na místě hřbitova byla zřízena drůbeží farma. Až 30. října 1949 byl zde odhalen při slavnostním aktu památník se 350 jmény umučených židovských občanů za účasti vrchního pražského rabína Dr.Gustava Sichra.

Tagy