Hrad Vrabinec

Hrad Vrabinec (též Vrabín, Vrabník nebo německy Sperlingstein) je zřícenina hradu na pravém břehu Labe nad obcí Těchlovice v okrese Děčín na vysoké rozeklané skále nad údolím řeky.

Na trase červené turistické značky z Lesné do Těchlovic se nachází skvost, u něhož je vcelku jedno, že jde o hradní zříceninu. Nebo možná spíš naopak – člověku se až nechce věřit, že na tomhle úžasném skalisku (na některých infocedulích je řeč o Čtyřech skalních věžích) vůbec mohl nějaký hrad vzniknout. Je-li na na ukazateli pod hradem uvedeno „Nebezpečný výstup“, neberte varování nalehkou váhu, je tomu opravdu tak. Hladce oklouzaná skála, pár řetězů, občas místo sotva pro jednu nohu a na místě nejvyšším se s bídou otočí pár lidiček vedle sebe – a přesto jsou i tady zbytky zdiva.

Kdo nenavštívil osobně, těžko uvěří. ALe už jen pro ty výhledy to stojí za námahu. A dole pod hradem další úžasnost – čundrácké místo, kde najdete vodu, nádobí, i pár pochutin – jen tak, volně…

Takže internet a pár knih a citace o historii a stavební podobě:

Jaroslav Kocourek: Severní Čechy (obrazový vlastivědný průvodce) / freytag & berndt Praha 2002

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy / nakladatelství Svoboda Praha 1984

Otakar Votoček, Jaroslav Macek: Průvodce po hradech a zámcích na Ústecku / Severočeské krajské nakladatelství 1962

Rudolf Anděl, Jan Kabíček: Hrady a zámky severočeského kraje / Severočeské krajské nakladatelství 1962

Hrad byl vybudován na dominantním čedičovém vrchu v nadmořské výšce 400 m n. m. a dochovaly se z něho pouze sporé zbytky. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR. Doba existence hradu nebyla příliš dlouhá, ale po jeho zpustnutí zde život nevyhasl. Hospodářský dvůr při severní patě hradu byl obydlen až do poloviny 20. století. Dnes je však, stejně jako hrad, pouhou zříceninou.

Názory, že hrad vznikl současně s Děčínem v druhé polovině 12. století v souvislosti s johanity, nelze doložit. Prvním písemná zmínka pochází z roku 1403, kdy je zde připomínán jako majitel Ješek z Těchlovic, ale archeologicky je doloženo osídlení již ve 13. století. Hrad postavili páni z Těchlovic, kteří ve 14. století chtěli založit panství konkurující Děčínu. Rod se však brzy dostal do finanční tísně, přesídlil do Stružnice a hrad v roce 1415 koupil Zikmund z Vartemberka, který zde ale nesídlil.

V roce 1425 je hrad uváděn v držení Mikuláš z Lobkovic (zřejmě hrad obsadil protiprávně), ale už o dva roky později patřil Anežce ze Šternberka, druhé manželce Zikmunda z Vartemberka. V roce 1444 hrad pravděpodobně dobylo vojsko lužického Šestiměstí, ale jednoznačný důkaz v žádné kronice neexistuje.

Pravděpodobnější se jeví, že hrad byl dobyt při výpravě proti Blansku r. 1442. Vrabinec byl ale dále udržován, protože r. 1504 potvrdil Vladislav Jagellonský Zikmundovi mladšímu z Vartemberka jeho držení jako středu panství s vesnicemi Hliněnou, Fojtovicemi, Těchlovicemi, Přerovem, Zadní Lhotou, Sovenicemi, Dobkovicemi, Nebočady, Hartou (dnes částí Boletic nad Labem), Humprechticemi (později Humprosky, dnes samota u Těchlovic), Libčí (dnes Rytířovem), Přední Lhotou a Roztokami. Roku 1515 je však již uváděn jako pustý při prodeji Děčínska Mikulášem Trčkou saským Salhausenům.

Zanikl buď náhodným požárem nebo byl opuštěn pro krajně nepohodlnou polohu a ponechán zkáze. Jako pustý se uvádí i při prodeji části panství Hansem Salhausenem Rudolfu z Bünau r. 1543.

Stavební podoba hradu byla silně ovlivněná velmi členitým staveništěm tvořeným několika rozeklanými čedičovými skalami, mezi kterými se v centrální rozsedlině nacházelo nádvoří. Vstupní bránu, která na základě nálezu pozůstatku šachty pro závaží J. Šedivým byla zajištěna padacím mostem, zřejmě chránila částečně dochovaná okrouhlá bašta. Kromě zbytků obvodového opevnění a drobného věžovitého objektu na jednom z vrcholů se zachovaly pozůstatky nejvýše situované rozměrné obytné věže.

Obvodové zdi jsou zachovány jen v několika zbytcích, z nichž nejdelší měří 12 a nejvyšší 8 metrů; zdivo je z čediče. Obydlí zbrojnošů byla na sever odtud, u přístupové cesty. Členitá a pro obtížný terén málo vzhledná stavba dala asi hradu jméno po vrabčím hnízdě.

Postavit hrad na divoce rozeklaném skalisku nad labským údolím muselo být jistě počinem extrémně obtížným a nebezpečným; však také zvolené staveniště ovlivnilo podobu samotného hradu natolik, že ten asi zdáli opravdu působil dojmem neuspořádaného vrabčího hnízda.

Alespoň pro hrubou představu, jak to tam vypadalo v době největší slávy: