Radnice v Žatci

V severní části náměstí Svobody v Žatci stojí budova radnice.

Na wiki:

Žatecká radnice, stavba gotického založení výrazně klasicistně přestavěná, se nachází ve středu žatecké městské památkové rezervace na náměstí Svobody. První písemná zmínka o radnici se objevuje v roce 1362. Budova je dnes sídlem Městského úřadu Žatec.

Konstituování středověké podoby královského města proběhlo už dlouho před obdobím 15. století. Na vyvýšeném ostrohu žateckého hradiště, z něhož se vyvinulo středověké město, stála kamenná bazilika už v románské době. Jihovýchodně od ní se postupně soustředila hojná výstavba měšťanských budov. V rané fázi gotiky byl utvořen půdorys města, zhruba tak, jak se dochoval do dnešních dní. Tato zástavba byla natolik dostačující potřebám obyvatel, že v 15. století docházelo spíše k přestavbám stávajících objektů.

Na starší významné slovanské hradiště (ovšem bez městské samosprávy, což je základní podmínka ke vzniku radnic) navázalo město Žatec založené prokazatelně do roku 1265. Roku 1337 patřil Žatec mezi města s rozvinutou samosprávou, fungující městskou radou a dohlížejícím podkomořím.

Z doby jen o málo pozdější se dochovaly prameny přímo se vztahující k postavení první budovy určené ke správě města. Šlo o spor mezi výrobci sukna – řemeslníky a jeho prodejci (tzv. kraječi) – obchodníky o právo prodeje sukna. Za kraječe se postavila městská rada, která nebyla pravomocná rozhodnout při. Obrátila se proto na rychtáře města a královského podkomořího. Byli svoláni starší obce a obě strany sporu na shromáždění do refektáře minoritského kláštera, kde bylo rozhodnuto o zákazu obchodování soukeníků se suknem v malém, tj. na lokty. Z toho lze soudit, že město v této době nemělo dostatečné prostory pro takováto shromáždění. Jako prostředek pro kontrolu prodeje sukna v malém bylo ustanoveno „zřízení obchodního domu nebo tržnice uprostřed naší obce“. Stavbu financovali žatečtí kraječi, avšak průběh prací řídila obec. A obec také připojila již na vlastní náklady stavbu radních prostor v podobě samostatného traktu nebo patra.

Stavebně historický průzkum prokázal také existenci věže již v této nejranější fázi budovy, a to ve formě samostatně stojící třípatrové průjezdní věže. Původně otevřené lomené arkády z tesaného pískovce přízemí věže dokládají její prvotní průjezdní charakter. Severovýchodní arkáda se dochovala téměř v celém rozsahu. Komplikovaný vývoj jasně dokládá kombinované zdivo odspoda kamenné, smíšené a cihelné. Vyzdívka arkád je z lomového opukového kamene, ve výšce nad 1 m od terénu je kámen kombinován s cihelným zdivem v souvislosti se zánikem arkád. Zastropení má podobu jednoduché lomené křížové klenby s žebry s velmi běžnou a pro dataci nedostačují hruškovou profilací. V severní zdi věže byl sondou nalezen fragment lomeného pískovcového portálu lemovaný oblounovým profilem s okosením a výžlabkem. Z úrovně přízemí vystupuje věž v nezměněné síle zdiva, to je z větší části lomové s cihlovými vysprávkami, ve čtvrtém a pátém patře věže je již patrné zeslabení zdiva.

Z urbanistického hlediska je neobvyklé umístění městské správní budovy, které způsobuje výrazné oddělení duchovního a světského centra města. Radnice z pohledu hlavní přístupové cesty od jihu – od Pražské brány zastiňuje farní kostel, což mohl zcela jistě být záměr městské rady. Stejně tak pozoruhodná je poloha věže přímo v ose této přístupové cesty a v přesném středu hradbami obehnaného středověkého města.

Roku 1376 je doložena dokončená budova. Od této doby však prameny mlčí a následuje 200 let bez přímého dokladu toho, jak (a zda) se radnice měnila v průběhu 15. století. Přestože v roce 1559 proběhla rozsáhlá renesanční přestavba, na vedutě Žatce Jana Willenberga z roku 1611 můžeme spatřit gotickou podobu věže radnice. Stejně tak snadno lze pozorovat, že stejného charakteru je i tzv. Nová neboli Bílá věž v jižní části opevnění v blízkosti Pražské brány. Obě věže se vyznačují cimbuřovitým ochozem a dlátkovou střechou s obdobně utvářenými špicemi. Nová věž je v pramenech poprvé zachycena roku 1531, její vznik je spojován s generální přestavbou městského opevnění v 60. letech 15. století. Při obnovování hradeb přikročilo pravděpodobně město také k úpravě věže při radnici. Na vedutě je již radniční věž zobrazena jako součást budovy radnice, což je však pravděpodobně výsledek až generální přestavby z roku 1559. Podle soudobé anonymní kroniky Žatce řídil přestavbu pardubický stavitel Jiřík Všetečka.

Ve věži bylo radniční vězení pro obyvatele z vyšších vrstev. Po dostavbě západního traktu po polovině 16. století se z objektu stalo multifunkční centrum města. Kromě využití coby městské hlásky a sídla samosprávy byly prostory stále využívány ke komerčním účelům. V přízemí budovy prodávali pekaři, mýdlaři a soukeníci, byla zde lékárna, šenk vína a piva. V patře se nacházel větší sál, kde se scházeli konšelé a menší sál pro shromáždění starších města. Také městská šatlava našla v budově své místo. Existence vězeňské kaple je známá z plánů uchovávaných před druhou světovou válkou v městském muzeu (dnes nezvěstných).

V 18. století bylo město poznamenáno mnoha požáry, také radnici bylo třeba několikrát opravovat. Největší přestavba proběhla v 60. a 70. letech podle projektu J. P. Loschyho.

V první polovině 19. století byla městská šatlava přeměněna na kanceláře, sídlila zde také městská pokladna či archiv. V poslední čtvrtině století bylo přízemí upraveno na kavárnu, v roce 1924 byla pak k nároží přistavěna otevřená veranda. Od roku 1938 sídlilo v radnici gestapo.

Po druhé světové válce si státní památková péče byla vědoma nutnosti restaurování, přistoupilo se však jen k nutným opravám. Žatecká radnice byla zásadně rekonstruována až v první polovině 90. let.

Čtyřkřídlá jednopatrová stavba s valbovým zastřešením svírá dvůr, který je kryt plochou skleněnou střechou. Pětiosé průčelí přechází v patře v šestiosé. Je utvářeno klasicistně s mladšími úpravami eklektického charakteru, dnešní neslohová okna vystřídala klasicistní okna s paprsčitě dělenými záklenky. Boční východní a západní průčelí jsou devítiosá, západní pětiosé. Jejich členění je víceméně identické jako u frontálního. Celá přízemní hmota stavby je bosovaná, rustika pokračuje v patře jen v nároží. Dominantou nejen radnice, ale celého města je pětipatrová průčelní věž, jejíž součástí je půlkruhový portál sloužící jako hlavní radniční vstup. Vedlejší vstup do budovy zajišťuje menší půlkruhový portál v západní části průčelí. Patro je odděleno římsou, v hmotě věže zdivo mírně ustupuje a vytváří prostor balkónku.

Dnešní vzhled interiérů má za sebou nespočet úprav. Vstupem do radnice v přízemí průčelní věže se zároveň dostáváme do nejstarších prostorů budovy. Mezi předpokládané gotické opěrné pilíře byla však vložena oválně zaklenutá vstupní arkáda barokního původu. Dochovány jsou i sklepní prostory pod dvorem a pod severním křídlem, které mají podobu čtyř valeně zaklenutých prostor. Přístup umožňuje schodiště ze západní strany. Nejstarší přízemní část radnice je zaklenuta křížově s žebry s hruškovou profilací a jednoduchým svorníkem. Odkryta je také kamenná arkáda v severovýchodní stěně.

V jihovýchodní části se nachází dvoudílný sál členěný do třech pasů klenebních polí, v severní mladší části prvního podlaží jsou segmentové klenby. Jednou z možností výstupu do patra je dvoudílné schodiště v jihozápadní části s křížovými klenbami renesančního původu. Strop haly, do které schodiště ústí, utváří klenuté pasy a české placky. Většina ostatních místností je plochostropá. V patře věže můžeme ještě spatřit valenou klenbu s lunetovými výsečemi a barokními štuky. Její druhé patro je součástí krovu radnice a nad tímto podlažím stoupá dřevěné věžní schodiště (ve čtvrtém patře s novodobým hodinovým strojem). Poslední patro zakončuje tzv. světnička hlásného s otevřeným ochozem. Věž vrcholí osmihrannou bání s otevřenou lucernou a špicí s makovicí a křížkem. Novodobá úprava umožnila používání prostorů mezipatra a podkroví.

Na obecním webu nic a webu Informačního střediska hodně málo ->

Více jinde:

Náměstí Svobody dominuje budova městské radnice a její věž vysoká 47 metrů. Pochází ze 14. století. V budově sídlí infocentrum, které zajišťuje výstup na ochoz radniční věže s expozicií o historii.

Radnici založili bohatí měšťané, kteří získali rozhodující vliv ve městě a potřebovali sídlo městské samosprávy. Vznikla v roce 1362 původně jako tržnice pro obchod se suknem, ale část využívala městská rada. Dnešní radniční věž stála na svém místě pravděpodobně již předtím a byla patrně součástí staršího opevnění.

V roce 1559 přikročila městská rada k rozsáhlé přestavbě radnice v renesančním stylu. V druhé polovině 16. století bylo na radnici zřízeno městské vězení. K dalším proměnám došlo v 18. století, kdy se Žatec stal sídlem krajského úřadu. V říjnu 1767 zachvátil město požár a radnice vyhořela. V roce 1769 byla zahájena J. P. Loschym přestavba budovy, která trvala deset let. Barokní obnova výrazně změnila věž. Ta byla zvýšena o dvě podlaží a získala současný vzhled.

V polovině 19. století prošla radnice klasicistní úpravou a byla výrazně rozšířena pro sídlo okresního úřadu.

V 90. letech 20. století proběhla rekonstrukce budovy včetně radniční věže, která byla veřejnosti zpřístupněna jako vyhlídková. Nově vybudované interiéry slouží dnes potřebám městského úřadu a infocentra. Po další rekonstrukci v roce 2021 se v radniční věži nachází expozice.

Expozice Žatec v proměnách času nabízí výlet do historie města. Procházka bohatou historií města i radnice je rozdělena do sedmi částí. V úvodu seznamuje s architekturou a časovou osou, v dalších patrech představuje různé zajímavosti z dějin Žatce, které navazují chronologicky a zároveň mají souvislost s radnicí.

Památkový katalog:

Výrazná solitérní budova radnice tvoří historické jádro města. Objekt má gotické základy a v renesanci prošel zásadní úpravou. Budova je jednopatrová, čtyřkřídlá zastřešena valbovou střechou. Nad hlavním vstupem se ční dominantní hranolová věž.

Původní evidenční list památky:

Radnice na náměstí Velké říjnové revoluce. Čtyřkřídlá budova s úzkým vnitřním dovrkem, jednoposchoďová. V jižním křídle vysoká hranol. věž s otevřeným ochozem a s bání. V pověží gotická křížová klenba s lomenými čely. Přízemí má z části původní klenby (valené), z části klenby z r. 1857, prvé patro štukové ploché stropy.

Renesanční stavba z r. 1559 postavená J. Všetečkou, přestavěná a rozšířená r. 1789 podle plánů stavitele Pavla Loschea r. 1857.

Radnice byla opravena:

Žatecký a Lounský Deník – 10. 3. 2018

Výtah až do podkroví radnice, klimatizace v obřadní síni i zasedací místnosti nebo opravené toalety. To jsou některé z novinek, které čekají v práci na úředníky městského úřadu a jeho návštěvníky po rekonstrukci radnice v Žatci. Historická budova na centrálním náměstí Svobody projde proměnou za 39 milionů korun, z toho 28 uhradí dotace.

„Dělat se bude kompletní obálka budovy, to znamená rekonstrukce fasády, měnit se budou okna, dveře, vitráže v přízemí i střešní krytina. Součástí projektu bude oprava sociálních zařízení v celé radnici a také nové zakrytí atria, které bude opět skleněné. Nově ale bude zcela průhledné, aby bylo vidět na oblohu,“ řekla vedoucí odboru rozvoje a majetku města Kateřina Mazánková.

Novinkou bude klimatizace některých prostorů radnice. „Klimatizována bude obřadní síň, kde probíhají třeba svatby a vítání občánků. V létě musíme otvírat v místnosti okna, s klimatizací tam bude příjemněji,“ vysvětlila starostka Zdeňka Hamousová.

Klimatizovaná bude také velká zasedací místnost, kde jednají zastupitelé. A některé kanceláře v podkroví radnice. Další novinkou bude protažení výtahu až do nejvyšších pater radnice, respektive do jejího podkroví. Nyní končí ve druhém patře, dál musí lidé po schodech. „Lidé se tak dostanou výtahem i do míst, kde má své kanceláře živnostenský úřad,“ přiblížila starostka.

V prostoru radniční věže se chystá nová expozice. Lidé, kteří budou stoupat po schodech na vyhlídkový ochoz, si tak budou moci prohlížet například historické fotografie města.

Práce na rekonstrukci radnice by měly začít letos na přelomu léta a podzimu a skončit v průběhu příštího roku. „Nepočítáme, že bychom městský úřad během rekonstrukce uzavírali. Musíme to organizačně zvládnout tak, aby mohl fungovat i během prací,“ řekla Hamousová.

Žatecká radnice je významnou historickou památkou. Vyrostla ve 14. století, během staletí došlo k několika stavebním úpravám a rekonstrukcím. Poslední větší opravy proběhly v polovině devadesátých let 20. století. Od té doby se stav budovy postupně zhoršuje, kvůli hrozbě padajících částí fasády je kolem radniční věže od roku 2015 síť.

Budova radnice je jednou z několika historických památek v centru Žatce, které projdou rozsáhlou rekonstrukcí díky dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu. Celkem má do města přijít přes sto milionů korun. Ve městě se v nejbližších letech opraví synagoga, tzv. Mederův dům na náměstí 5. května a historický dům na Žižkově náměstí. Z peněz EU je také financovaná právě probíhající rekonstrukce domu, kde sídlí knihovna. Město Žatec by ze stejného zdroje chtělo získat dotaci na rozsáhlou přestavbu bývalého kláštera na vzdělávací a odpočinkové centrum.

Projektové studio:

Cílem obnovy budovy radnice v královském městě je zatraktivnit památku a především vytvořit precedens, pro ostatní stavby nacházející se v městské památkové rezervaci. Provést obnovu budovy tak, aby šla příkladem pro ostatní stavebníky, jenž v budoucnu budou své nemovitosti v památkové rezervaci opravovat. Zatraktivněním je myšleno též zpřístupnit památku návštěvníkům vytvořením prohlídkové trasy, která bude začínat vstupem skrze renesanční obnovované dveře na boční schodiště při jižní straně, jež je do té doby nevyužívaný, povede kolem nově zhotovených expozic a bude končit na ochozu radniční věže.