Vyhlídka Tři kříže

Nad kaňonem Labe v místě zvaném Brána Čech – Porta Bohemica se nedaleko Velkých Žernosek nachází vyhlášená vyhlídka Tři kříže.

Předpokládám, že snad každý, kdo někdy využil železniční spoj Ústí nad Labem-Praha, zabloudil zrakem přes řeku na protější strmý sráz, na jehož okraji se nachází tři kříže, které místu daly jméno. A možná mnozí tam byli i osobně. Já se sem vypravil po takřka 10 letech znovu.

Původně se jedná o součást hradiště, jehož pohanskou minulost údajně měli zvrátit ony tři kříže. Po hradišti dnes ani stopy (předpokládám, že zídky v okolí jsou mnohem mladší), výhled ovšem skvělý.

Wiki:

Hrádek je pravěké a raně středověké hradiště na stejnojmenném návrší a skalním ostrohu Kalvárie nad pravým břehem řeky Labe mezi Libochovany a Velkými Žernosekami v okrese Litoměřice. Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka.

…

Za akropoli hradiště je považován skalnatý vrch Kalvárie, kde se však nedochovaly žádné zbytky opevnění. Mohly však být zničeny při budování rozsáhlých vinic.

Památkový katalog:

Hradiště v dominantní poloze nad Labem v místech průchodu obchodních cest nad tzv. Českou branou (Porta Bohemica). Dvoudílná lokalita s oddělenou akropolí ztotožňována s bájným územím kmene Lučanů a někdy spojována s hradištěm Canburg.

…

Akropole se rozkládala na Tříkřížovém vrchu, kde od novověku stojí trojice křížů – kalvárie. Větší část hradiště leží na vedlejším kopci Hrádek.

Akropole

Za akropoli je považován skalnatý vrch Kalvárie, rozlehlé trojklanné skalisko nacházející se v jihovýchodním cípu Kalvárie. Toto místo s dalekým vý­hledem sloužilo zřejmě jako kultiště a pohřebiště. Od vlastního hradiště odděleno žlebem. Využívání vrchu zaznamenáno nálezy již od mladší doby bronzové.

Web obce Libochovany:

Zdaleka viditelný rulový skalní vrch nad pravým břehem Labe. Výhled Žernoseky, Radobýl, Hazmburk, Lovoš, Kubačka, Milešovka, Kletečná.

…

Nachází se zde přírodní rezervace fauny – různé druhy stepní květeny (např. kozinec bezlodyžný, kosatec bezlistý, kavyl Ivanův a další).

Tři kříže jsou zmiňovány již v roce 1587, k místu se váže mnoho pověstí:

Milovaly jednou tři panny rytíře z Kamýku. Protože však jen jedna mohla jej dostat za manžela a ony sobě věčné přátelství přísahaly, volily raději společnou smrt. Vystoupily na skálu nad Labem, ještě jednou poslední pozdrav ke Kamýku rytíři poslaly a pak vrhly se do Labských vln. Když se o jejich smrti Kamýcký rytíř dověděl, dal postaviti na skále tři kříže, které tam dosud stojí.

Kudyznudy:

Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu, se vžil také název Tříkřížový vrch.

Nedaleko od obce Velké Žernoseky a přibližně šest kilometrů severozápadně od Litoměřic se na pravém břehu Labe nachází výrazný rulový skalní ostroh Kalvárie se stejnojmennou přírodní rezervací, která byla vyhlášena roku 1993. Ta zahrnuje různé druhy stepní květeny (např. kozinec bezlodyžný, kosatec bezlistý, kavyl Ivanův a další).

Dole teče řeka Labe a zdejší oblast (úsek Labe mezi Velkými Žernoseky a Libochovany v délce asi 3 kilometrů) je známá také pod jménem Porta Bohemica neboli Brána Čech. Ostroh, který jakoby střežil zdejší krajinu, je zdaleka viditelný a velmi nápadný svými třemi kříži.

První záznamy o dřevěných křížích pocházejí z roku 1587. Historie místa však sahá daleko do minulosti. Nacházejí se zde totiž pozůstatky obrovského opevněného pravěkého hradiště z mladší doby bronzové (zhruba 1000 let př. n. l.), které kdysi kontrolovalo obchodní cestu. Zda se tudy dostávala ze Saska do Čech sůl či jiné zboží není přesně doloženo. Později zde bývalo keltské a slovanské hradiště.

Český rozhlas sever:

Původní kříže už dnes samozřejmě na vrchu, kterému se říká Kalvárie, nejsou. Podle pověsti byly dřevěné a dřevo vystavené na skalisku větru a slunci nemohlo vydržet věčně – musely být zřejmě obnovovány. Ty, které jsou tam vidíte dnes, stojí na Kalvárii od roku 2009.

Krom místa se třemi kříži je tu ještě sousední, mnohem méně navštěvovaná, ale přece jen výrazná vyhlídka – ve skrovných pozůstatcích zdiva je vztyčena česká vlajka:

Turisty velmi navštěvované vyhlídkové místo na České středohoří a část Polabí, na samém okraji „České Brány“ (Porta Bohemica). Geologicky rozmanitý a zajímavý vrchol Kalvárie, jenž je skalnatým rulovým ostrohem (amfibolit, svor, fylit, zelená břidlice) včetně svahů, je od roku 1993 vyhlášenou přírodní památkou o rozloze skoro 9 ha. Tři dřevěné kříže na jihovýchodním okraji skalnatého ostrohu, kterému se říká „Tříkřížový vrch“, v roce 2009 obnovili nadšenci, spolu s obcemi Libochovany a Velké Žernoseky.

Na Kalvárii se v minulosti rozkládala část akropole, resp. kultiště a pohřebiště starého hradiště zřejmě už z dob mladší doby bronzové, kterou od samotného hradiště rozkládajícího se na ploše více jak 21 hektarů na vedlejším Hrádku, dělí skalnatý žleb. Dnes zde najdeme jen zbytky starého viničního domku u kterého je stožár s českou vlajkou a na mnoha místech podezdívky teras a zídky původních vinic a pastvin. Tři dřevěné kříže jsou prvně zmiňovány v roce 1587 a od té doby zde stojí a vždy se najde někdo, kdo je případně opraví nebo vymění za nové.

Přístup po značených turistických cestách – po zelené z Velkých Žernosek či z Kamýku nebo po žluté značce a naučné stezce z Libochovan. Dnes je vrchol zarostlý náletovými dřevinami a východní svah porostlý lesem. Ale nebývalo to však vždy. Ještě v dobách, kdy zde žili převážně Němci, zde byly vinice, pastviny, políčka a na svazích, s výjimkou toho nad řekou, pak krom menšího lesíku též vinice a později ovocné zahrady. Vše začalo zarůstat v sedmdesátých letech minulého století. Ostatně pokud budete na Kalvárii stoupat z tzv. „Jeleního příkopu“ serpentinou od řeky (železniční trati) po zelené značce (na cca 350 metrech je převýšení skoro 100 metrů), se zbytky zahrad se zde setkáte skoro na každém kroku a to v podobě různých kamenných zídek a valů. Dole hned za železničním propustkem jsou dokonce ještě zachované staré sloupky zábradlí.

Přírodní rezervace Kalvárie o rozloze skoro 9 ha, vyhlášená v roce 1993, se rozkládá jak na Kalvárii a Tříkřížovém vrchu tak i z části v Jelením příkopu a na jihovýchodním úbočí sousední Velké Venduly. Na prudkých až strmých skalnatých svazích se nacházejí lesostepní a stepní společenstva s chráněnými druhy rostlin i živočichů. Lze zde nalézt kozinec bezlodyžný a kozinec rakouský, kosatec bezlistý, kavyl Ivanův, koulenku prodlouženou, česnek tuhý, koniklec luční český, diviznu brunátnou, zlatovlásek obecný i tařici skalní či játrovku – mrtník váčkovitý, z mechorostů pak mozolku vonnou, zkrutek, rokyt Vacherův, trhutku brvitou, drobničku či děrkavku, nalézt lze zde i lišejníky. Na území rezervace žije i skoro osmdesát druhů obratlovců, mezi nimi například i ještěrka zelená, teplomilní brouci, pavouci a mnoha dalších bezobratlých. Hnízdí zde i výr velký.