Viniční dům Kartuziánský lis v Mělníku

V ulici Chloumecká, která vede z Mělníka do místní části Chloumek, stojí Viniční dům.

Stavbu užívá Česká zemědělská univerzita v Praze jako vinařské středisko, podél silnice se táhnou rozlehlé vinice. Na informační tabuli u vstupu se krom jiného píše:

Vinařství ČZÚ zde působí od roku 1980 (tehdy to ovšem byla ještě Vysoká škola zemědělská Praha-Suchdol), avšak první zmínky o zpracování vína sahají do roku 1628- Pro výsadbu vinic bylo využito nejúspěšnějších klonů odrůd révy vinné, vhodných pro oblast Mělníka. Sadba pro výsadbu vinic byla dovezena především z vinařských poloh v povodí Rýna, které se klimaticky shodují s podmínkami na Mělníku. … Středisko pěstuje hrozny a ovoce na výměře cca 20 ha půdy, z toho 12,75 vinic, z nichž se vyprodukuje 30 000 litrů víně ročně – 35 000 lahví.

Objekt je kulturní památkou:

Hodnotný viniční barokní patrový dům obdélného půdorysu krytý mansardovou střechou s dochovanými sklepy ze 16. století. Jádro budovy je barokní z 18. století, mladší úpravy.

První zprávy o vinařském domě jsou ze 16. století. Mnichy kartuziánského řádu byl vybudován klášter v blízkosti města Mělník. V okolí kláštera pak byly zakládány vinice a víno, vyrobené z jejich hroznů, sloužilo pro potřeby kláštera. Ve skále byl vytesán hluboký sklep, který vytváří zrajícím vínům optimální teplotu. Po odchodu mnichů zde bydlely vinařské rody, které v tradici pokračovaly. Díky pamětníkům a kronikářským záznamům se dochovala jména posledních, podle kterých se nazývaly i budovy – Svobodův lis, Růžičkův lis, Fifkův lis, Kartuziánský lis. Tradice zdejší výroby vína sahá až do dnešních dnů v podobě ochranné známky Kartuziánský lis, pod kterou jsou uváděna všechna zdejší vína na trh. Vinařský dům začal využívat Školní zemědělský podnik Lány již v roce 1982. V roce 1994 vinařský dům odkoupila Česká zemědělská univerzita v Praze od majitelky, která objekt získala v restituci. Vinařský dům byl v letech 1996 až 2003 rekonstruován. V první řadě byl staticky zabezpečen, byla opravena střecha (krytina břidlice) včetně krovu a budova po celkové opravě kompletně vybavena.

Viniční dům (nazývaný Kartuziánský lis) je patrová stavba obdélného půdorysu. Leží v mírném svahu jihozápadně od osady Chloumek, při silnici lemující rozsáhlý viniční areál. Objekt leží na SV-JZ ose, s hlavním průčelím obráceným k jihovýchodu. Střecha je mansardová krytá šablonami, s řadou novodobých vikýřů. Po stranách hlavního průčelí předstupují z hmoty dva rizality. Fasády jsou prosté, pouze okna jsou rámována šambránami a nároží jsou zvýrazněna rustikami. Patro ukončuje profilovaná korunní římsa. Vstupní i uliční průčelí jsou pětiosá, rizality jsou dvojosé, severní fasáda je trojosá s řadou slepých oken. K čtyřosé JZ fasádě bylo přistavěno novodobé schodiště pro vstup do patra. Pravý rizalit je v přízemí otevřen dvojicí oblouků ukončených segmentem.

Předmětem památkové ochrany je viniční dům čp. 1717 a pozemky vymezeného areálu.

Z webu vinařství:

První zmínky o budově, která byla v roce 1982 získána jako sídlo budoucího vinařského střediska, jsou z roku 1628, kdy řád Kartuziánů odkoupil za 350 zlatých od paní Horákové z Mělníka pozemky na Chloumku. V té době byl nedaleko královského věnného města Mělník vybudován mnichy Kartuziánského řádu pocházejícími z Francie klášter.

Obyvatelé kláštera, kterým byly odepřeny některé životní požitky, si vše vynahrazovali popíjením vína, které získali z hroznů pěstovaných na svých vinicích v okolí kláštera. Vína zrála ve vinném sklepě vytesaném ve skále hluboko pod zemí, kde byla zaručena stálá nízká teplota. Po odchodu Kartuziánů se několikrát změnila budova i majitelé bývalého kláštera. Někteří z nich se stali purkmistry města Mělník. Název budovy se několikrát také změnil podle jmen majitelů. Podle posledních vinařících rodin se budova nazývala Svobodův, Růžičkův, Dufkův lis.

Po několika desítkách let přerušení vinařské činnosti získává v roce 1982 budovu a přilehlé pozemky VŠZ Praha. Vzniklé středisko se stalo součástí Školního zemědělského podniku Lány. Prvořadým úkolem střediska vinařství a ovocnářství bylo vytvářet příznivé podmínky pro pedagogickou a vědeckovýzkumnou činnost katedry zahradnictví agronomické fakulty VŠZ Praha a pro výkon pokusnictví. Jako součást ŠZP Lány byl i výrobní základnou pro produkci šlechtěného sadbového materiálu révy vinné, vína a ovoce.

Úkolem výzkumu bylo kromě jiného ověření vhodnosti cizích klonů a ověření nejvhodnějších v závislosti na podnoži, způsobu řezu, vedení a jiných faktorech. Největších úspěchů bylo dosaženo u klonů odrůd Ryzlink rýnský, ale i Rulandské bílé, Rulandské modré, Rulandské šedé, Sylvánské zelené, Müller Thurgau a dalších. Příznivě se ukázala i možnost případného použití nových odrůd v zahraničí již pěstovaných jako např. Kerner, Dornfeldr, Domina, dnes u nás hojně vysazovaných.

Vlivem politických a hlavně ekonomických změn po roce 1989 ustoupil zájem o výzkum vinařství na našem středisku. Prvořadým úkolem střediska se stala reprezentace České zemědělské univerzity v Praze, praktická výuka studentů různých oborů, možnost studentů provádět praktické pokusy při tvorbě bakalářských a diplomových prací a dosažení ekonomické soběstačnosti.

Středočeská vědecká knihovna v Kladně:

Vinařský barokní dům – Kartuziánský lis na Chloumku. Jako jeden z posledních několika dochovaných původních vinařských domů na Mělníce byl Ministerstvem kultury České republiky prohlášen za kulturní památku. Součástí domu je kaple s oltářem sv. Václava z 1. pol. 18. stol.

V letech 1996-2003 zrekonstruován. Od r. 2004 je středisko intenzivně využíváno především pro potřeby studentů ČZU.